Cappella Mariana je mezinárodně úspěšný komorní vokální soubor, který se specializuje na interpretaci středověkého vícehlasu, renesanční polyfonie a vokálních děl raného baroka. V souboru, který loni oslavil deset let od svého založení, se setkávají pěvecké hvězdy v oblasti staré hudby, jako jsou například sopranistky Hana Blažíková či Barbora Kabátková. Ansábl působí pod uměleckým vedením Vojtěcha Semeráda a je vyhledávaným interpretem renesanční polyfonie na nejvýznamnějších evropských pódiích a festivalech. V pátek 30. srpna 2019 vydala Cappella Mariana v pořadí již páté album, které bylo nazvané Praga Rosa Bohemiae.
Album Praga Rosa Bohemiae čerpá z tvorby skladatelů historického období, kdy Praha zažívala roky největší slávy, kdy se stala rušnou křižovatkou Evropy a neodolatelným magnetem pro umělce. Za vlády uměnímilovného císaře a krále Rudolfa II. se v Praze, jako v tavícím kotlíku, mísily nejrůznější hudební tradice; franko-vlámská polyfonie reprezentovaná nejvýznamnějšími skladateli tehdejšího světa, vedle toho živá tradice literátských bratrstev s archaickým polyfonním repertoárem předchozích generací.
Centrálním bodem nové nahrávky souboru Cappella Mariana je nedávno objevený Pražský rukopis vícehlasých mší a v něm zcela unikátně zachovaná Missa Presulem ephebeatum jednoho ze slavných představitelů franko-vlámské polyfonie Heinricha Isaaca. Právě kompozice Presulem ephebeatum skladatele Petra Wilhelmi de Grudencz, ze které Isaac čerpal tematický materiál, dokládá souvislost jeho mše s Čechami a Prahou. Nahrávka představuje řadu dalších pozoruhodností, mj. slavné Josquinovo Stabat Mater s dokomponovaným šestým hlasem, dochované v této podobě unikátně právě v Čechách. „Ano, je to tak, Stabat Mater od Josquina Desprez je unikátně zachovaná v českém prameni – v Rokycanské hudební sbírce s šestým přidaným hlasem a s označením »si placet« – dle libosti,“ upřesnil Vojtěch Semerád a na otázku, která skladba byla při nahrávání nového alba pro soubor Cappella Mariana nejobtížnější, odpověděl: „Největším oříškem nebylo až tak objevování nových skladeb, ale odlišení různých stylových odstínů tak, jak se hudba renesance v Praze vyvíjela od pozdního středověku až do nástupu barokního stylu. Musím se však přiznat, že skladba od Johannese Tourouta Virgo Maria byla obestřena nejasným zápisem v různých pramenech a naše interpretace, troufám si tvrdit, je nejvěrnější k stylovému charakteru skladatele.“
Podívejte se na teaser k albu zde:
Album obsahuje tyto skladby: Petrus Wilhelmi de Grudencz (1392 – po 1452) – Presulem ephebeatum. Heinrich Isaac (1450–1517) – Missa Presulem ephebeatum*. Jacob Obrecht (1457/8–1505) – Largire nunc mitissime*. Johannes Tourout (ca. 1450–1480) – Recordare virgo*. Josquin Desprez (1450/55–1521) – Stabat Mater (Si placet pars)*. Lupus Hellinck (1493/94–1541) – In te Domine speravi*. Pierre de Bonhomme (ca. 1555–1617) – Praecinite Domino*. Jacobus Regnart (1540/45–1599) – Defunctum charites Vaetem*. Kryštof Harant (1564–1621) – Qui confidunt. Jan Sixt z Lerchenfelsu (ca. 1550–1629) – Te Deum* // *Světová premiéra
Cappella Mariana: Hana Blažíková, Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád, Tomáš Lajtkep, Ondřej Holub, Tore Denys – tenor, Martin Schicketanz – baryton, Jaromír Nosek – bas. Umělecký vedoucí Vojtěch Semerád
Více infa: www.cappellamariana.com
Foto: Supraphon
