Hlavní obsah

Kauza Walderode nekončí, Turnov majetek vydat nechce

Právo, Vladislav Prouza

Rozsudkem královéhradeckého krajského soudu z poloviny letošního června 27letý restituční spor o majetek rodu Walderode nekončí. Pokračuje dovoláním Turnova k Nejvyššímu soudu.

Foto: Ludmila Žlábková, Právo

Zámek Hrubý Rohozec v Turnově.

Článek

Dědictví po manželovi, zemřelém v roce 2000, by podle posledního rozsudku měla získat Rakušanka Johanna Kammerlanderová.

S navrácením Walderodova panství, včetně zámku Hrubý Rohozec, nesouhlasí město Turnov a řada subjektů povinných vydat majetek zkonfiskovaný na základě Benešových dekretů. Ty představovaly trest za kolaboraci s nacisty.

„Zastupitelé jednohlasně pověřili starostu podáním dovolání k Nejvyššímu soudu (NS),“ potvrdil zastupitel Ivan Kunetka (nezávislý), jehož nedávno zemřelý otec stál v čele iniciativy proti restitučním požadavkům Karla Des Fours Walderoda, kterého považoval za člověka ochotného se kvůli rodovému panství zaplést s nacisty.

„Mám ale obavy, jestli budeme schopni čelit sboru elitních právníků restituentky, což ukázaly poslední soudy, kde dominovala,“ podotkl Kunetka.

Jak to bylo s občanstvím

„Dovolání podáme do poloviny září. Pokud neuspějeme u NS, obrátíme se na Ústavní soud,“ doplnil turnovský starosta Tomáš Hocke (nezávislý). „Mám povinnost chránit majetek města,“ odůvodňuje Hocke.

Dovolání Turnov postavil na Walderodově československém občanství získaném podle odpůrců restituce velmi nestandardně. Občanství se šlechtic v roce 1938 zřekl a rozšířil řady Hitlerovy třetí říše. Čechoslovákem se znovu stal koncem roku 1947 a přestal jím být po únoru 1948, v roce 1991 přičiněním tehdejšího ministra vnitra Jana Rumla (ODS, později US) československé občanství opět nabyl.

„Walderode měl blízko k nacistům. Škoda že už nežijí očití svědci, jejichž výpovědi by měly být součástí soudního spisu,“ míní Hocke. Podobně jako Turnov chtějí postupovat další organizace i jednotlivci dotčení Walderodovými restitucemi. „Každý půjde sám za sebe. Alespoň se bude na naší straně angažovat víc právníků,“ přiblížil Hocke.

Hodnotu požadovaného majetku na Turnovsku si starosta netroufá odhadnout. Kammerlanderová požaduje celkem 1400 nemovitostí za asi 3,5 miliardy. Turnova se týká zhruba 300 hektarů pozemků. „Řadu z nich není možné vydat a nastane otázka, jestli by náhrady mělo platit město, nebo stát,“ řekl Hocke.

Desítky milionů korun už Kammerlanderová získala od vlastníků požadovaných pozemků výměnou za stažení restituční žaloby. Vydělali na tom především vlastníci nemovitostí, kteří s nimi bez ohledu na restituční zákon obchodovali, potvrdil před časem právník Kammerlanderové Roman Heyduk. „Město Turnov na tom participovat nemohlo. Nejsme soukromníci,“ podotkl Hocke.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám