Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Fotograf kruté krásy a ikona módní fotografie posmrtně vinšuje paní Medě

Museum Kampa nabízí exkluzivní letní výstavu vhodnou i pro turisty. Foto: Museum Kampa
Museum Kampa nabízí exkluzivní letní výstavu vhodnou i pro turisty. Foto: Museum Kampa

Vedle úspěšného divadelního představení Meda hraného přímo v prostoru Musea Kampa a expozice Medina Washingtonského salonu i s originálními módními modely, které s nonšalancí nosila, představuje výstava Helmuta Newtona další exkluzivní poděkování. Zároveň navazuje na minulou letní tradici fotografií spojených s divácky atraktivním tématem světa módy – fotografie královen Cecila Beatona a umělecké boty Manolo Blahnika.

Helmut Newton se v Praze představil samostatnou výstavou naposled před 15 lety v galerii Leica, specializované na fotografii. Obsahovala nejznámější Newtonovy snímky, tedy ty, které bychom dnes nazvali machistické. Současný projekt představuje autora z jiného pohledu. Netýká se pouze jeho nejtypičtějších obrazů démonických nahých domin, ale zabírá i jeho tvorbu portrétní a dalo by se říci i reportážní. Nicméně je rozdělena do oddílů, které ji zařazují do chronologického kontextu: první část nabízí jeho inspirační zdroje, druhá širší výběr z prací z vrcholu Newtonovy slávy druhé půlky 20. století v porovnání se snímky autorových současníků a třetí část, nazvaná Česká stopa, těží z výjimečné návštěvy fotografa v komunistickém Československu v roce 1988.

Módní fotografie, nebo život

Helmut Newton (1920–2004) prožil zajímavý a komplikovaný život, ale ve výsledku dosáhl přesně toho, po čem toužil – kariéry módního fotografa, jehož snímky vstoupily do dějin umění, ačkoliv on sám se za umělce nepovažoval. Narodil se v Berlíně pod jménem Neustäedter a už jako malého jej zajímaly módní časopisy s modelkami na vysokých podpatcích. První fotoaparát si pořídil již ve 13 letech, sám se v oboru vzdělával. V tom pokračoval jako učedník u berlínské fotografky Ivy (Elsa Simonová) v rámci programu vzdělávání Židů kvůli emigraci. Helmut v jejím ateliéru pro sebe fotil přítelkyně v modelech a úpěnlivě toužil po práci v časopise Vogue. Netušil, že se mu to jednou vrchovatě splní, ačkoliv blížící se válka velké naděje nenabízela.

Emigroval nejdříve do Singapuru, odtud do Austrálie a všude se snažil uplatnit s módními fotografiemi, ale víceméně bez úspěchu. Hnala ho posedlost erotikou a sexualitou spojená s lehce sadomasochistickým

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Výtvarné umění

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější