Uhasit les a zachránit člověka uprostřed skal. Hasiči trénují výjezdy za poloviční čas
Profesionální a dobrovolní hasiči musí být připraveni na hašení požáru v horách i záchranu zraněného člověka uprostřed skal. Při práci se často snaží co nejrychleji dostat do těžko přístupných míst. Právě při takových zásazích si hasiči sáhnou na dno svých sil. Co se jim při práci honí hlavou? To zjistíte v dalším díle seriálu Radiožurnálu Když jde o vteřiny.
„Dobré, jedeme! Vyjíždíme na místo události,“ říká do vysílačky velitel dobrovolných hasičů v Horním Maršově Tadeáš Hlinka. Jeho jednotka musí ze zákona vyjet do 10 minut od zaznění poplachu.
Uhasit les a zachránit člověka uprostřed skal: Vyčerpávající zásahy hasičů v extrémních podmínkách
Hasiči v této krkonošské obci se už roky snaží vyjíždět za poloviční čas. A to proto, že na odlehlejších místech v republice je systém založen na dobrovolných hasičích, kteří jsou událostem nejblíž: „Jsme na místě dřív než profesionální hasiči. Při požáru nebo zranění minuty rozhodují a včasná pomoc je důležitá,“ vysvětluje Tadeáš Hlinka.
Zásah na horách má svá specifika. Asi největší komplikací je špatná dostupnost. Velké a těžké cisterny se nedostanou všude. Důležitým pomocníkem je tak třeba čtyřkolka. Dobrovolní hasiči v Horním Maršově si ji před lety pořídili z vlastních úspor a od té doby ji využívají prakticky neustále.
„Stresová situace začíná v hasičárně. Řešíme, kudy se na místo pojede, jaká technika se bude brát. Musíme naložit potřebné vybavení na čtyřkolku, abychom nemuseli překládat složitě na místě. Dojede se co nejblíže k místu zásahu a pak začíná hledání požáru. A to byl vždycky letos boj,“ popisuje velitel.
Extrémní podmínky
Ještě náročnější jsou v Krkonoších zásahy v zimě. Kvůli sněhu a ledu se těžká technika někdy nemůže k požáru vůbec dostat. Cesta na místo zabere hasičům i několik desítek minut. Ne všechny výjezdy tak končí šťastně.
VIDEO: ‚Střelba na vozidlo, rozsekal nám auto.‘ Jak vypadá zásah dopravních policistů proti zlodějům?
Číst článek
Letos v únoru při požáru horské dřevěné chalupy ve Velké Úpě zemřel jeden člověk. Ke stavení v lokalitě pod Janovými boudami vedla špatně přístupná zledovatělá cesta a hasiči s těžkou technikou k ní nemohli rychle přijet.
Zasahoval tam tehdy se svými muži právě i Tadeáš Hlinka. „To byl totální boj a bezmoc. Protože jsme věděli, že vevnitř je osoba. A přijedete tam na čtyřkolce se čtyřmi hasícími přístroji, víte že tam někdo je a nemůžete pomoc,“ dodává zkušený velitel a v jeho hlase je znát, že na tento případ nikdy nezapomene.
Zkušenosti se zásahy v extrémních podmínkách mají i profesionální hasiči z Velkého Poříčí nedaleko Náchoda. Pravidelně vyjíždí do Adršpašsko–teplických skal.
Ředitel tamních hasičů David Pouč popisuje, že často musí prostředky na hašení dopravit na místo sami, na zádech a vlastními silami: „Zásah na požár pak může trvat půl dne nebo i celý den. Pokud jde jen o vynášení vody, která se nosí ve džberech, sudech, tak když běháte do kopce nahoru a dolů nepřístupným terénem, tak to bude velice náročný zásah.“
Zajistit první pomoc
V některých případech pomáhá s hašením vrtulník. Ten hraje zásadní roli i při záchraně zraněných turistů ze skal. A to hlavně v případech, kdy je místo nepřístupné a všechny příjezdové komunikace, které se kolem skalních oblastí nacházejí, jsou relativně daleko.
„Ale existuje spousta indikací, kdy vrtulník nemůže přiletět. Pak jsme odkázání na pozemní sílu. Ze začátku jde o vteřiny, je potřeba zajistit člověka na místě, poskytnout mu první pomoc. A následně organizovat transport, který zase může řádově trvat v hodinách,“ popisuje David Pouč.
Při požárech v těžko přístupném terénu i při záchraně zraněných turistů ve skalách jdou vždy do akce i desítky lidí, kteří musí vynaložit obrovské úsilí.
Hasiči se přitom shodují, že některým případům se dá předejít. Například většina požárů ve volné přírodě v poslední době vznikla na Náchodsku jen kvůli lidské neopatrnosti.
