TIP REDAKCE: 6 letošních alb, u nichž je radno zbystřit

SWMRS, Bring Me The Horizon, SUM 41 | Zdroj: archiv MonsterMusic

Zapátrali jsme v rockových, metalových i rock’n’rollových vodách. Prozkoumali jsme stálice, posvítili si na nováčky a vybrali to nejzajímavější, co v první polovině letošního roku vyšlo. Kdo zůstal věrný svému stylu a kdo úspěšně experimentoval?

Oomph! – Ritual

Vydáno: 18. ledna 2019
Jsou sice starší než Rammstein, ale právo průkopníkům industriálního německého metalu je už mnoho let přisuzováno právě daleko slavnějším kolegům. Oomph! vydali už třináctou řadovku a rozhodně jim tohle číslo nepřineslo smůlu. Spíš naopak. Němci jsou tady přesně takoví, jaké je už známe. Jedou si to své, co už mají za spoustu let ozkoušené. Album Ritual přineslo téměř hodinovou metalovou nálož syrovosti, silných kytar a plných melodií v doprovodu německých textů. Ať už je to pilotní Thausend Mann und ein Befehl, našlapaná Kein Liebeslied ukazující, v čem všem jsou dobří, nebo pomalejší Europa, vše dokazuje jen to, že po tolika letech jsou stále plni nápadů.

Čtěte také: TIP REDAKCE: 6 nadějných domácích kapel, které by vám neměly uniknout

Papa Roach – Why Do You Trust?

Vydáno: 19. ledna 2019
Papa Roach
 stále neotálí. Poslední tři desky, včetně Why Do You Trust?, vyšly po krátkých dvou letech. Seznámení s nejnovějším albem ale neprobíhalo úplně hladce. Kapela vcelku často razantně mění styl v jednotlivých písních, nakonec si je ale nejspíš oblíbíte. Pokud máte rádi staré Papa Roach a zároveň byste od nich rádi slyšeli i něco nového, zde se trefíte do černého.

Recenze: Roach dali na Who Do You Trust? přednost experimentování

Bring Me The Horizon – amo

Vydáno: 25. ledna 2019
Čtyři roky, přesně tak dlouho jsme čekali na amo od Bring Me The Horizon. Ukřičený Oliver Sykes ale přišel s něčím, co nejspíš nikdo nečekal. Vcelku výrazně se kapela odklonila od svého charakteristického metalcoru a deathcoru a zamířila k modernímu popu smíseným s elektronikou. Nejspíš díky této zásadní hudební změně přišla kapela o některé fanoušky, ale nic není černobílé, protože díky tomu určitě x nových získala. Nový směr BMTH podle některých odplul do naprostého průměrna dnešní doby, ale právě to zapříčinilo, že se stali konečně poslouchatelnými pro masy. Za nás jim nový vítr v pomyslných plachtách rozhodně sluší. S jistotou říkáme, že se nestali nudnými a že neudělali chybu. Naopak, jejich hudba je stále nadprůměrná, ač možná pro někoho již nezkousnutelný mainstream.

Recenze: amo od Bring Me The Horizon: Lásku střídá nenávist

SWMRS – Berkeley’s On Fire

Vydáno: 15. února 2019
Starý dobrý rock’n’roll v moderním pojetí. Přesně tak by se dalo popsat Berkeley’s On Fire od mladých SWMRS z prosluněné Kalifornie. Otec bubeníka Joeyho Armstronga není nikdo jiný než Billie Joe Armstrong, tedy lídr světoznámých punk rockových Green Day. Celý počin je od začátku do samého konce nabitý energií a takřka ani nenajdete moment, který by vás mohl otravovat. Pokud tedy nemáte rádi experimentování s elektronikou, ale baví vás rockovější hudba a zároveň máte oposlouchané všechny staré pecky, tak vás tento výběr nezklame. A že to klukům vážně šlape i naživo jsme se mohli přesvědčit na jejich prvním pražském koncertě začátkem března.

Čtěte také: SWMRS svou českou premiéru zvládli na jedničku s hvězdičkou

Rammstein – Rammstein

Vydáno: 17. května 2019
Na nový materiál od Rammstein fanoušci čekali dlouhých deset let. Vlastně snad nikdo už nedoufal, že by od nich něco aktuálního mohl slyšet, ale opak se nakonec letos stal skutečností. Na první poslech se novinka možná zdála těžko zapamatovatelná. Lehce řečeno, je to přesně ten typ hudby, který ve vás musí uzrát, ale nemějte strach, získá si vás. Oni sami Rammstein dokázali, že i po tak dlouhé pauze do toho umí šlápnout a nadále skládat metalový industrial s moderním nádechem, zároveň ale zůstat ve svých zajetých kolejích. Navíc, jak jsme se sami mohli ujistit na červencových pražských koncertech, hity Ausländer, Deutschland, Puppe či Radio dokonale fungují i naživo.

Čtěte také: Rammstein přivezli do Prahy kontroverzní a zároveň impozantní cirkus

SUM 41 – Order In Decline

Vydáno: 19. července 2019
Kalifornské punk-rockery SUM 41 v čele s Deryckem Whibleym jsme chválili již v samostatné recenzi, ale opakování je matka moudrosti. Bojují proti nenávisti a rasismu, přitvrdili a nadále mají co říct. Nejsou to žádní nováčci, objevili svůj zaručený recept. Ten se jim však i po několika letech daří něčím oživit. Nehrozí tedy, že by se vám právě na této placce přejedli. Pokud fandíte tvrdšímu stylu, tak právě album Order In Decline by vás rozhodně nemělo minout.

Recenze: SUM 41 na Order In Decline přitvrdili a bojují proti nenávisti a rasismu


Napište komentář

Karolína Kaufmann
O Karolína Kaufmann 360 Článků
Hudba je život! I po těch letech se jí nevzdávám ani teď, kdy už je v dosavadním životě těžší si na ni udělat pořádně čas a věnovat se jí. Miluju punkrock, rock (na tom jsem vyrostla), určité odnože metalu, ale stejně tak mám občas chuť na vážnou hudbu nebo ska. Prošla jsem přes iPunk.cz, MonsterMusic.cz, musicserver.cz a nyní jsem zpátky v Monsteru, který mi je nebližší.