Požáry v Amazonii. Lesy hoří kvůli zemědělské lobby i Bolsonarově protekcionistické politice

29. srpen 2019

Brazílii trápí rekordní sucho i množství požárů v Amazonském pralese. Každoroční problémy se podle publicisty Františka Kalendy letos prohloubily i kvůli škrtům v rozpočtu na ochranu a boj proti lesním požárům. „Politika prezidenta Jaira Bolsonara vede k tomu, že se méně lidí bojí následků jejich zakládání,“ říká Kalenda. Proč současný prezident proti žhářům nebojuje? A proč už není hospodářství založené na vypalování v Amazonii udržitelné? 

„Brazílie byla v posledních deseti letech dobrým příkladem, jak to mohlo fungovat. Vláda zavedla na kácení pralesa opravdu tvrdé restrikce. A třeba od roku 2005, 2010 se tam výrazně snížila deforestace. Politika prezidenta Bolsonara pravděpodobně vedla k tomu, že se začalo více kácet,“ vysvětluje dlouhodobý kontext vývoje v Amazonii Bohdan Lojka z České zemědělské univerzity, který se mimo jiné zabývá zemědělstvím v tropických oblastech. Podle Františka Kalendy, novináře zabývajícího se Latinskou Amerikou, se současný brazilský prezident snaží personálně oslabit agentury, které rozdávají pokuty za nedovolené pálení lesů. Mezi další negativně působící opatření ale patří i škrty, které například o 30 % snížily rozpočet ministerstva životního prostředí na ochranu, boj a prevenci proti lesním požárům. Podle Kalendy Jair Bolsonaro dlouhodobě spolupracuje s brazilskými zemědělskými lobbisty, kteří mají v tamním Kongresu svou vlastní nadstranickou skupinu. Její součástí je podle něj právě i ministr životního prostředí Ricardo Salles.

V Praze se na protest proti současné politice brazilské vlády konala ve středu 28. srpna před brazilskou ambasádou demonstrace za záchranu Amazonského pralesa. V rozporu s názory prezidenta Bolsonara většina demonstrantů poukazovala na to, že osud Amazonského pralesa není jen vnitřní otázkou Brazílie. „Ten prales nepatří jen jemu, ale celé planetě,“ shrnul tento přístup Lukáš, jeden z účastníků protestu. Na demonstraci dorazila také Lenka, která delší dobu v Brazílii žila a prováděla tam výzkum pro svou dizertační práci „Je to celosvětová záležitost. Problém je, že Bolsonaro má podobnou rétoriku jako Trump. To znamená – vrátit Brazílii Brazilcům, v čemž se skrývá i to, aby mohla brazilská vláda s pralesem nakládat bez ohledu na mezinárodní dopad,“ říká. Podle Lenky je důležité, aby kritika zaznívala z Evropy, protože pro brazilskou střední třídu je Evropa vzorem. Na rozdíl od USA, které se v této záležitosti pod vládou Donalda Trumpa neangažují, kritika ze strany Evropy opravdu přichází. Podle Kalendy na ni ale Bolsonaro odpovídá argumentem, že Evropa se dopouští mnohem více hříchů na svém životním prostředí. V rámci této rétoriky Bolsonaro odmítá přijmout například nabízenou pomoc zemí G7.

Protest před brazilskou ambasádou proti vypalování pralesa v Amazonii

Požáry vznikají často i tak, že nad nimi zemědělci ztratí kontrolu. Žďárové hospodářství bylo podle Bohdana Lojky v Brazílii tradičním způsobem hospodaření v dobách, kdy se prales stačil obnovovat. Klimatické cykly se ale zrychlují a tento způsob zemědělství přestává být udržitelný. „Kdyby se na ten pozemek vrátili za dvacet, třicet, padesát let, tak by se tam obnovil tropický prales, ale v posledních desetiletích se stává, že se vzrůstající populací v těchto oblastech se zemědělci začínají na pozemky vracet za deset, pět nebo za tři roky,“ říká Lojka. Podle Fratiška Kalendy se v Amazonii jedná zejména o brazilské zemědělce, ale Bohdan Lojka dodává, že se do hry dostává i zahraniční kapitál. V minulosti pralesy káceli zejména drobní zemědělci, dnes jsou to nadnárodní korporace. Na rozsáhlých plantážích se pak na export pěstuje palma olejná, sója nebo cukrová třtina.

Spory se v Brazílii vedou také o uznání autonomie indiánských území. Kalenda tvrdí, že podle řady vědeckých studií patří území spravovaná původními obyvateli Amazonie z hlediska životního prostředí mezi ta nejlépe opečovávaná. „Zároveň jsou odjakživa cílem útoků, vraždění a hrozeb fyzického násilí od zemědělců a stále více ze strany nelegálních těžařů,“ dodává Kalenda. Šance, že se amazonské pralesy a jejich ochrana stanou hlavním tématem brazilské politiky, je ale podle novináře v nedohlednu. Brazílie v současnosti trpí celou řadou akutních sociálních a ekonomických problémů, mezi které patří například více než 10% nezaměstnanost.

V rozhovorech s Františkem Kalendou a Bohdanem Lojkou jsme hovořili i o tom, co prezidenta Bolsonara vede k podpoře zemědělské lobby a jak se aktuální situace liší od vývoje v oblasti v minulých letech. Poslechněte si celý příspěvek.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.