Od výzvy, na niž se čeká 37 let, je dělí už jen dva dny. Nejprve gigant z USA, pak střet s Japonskem a nakonec bitva s Turky. Jakou šanci mají v té konkurenci čeští basketbalisté na MS uspět a postoupit? „Je to možné, ale všichni musí hrát na hranici svých možností,“ míní experti z řad trenérů oslovených v anketě deníku Sport. Jak nahradit Jana Veselého? Na čem stavět? A co odstranit? Zde jsou odpovědi zkušených i bývalých trenérů.
1. Co ukázala příprava?
Lubomír Růžička (trenér Brna)
„V první řadě bych nehledal paralalelu s ME 2017 (tehdy byli Češi též bez Jana Veselého a skončili ve skupině). Hráči jsou jinde než před dvěma lety, Satoranský , Hruban, Balvín, Bohačík, ti všichni udělali další progres. Tým je vyzrálejší než dřív. Je ale třeba se dívat jak na hru, tak na týmy, proti nimž jsme hráli. I prohra s Německem přišla v pravý čas, protože ukázala některé rezervy, na kterých tým musel pracovat. Proti silnému Polsku nebo Jordánsku a Tunisku, které jsou též účastníci MS, byť jiná basketbalová kultura, jsme hráli dobře. A pokud tým vydrží zdravý, může začít MS se vztyčenou hlavou.“
Pavel Budínský (bývalý reprezentační trenér)
„Co je na první pohled vidět: klíčovou postavou týmu je Tomáš Satoranský, a byť to bude mít při absenci Jana Veselého těžké, má k sobě zdatné sekundanty, jako jsou Vojta Hruban, Ondřej Balvín nebo Jaromír Bohačík. Na turnaji v Praze sice nebyla kvalita soupeřů moc velká, ale duel s Polskem byl fajn. Německo nám však poté jasně ukázalo, jak budou hrát naši soupeři ve skupině – budou mít podobnou, ne-li vyšší úroveň. Takže jsme kvalitou někde tam, kde můžeme reálně být, ale je jen otázka, jak to bude stačit na nadcházející soupeře.“
Zdeněk Hummel (bývalý trenér reprezentace)
„Musím říct, že se mi v ní Češi velice líbili – až na utkání s Německem, kdy jim obrana dělala problémy a nehráli tak lehký basketbal jako proti Polákům a ostatním. Náhle nebyli ani správně rozestavění ke střelbě z dlouhé vzdálenosti, která je do té doby tak zdobila. Ten tým se mi ale líbí. Líbí se mi i vedení od trenéra Ginzburga, kterého jsem ze začátku moc nemusel, ale teď mu hodně fandím. Mám rád jeho nebojácné střídání, kdy se snaží o zapojení maximálního počtu hráčů, aby si borci ze základní pětky mohli odpočinout.“
Michal Ježdík (bývalý reprezentační trenér)
„Pár věcí tým charakterizuje. Za prvé: podle mě z mančaftu čpí dobrá týmová chemie a zároveň s tím je spojený respekt ke zkušeným hráčům a talentům. Jedna skupina pomáhá druhé. Za druhé: je velmi dobře čitelná snaha o styl s rychlou hrou, což jsme předváděli i v kvalifikaci. A za třetí: je dobré zapojování všech tří generací. Nejen zkušených, ale i středních a mladých. Pak tam ale vidím negativum, že když nám někdo zastaví rychlý protiútok, tak co budeme schopní nabídnout? To je ale normální u všech týmů, jež se snaží hrát rychle. Problém může být v plné hře proti vyšším týmům.“
2. Jak nahradit Jana Veselého?
Lubomír Růžička (trenér Brna)
„Upřímně, Honza Veselý je v současných podmínkách českého basketbalu nenahraditelný. A proto čekám, že tým na to zareaguje, více se semkne a bude zdravě motivovaný a bojovný. Kouče Ginzburga dobře znám a vím, že v těchto krizových situacích umí vždy přijít s variantou B. Díra po Veselém sice nejde zacelit, ale jde s ní pracovat a nabízí to šanci jiným hráčům a herním variantám. Můžeme hrát třeba v nižší sestavě se střídajícím pivotem Martinem Peterkou nebo ve vyšší sestavě s Ondrou Balvínem, který udělal obrovský kus práce na svých dovednostech, a můžeme s ním hrát pasáže v zónové obraně. Variant je tam stále hodně.“
Pavel Budínský (bývalý reprezentační trenér)
„Říkám to nerad, ale Honza je mimořádný hráč, jehož kvality nelze nahradit. Ano, mohou to zkusit jiní, ale ti ostatní, co tam jsou, mají každý z Honzy jen něco. Ondra Balvín výšku, sílu a hru v podkošovém území, Patrik Auda je pohybový hráč, absolvuje hodně sprintů do přechodové fáze… ale Honza Veselý je komplexní kombinace všeho – unikátní hráč. Má za sebou roky v NBA, je MVP Euroligy a takový je jen jeden. A když budeme přemítat, jak upravit systém hry, tak i to je náročné. Těžko budou všichni skákat jako Honza, blokovat nebo bránit. Ostatní budou muset nutně přidat nadstavbu, aby si jeho minuty rozdělili. Bude tak nutné do těch silnějších stránek zbývajících kluků hrát a třeba to bude nakonec výhoda.“
Zdeněk Hummel (bývalý trenér reprezentace)
„Tohle je nepříjemná věc. Hlavně v našem systému obrany. Přestože je Balvín výborný hráč, tak když se pak v té rychlosti přebírá, hra se roztáhne nebo se jde jeden na jednoho, Veselý se těžko nahradí. Tým s tím určitě bude mít problémy, ale musí se s tím srovnat. Třeba i zásahem do stylu hry. V útoku bych tak problém neviděl, ač jsou Satoranský s Veselým na sebe v souhře zvyklí od juniorů, i spolupráce s Balvínem byla pěkná. Problém v jeho absenci bude spíše v obraně.“
Michal Ježdík (bývalý reprezentační trenér)
„Jednoduchá odpověď: Honza nejde plnohodnotně nahradit. Může ho zastoupit jen celý tým něčím nadstandardním a to, že bude dobře na obranné polovině rotovat a v útočné fázi hrát velmi rychle, ale ne zbrkle. Když tam Veselka byl, mohli jsme dělat malé chyby v obraně, protože on byl pojistkou vzadu, ale to si teď nebudeme moci dovolit. A na útočné polovině to bude chtít větší odvahu či odpovědnost.“
3. Na čem především stavět?
Lubomír Růžička (trenér Brna)
„Charakter. Znám jednotlivé členy týmu i realizační tým a slogan ´Rvi se jako lev´ není jen fráze. Fakt, že mančaft chce pospolitě bojovat za jakéhokoliv stavu, bude obrovská deviza a na tom by český tým měl stavět. Trochu to koreluje i s naší mentalitou. Kdykoli byl náš národ v nepřízni osudu, dokázal se tomu postavit čelem. Za tímhle snem kluci jdou už od roku 2017 a teď si to nepojedou jen užít, ale i prodat to nejlepší, co v nich je.“
Pavel Budínský (bývalý reprezentační trenér)
„Za mě by Česká republika měla být týmem, jenž bude disponovat pevnou a tvrdou obranou. Spolupracovat, obětovat ega a pak z dobré obrany hrát co nejvíc do přechodových fází. Po ziscích, doskocích, neúspěšných střelách soupeřů… jinými slovy musíme hrát tempo basketbal. Jsem proto zvědavý, zda trenér Ginzburg vsadí třeba na hru na jednotlivce, taktiku na Tomáše Satoranského jako oporu a nechá ho hrát 38 minut… tam je ale riziko, že soupeři budou zesilovat krytí a zabrzdí celou českou hru, nebo to bude týmovější a Saty bude hrát jen 30 minut, zato v plné intenzitě. Na něco vsadit musíte a z mé zkušenosti bych byl pro rychlý, svižný, běhavý basket z pevné obrany.“
Zdeněk Hummel (bývalý trenér reprezentace)
„Nespoléhat jen na Satoranského – své maximální výkony musí ho podávat i ostatní. Vojta Hruban má třeba velmi dobrou formu, Jaromír Bohačík své momenty střídá, je tam i Schilb… hlavní je ale nehledat jen Satyho, ale hrát kolektivně. A ač rozehrávačům Šiřinovi a Vyoralovi fandím, nebál bych se zapojit i mladého Víta Krejčího. Je to jeden z talentů, který může vyrůst v dobrého hráče.“
Michal Ježdík (bývalý reprezentační trenér)
„Stavěl bych na týmové chemii a vedení Tomáše Satoranského, Pavla Pumprly a Vojty Hrubana. A pak držet snahu o rychlý přechod na útočnou polovinu. To jsou naše silné stránky.“
4. Co je nutné odstranit?
Lubomír Růžička (trenér Brna)
„Jeden z největších aspektů je hra s Tomášem Satoranským a bez něj. Tomáš je jednoznačně veličina našeho týmu, lídr a osobnost. V přípravě se však jasně ukázalo, že když nebyl na hřišti, tak nám nevoněla hra v postupném útoku a docházelo buď k nedobře organizovanému útoku, nebo ke špatným střelám a ke ztrátám. Pokud tohle dokážeme eliminovat, budeme schopní odehrát proti Turecku a Japonsku slušné partie a usilovat o vítězství.“
Pavel Budínský (bývalý reprezentační trenér)
„Jak to říkal kouč Ginzburg: když nebude pevná defenziva a bude se dejme tomu hrát na vysoké skóre, bude to pro nás riziko, že přijde tým jako Němci, kteří mají dobrou individuální a týmovou obranu, a jak nám budou odskakovat, bude se to dostávat do hlavy. Jakmile se však naše hra zpomalí a dostaneme se do jiné identity, kdy by to nebylo svižné, tak tam máme problém nejen s ohledem na fyzičnost, techniku, ale i hru jeden na jednoho. Náš klíč je dobře bránit a útočit z protiútoku.“
Zdeněk Hummel (bývalý trenér reprezentace)
„Těžko říct. V přípravě se mi líbilo, jak jsme působili na doskoku, čehož bych se dál držel. Je ale třeba se vyvarovat hluchých míst. Dám příklad duel s Poláky, kdy jsme vedli v jednu chvíli o 20, ale pak jsme je najednou nechali snížit na devět. Tohle si s velkými soupeři nesmíme dovolit.“
Michal Ježdík (bývalý reprezentační trenér)
„Bude to vypadat jako klišé, ale je třeba zastavit jednoduché koše. Což znamená, zastavit soupeři rychlý protiútok, útočný doskok a nedat otevřené střely po catch and shot. Pokud se tohle podaří, tak můžeme hrát s kýmkoliv vyrovnaný basket.“
5. Jaké jsou reálné ambice? + klíč na USA, Turecko a Japonsko
Lubomír Růžička (trenér Brna) - „Přáním by byl postup ze skupiny, ale bude rozhodovat tisíce detailů. Důležité je, aby hráči zůstali zdraví. Bylo by to zadostiučinění a splněná meta, pokud by se ze skupiny podařilo postoupit. Je to jednoznačně naše hlavní ambice.“
S ČÍM NA USA: „I přesto, že pro laika staví Američané bezejmenný tým bez hvězd, je to pořád super favorit na vítězství v celém turnaji. Je dobře, že s nimi hrajeme hned první duel, kdy můžeme nasát atmosféru, ale i ztratit nervozitu a může nám to poodhalit, v čem ztrácíme do dalších bitev.“
S ČÍM NA TURECKO: „Mají obrovské sebevědomí, mluví i o tom, že by chtěli ze skupiny postoupit z prvního místa. Obecně a historicky si však myslím, že proti Turkům umíme hrát. Je škoda, že v tomhle zápase budeme postrádat právě Honzu Veselého, který turecký národní tým zná a mohl pomoct nejen na hřišti, ale i v přípravě. Ale věřím, že cestu i bez něj najdeme.“
S ČÍM NA JAPONSKO: „Budou hrát v uvozovkách doma, v Asii, takže nemusí řešit časové posuny, cestování, jiné stravování a tak. Máme s nimi však zkušenost, využívají precizní zónovou obranu, a byť je řada z nich menšího vzrůstu, umí zvedat těžké střely ze střední i delší vzdálenosti. Musíme tu dominovat obranou, atletismem a přechodem do rychlého protiútoku všech rozehrávačů a křídel.“
Pavel Budínský (bývalý reprezentační trenér)
„Chci být realista: už jen to, že jsme na MS, je mimořádné. A tak by si hráči měli nastavit hlavu a říct si, že tam ty tři zápasy umřou. Pokud bude herní projev takový, že si všichni řeknou: jo, jezdili tam po zadku, ale nestačilo to, budu spokojený. Nikdo ze soupeřů tam ale nejede na pouť, i Japonci budou silným protivníkem. Věřím přesto, že se kluci dostanou do mentální fáze a mohli by bojovat o postup z téhle těžké skupiny.“
S ČÍM NA USA: „Hůř čitelný soupeř. Bude to běhavý, dynamický, skákavý tým a my tak zkušené a top playery nemáme. Tomáš Satoranský je sice v našem týmu odskočený, a byť i ostatní jsou jistě konkurenceschopní, na tyhle týmy musí předvést to nejlepší.“
S ČÍM NA JAPONSKO: „Využít naši fyzičnost, nicméně věřím, že máme reálnou šanci vyhrát.“
S ČÍM NA TURECKO: „Klíčový duel v boji o postup. A jak dopadne, to je i věc momentálních mentálních a fyzických sil. Musíme vsadit na kartu, že umíme být běhavým týmem a atletické dispozice Pumprly nebo Satoranského bychom měli využít jako stavební kámen. Když to nebude, tak Turci mohou být fyzičtější, silnější, větší a rovněž tam mají více hráčů z NBA.“
Zdeněk Hummel (bývalý trenér reprezentace)
„Když postoupíme ze skupiny, bude to velký úspěch. Za sebe mohu ale říct, že už jen dostat se na mistrovství je velká věc. Po tolika letech, kdy bylo naším vrcholem tak ME. Pokud postoupíme ze skupiny, bylo by to skvělé, a každé další vítězství by byl bonbonek.“
S ČÍM NA USA: „Tohle je jasný favorit a z našeho pohledu je to otázka srovnání a velké zkušenosti pro každého hráče. Tenhle duel jim může hrozně moc dát.“
S ČÍM NA TURECKO: „Mají habaděj hráčů z NBA, jsou nebezpeční, ale k poražení jsou. Myslím, že když využijeme naši silnou stránku, protiútok a hru v tempu, můžeme je potrápit.“
S ČÍM NA JAPONSKO: „Asijský mančaft, ty nemám obecně rád. Jsou nepříjemní, houževnatí, rychlí. Nebude to lehký duel, musíme v něm eliminovat jejich dynamiku.“
Michal Ježdík (bývalý reprezentační trenér)
„Jsem pragmatik, s úctou a kreditem k tomu týmu bych považoval za nejtěžší zápas s Japonci. Ti jsou velmi silní, mají Ruie Hačimuru nebo levorukého Američana, který je mimořádný a uhrál jim kvalifikaci, když už takřka nemohli postoupit…máme šanci hrát o postup, ale musíme porazit silné Japonce a proti Turkům máme jednu výhodu, že jsou oni braní jako favoriti. Můžeme je porazit, ale ne porážet. A jestli je někdy porazit, tak v tom jednom zápase – což je naše výhoda.“
S ČÍM NA USA: „Osobně bych se nevěnoval Američanům, ale tak bychom se měli pokusit nimi odehrát co nejlepší zápas sami pro sebe.“
S ČÍM NA JAPONSKO: „Zastavit jednoduché koše, což se rovná zastavit rychlý protiútok, útočný doskok a catch and shot za tři body. V ten moment je to minimálně na dobré cestě.“
S ČÍM NA TURECKO: „To samé jako na Japonsko. A pozor na to, jak oni umí stahovat i dvouciferná manka.“
6. Na koho se těšit ze zahraničí – hráč/tým
Lubomír Růžička (trenér Brna)
„Nejvíce se těším na Srbsko a Španělsko, protože si myslím, že jsou dlouho spolu, mají propracované herní systémy a hrají moderní basketbal. Je to pro mě i jistá inspirace, udávají trend evropského basketbalu. Kdybych ale měl vybrat individualitu, zvolím Giannise Antetokounmpa. Přestože Řeky nepovažuju za kdovíjakého spolufavorita na finále, on může být přesně typem hráče a lídra, který je dovede daleko. Pro mě to bude největší hvězda turnaje.“
Pavel Budínský (bývalý reprezentační trenér)
„Jsem zvědavý na Srby, zda ohrozí vládu Američanů. Co vím, ti mají asi 77 zápasů bez porážky a je tam třeba i pět, šest týmů, kteří se jim mohou postavit. Pokud by to ale mělo jít do finále USA vs. někdo, viděl bych, že je nejvíce mohou potrápit Srbové. A co se týče hráčů, jsem zvědavý na Antetokounmpa, Jokiče, ale mou hlavní hvězdou je Gregg Popovich (kouč USA). To tam klidně napište! Je to on, kdo tam má za mě největší jméno, dlouhodobě dělá parádní práci v San Antoniu a má teď hodně omluvenek, takže jsem zvědav, jak si s tím a se soupeři, kteří na něj zbrojí, poradí.“
Zdeněk Hummel (bývalý trenér reprezentace)
„Já jsem vždy měl rád litevský basketbal a samozřejmě se těším na Američany a Srby. Zvědavý jsem též na Čínu, která by mohla v domácím prostředí udělat překvapivé výsledky. Z hráčů jsem pak zase vždy rád sledoval bratry Gasoly ze Španělska. Pau tam letos sice v týmu nefiguruje, ale zůstal tam alespoň Marc – oba si je pamatuju z příprav na ME z Mallorky, vždycky mě fascinovali dobrou hrou.“
Michal Ježdík (bývalý reprezentační trenér)
„Na každém velkém turnaji mě vždy zajímá, jak jsou odskočení Američani. To budu sledovat teď znova i po těch 30 omluvenkách. Pokud totiž znovu Američané vyhrají, tak se ptám: Kde jsme a kde je zbytek světa? A co se konkrétních jmen týče…to je těžké, neboť se to sešlo tak, že každý má svou velkou osobnost a totálně mimořádného. Turci, Japonci, Francouzi, Srbové, Řekové… i my. Jako to bylo před patnácti lety, kdy měl každý tým nějakou svou velkou hvězdu a tahák.“
Sport Magazín Plus k MS v basketbalu 2019 objednávejte na iKiosek.cz ZDE>>>
