Michael Dymek oslaví za týden 57. narozeniny, ale vůbec to na něm není znát. V očích má pořád ty samé rarášky, jací tam skotačili během natáčení slavného klukovského filmu natočeného podle vyprávění Marka Twaina. A protože celý život sportoval a tancoval, uchoval si i perfektní figuru.
Na snímek, kde si zahrál po boku Ivy Janžurové a Karla Augusty, se dodnes rád dívá. V době, kdy šel film do kin poprvé, se ale také trochu styděl. V době normalizačních 70. let popularita nebyla něčím obdivovaným, šlo spíš o vybočení z kolektivu, které se spolužákům zajídalo, a tak se Michaelovi posmívali.
Možná mu také záviděli honorář, který v té době činil 6000 korun. Michael prý tenkrát za peníze koupil pro sebe i bratra jízdní kola a mamince pořídil elektrický motor do šicího stroje.
Finanční stránka však nakonec nebyla dostatečně silnou motivací k tomu, aby v rozjeté kariéře pokračoval i v dospělosti. Ztráta soukromí a posměch přivedly dětského herce k přesvědčení, že filmová dráha pro něj nebude tím pravým ořechovým. Natočil ještě několik filmů, ale místo herectví vystudoval taneční obor. "Na sportovní školu přišli choreografové z konzervatoře udělat nábor do třídy folklorního tance. Potřebovali akrobaticky nadané jedince, a tak si mě našli," vysvětlil Michael v rozhovoru pro Seznam.cz s tím, že ho tenkrát zlákala možnost cestovat s tanečními soubory po světě.
Přesto si v životě vyzkoušel i "civilní" povolání: krátce před revolucí emigroval s manželkou do Západního Německa, kde se uchytil u firmy s elektrosoučástkami. Po návratu do Čech pak v tomto oboru i podnikal, s tancem ale nikdy zcela neskončil. Účinkuje v tanečním divadle BUFO, a sem tam se dokonce objeví v televizních seriálech.