TZ: Labyrinth

2. 9. 2019Artalk Infoservis

Labyrinth / kurátorka: Tereza Nováková / Pragovka Gallery Rear / Praha / 14. 8. - 8. 10. 2019

Výstavní projekt Labyrinth ateliéru Digitální média Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem vychází z pocitu nemožnosti dospět k vytouženému cíli, nejasně tušenému za vzdáleným horizontem. Společný projekt dvacítky současných i bývalých studentů ateliéru Digitálních médií a jejich pedagogů Michaely Thelenové a Radka Jandery je však jasným vyjádřením, že k cíli, k dosažení vlastní pozice, místa, zařazení, výrazu a názoru dojít lze. I když se cesta vždy znovu ztrácí a poté opět zjevuje, což je nejpřesnější vyjádření dynamiky a charakteru umělecké práce v tomto ateliéru. I když cíl a jeho obrysy jsou stále nejasné, výsledek je jasný a čitelný. Vystavená díla jsou pokusem vyrovnat se s rozporuplnou minulostí, se současnou společenskou krizí a vyjádřením touhy obstát v nejisté budoucnosti. Díla vznikla detailním zkoumáním toho, co nás s historií spojuje a toho, jak ji lze akceptovat, hledáním identity jednotlivce i kraje, pohybem v labyrintu světa, jak je nám dnes známý.

Účastníci výstavy reflektují téma různou technikou a médii, i rozdílnými osobními přístupy. Od reflexe rodinné

historie (M. Hašek), přes hravé experimenty s nejnovějšími technologiemi (B. Ondřichová, K. Míčková, M.

Krupa, L. Růžičková, K. Kelovská, G. Procházková, H. Vysloužilová), až po společensko-kritické, parodující

postupy (B. Šimková, A. Naušová, S. Patelisová). Pro pochopení světa a umělecké nakládání s ním někdy

stačí být pouhým pozorovatelem. Zaznamenávat jeho nenápadné průvodní znaky a upozorňovat na ně (J.

Hrnčířová, M. Thelenová, R. Jandera), umocňovat paradoxy (M. Lišková). Jindy lze při snaze o pochopení

toho, jak a kudy se svět ubírá, realitu lehce pozměnit (J. Korselt), nebo přímo nově utvářet (P. Sklenářová).

Pro pochopení historie lze například nově nakládat s tradicemi a tradičními komoditami (A. Naušová, S.

Patelisová, G. Kronďáková, M. Scheerbaumová). A konečně výzvou nejvyšší je spřádat pletivo a sítě

současné reality (A. Roubalová, K. Votýpková, T. Adamová). Konce nevidět a pořád dokola. Svět je Labyrint.