mma

Smíšená bojová umění: seznamte se s MMA

Smíšená bojová umění (MMA, mixed martial arts) je bojový sport, který kombinuje techniky boxu, zápasu, juda, karate, thajského boxu, ju-jitsu a dalších disciplín. Přestože zpočátku měl tento sport mnoho kritiků, kteří jej vnímali pouze jako brutální bitku bez pravidel, postupně MMA svůj obraz vylepšila. Od začátku 21. století začala získávat na stále větší popularitě a v současné době se jedná o jeden z  nejsledovanějších sportů na světě.

Smíšená bojová umění: seznamte se s MMA

Historie MMA

První předchůdci MMA se objevili již v roce 648 př. n. l., kdy se součástí starověkých olympijských her stal pankratión. Původně se jednalo o bojový výcvik řeckých armád, o kombinaci boxu, zápasu a pouličního boje, při kterém bylo zakázáno pouze kousání a píchání do očí. Zápas byl ukončen až ve chvíli, kdy se jeden z bojovníků vzdal nebo skončil v bezvědomí. V některých případech zápasníci během boje zemřeli.

Ve dvacátých letech minulého století se podobný styl boje objevil v Brazílii. Tento bojový sport byl známý jako vale-tudo (všechno povoleno). Zápasy postupně získaly takovou popularitu, že se musely konat na fotbalových stadionech, aby se dostalo na všechny diváky.

Novodobá historie MMA se datuje do roku 1993, kdy se v Denveru v Coloradu konal turnaj s názvem UFC 1 (Ultimate Fighting Championship – organizace, která je v současné době hlavním propagátorem MMA zápasů). Hlavním cílem turnajů UFC bylo postavit proti sobě bojovníky z různých disciplín – například boxera proti zápasníkovi, kickboxera proti judistovi apod. Jediná pravidla zpočátku zakazovala kousání a píchání do očí. První turnaj UFC sledovalo na placené televizi 86 000 diváků, při třetím turnaji toto číslo již vzrostlo na 300 000 diváků.

Protože turnaje UFC zpočátku neměly skoro žádná pravidla, postupně se začaly rozrůstat řady kritiků, kterým vadila brutalita zápasů. Americký senátor John McCain označoval turnaje UFC za „lidské kohoutí zápasy“ a byl jednou z významných osobností, které se snažily tento sport zakázat. V reakci na tuto kritiku se nové vedení UFC v roce 2001 rozhodlo vytvořit nová pravidla, která by učinila zápasy bezpečnějšími. Byly zavedeny hmotnostní kategorie, časové limity a rozšířil se i seznam zakázaných technik a úderů. Díky novým pravidlům se v UFC místo rváčů začali prosazovat techničtější bojovníci, kteří ovládali box, zápas a další bojová umění. Aby dosáhli vytouženého úspěchu, museli tito bojovníci velmi intenzivně trénovat a udržovat se ve špičkové kondici. Nakonec se MMA v USA dostala pod regulaci stejných orgánů jako například box a i jeden z největších odpůrců, senátor McCain, v roce 2007 uznal, že MMA jako sport dosáhla významného pokroku. Přestože v počátcích nebyly turnaje UFC příliš výdělečnou záležitostí, postupem času se z UFC stala finančně velmi prosperující organizace.

Pravidla MMA

Současná pravidla MMA platí od roku 2009 a jedná se o standardy, které s drobnými odchylkami respektují všechny významnější organizace na celém světě. Podle těchto pravidel se zápas odehrává v ringu nebo v kleci, bojovníci mají speciální bezprsté rukavice, které umožňují lepší uchopení soupeře, a nemají boty ani pokrývky hlavy. Povolená je široká škála úderů, přesto jsou některé údery a techniky striktně zakázané. Mezi ty zakázané patří údery hlavou, píchání do očí, kousání, tahání za vlasy, údery do rozkroku, krku, páteře nebo zadní části hlavy. Při porušení pravidel může v závislosti na závažnosti prohřešku dojít k diskvalifikaci bojovníka. Běžné zápasy zahrnují tři kola po pěti minutách s minutovými přestávkami, titulové zápasy jsou pak vypsány na pět kol. Bojovník může v zápase zvítězit tak, že soupeře knokautuje nebo se soupeř vzdá (verbálně nebo poklepáním rukou). Pokud zápas nemá vítěze po uplynutí vypsaných kol, rozhodují o vítězi rozhodčí pomocí bodového systému (vítěz každého kola získává 10 bodů, poražení 9 nebo méně). Bojovníci jsou rozděleni do několika váhových kategorií. Tato diverzifikace se může v jednotlivých zemích a organizacích lišit.

3 základní typy boje

Při boji v postoji stojí oba bojovníci na nohou a bojují pomocí úderů a kopů. Pro boj v postoji mají největší přínos disciplíny jako box, kickbox, karate, taekwondo a muay thai. Box buduje pevný základ pro práci nohou i rukou, což je nezbytný předpoklad pro úspěch v MMA. Protože je však boj v MMA dynamický, je potřeba, aby zápasník dokázal správně využívat také lokty, kolena a chodidla. Právě kvůli těmto dovednostem bojovníci intenzivně trénují také techniky z kickboxu, karate, taekwonda a muay thai.

Boj v držení (klinči) se stále ještě odehrává ve stoje, ale zápasníci stojí těsně tělo na tělo a spíše než údery používají k boji o výhodnější pozici páky. Jedná se v podstatě o přechodnou fázi mezi bojem v postoji a na zemi. Bojovníci, kteří preferují boj na zemi, se v této fázi snaží využít páky a hody, aby soupeře dostali na zem. K tomu jim pomáhají techniky z juda, zápasu nebo ju-jitsu. Naopak bojovníci, kteří spoléhají spíše na boj v postoji, se i v těsnějším kontaktu snaží soupeři zasadit tvrdé údery koleny nebo lokty, které mohou v nejednom případě i předčasně ukončit zápas.

Klíčovými disciplínami pro boj na zemi jsou ju-jitsu a zápas. Ju-jitsu by měli bojovníci věnovat dostatek času, protože se díky němu naučí správně ovládat své tělo a zlepší svou obranu v pozici na zemi. Techniky ze zápasu naopak pomůžou pochopit, jak ovládat soupeřovo tělo a jak jej udržet na zemi.

Úspěšný MMA bojovník by měl dobře ovládat všechny techniky boje. Je ale potřeba si uvědomit, že většina současných MMA bojovníků začínala trénovat již v útlém věku, kdy se specializovali na některý z výše jmenovaných bojových sportů. V dnešní době je ještě poměrně běžné mezi profesionály vidět bojovníky, kteří se dříve naplno věnovali pouze jednomu konkrétnímu bojovému sportu a ostatní se začali učit až později, aby se mohli přesunout do MMA. S tím jak se MMA neustále vyvíjí a roste jejich popularita, můžeme očekávat, že příští generace bojovníků se již nebude etablovat z řad zápasníků, boxerů nebo bojovníků v ju-jitsu, ale bude se jednat o bojovníky, kteří se na MMA budou soustředit již od začátku své sportovní kariéry.

Jak začít s MMA

MMA jsou skvělým sportem pro sportovce všech věkových skupin a přestože není potřeba hned usilovat o to stát se profesionálem, neměli by se zájemci bát MMA alespoň vyzkoušet. Pokud už se do MMA pustíte, mohlo by vám přijít vhod několik základních rad.

Na začátku buďte trpěliví. Pokud jste se dříve nevěnovali žádným bojovým sportům, bude pro vás zápasení nepřirozené a mnoho věcí, které se budete učit, na vás bude působit spíše kontraintuitivně. Synchronizace vašich myšlenek a pohybů bude nějakou dobu trvat, přesto se nezapomínejte především bavit tím, že se učíte něco nového. Dávejte si realistické cíle a uvidíte, jak se budete postupně zlepšovat.

Pracujte na své vytrvalosti. Choďte na dlouhé výběhy, sprintujte, skákejte přes švihadlo, dělejte velké množství dřepů a angličáků. Celkově zlepšete svou vytrvalost a kondici, abyste byli schopni trénovat nebo bojovat déle než váš protivník.

Nic nenahradí pravidelný sparing. Práce na fyzické kondici je bezesporu důležitá, ale pravidelný trénink toho, co reálně zažijete v ringu nebo v kleci, je naprosto nezbytný. Sparing s tréninkovým partnerem vám umožní vyzkoušet si pohyby a techniky, které uplatníte během zápasu. Zároveň získáte kontrolu nad svým strachem a nervozitou, které by vás mohly omezovat, až nastoupíte ke skutečnému zápasu.

Jakmile budete připraveni, vyhledávejte každou příležitost, abyste mohli zápasit. Nemusí se nezbytně jednat o MMA zápasy, můžete bojovat v boxu, ju-jitsu nebo muay thai. Čím více zápasů absolvujete, tím přirozeněji se v ringu nebo kleci budete cítit. Díky přípravě na skutečný zápas vzroste také vaše motivace a tréninkové nasazení.

Závěrem

Stát se MMA bojovníkem rozhodně není jednoduché, bolest a tvrdý trénink jsou nedílnou součástí tohoto sportu. Pokud však máte rádi bojové sporty, chcete zápasit a jste připraveni věnovat své nasazení a úsilí právě MMA, je ten nejlepší čas, kdy se stát součástí aktuálně nejpopulárnějšího bojového sportu na světě.

Autor článku: Mgr. Tomáš Pavelek