Zahájení sezóny NdB s dobrým koncem

Zahájení sezóny NdB s dobrým koncem

Včerejší podvečer na piazzettě Janáčkova divadla se nesl ve znamení koncertu k zahájení sezóny 2019/2020 Národního divadla Brno (NdB). Propagace akce zajistila hudebnímu večeru to nejdůležitější – stovky diváků, kteří hojně zaplnili celé prostranství. Nelze opomenout opravdu široké věkové rozpětí, které je zejména na své spodní hranici (zatím ještě v kočárcích) tolik potřebné pro budoucí kulturu. 

Přestože byl koncert prezentován jako uvedení či ohlášení premiér nadcházející sezóny, zazněly bohužel jen dva úryvky z první připravované opery – Hoffmannových povídek Jacquese Offenbacha. Mimo to byl program sestaven z vesměs repertoárově starších a osvědčených kusů nebo novinek loňské sezóny. Na rozdíl od uplynulých let, kdy koncert probíhal dočasně na Zelném trhu nebo ještě před rekonstrukcí tradičně na piazzettě, rovněž ubyla baletní čísla. Akce divadla se tak omezila pouze na soubor opery, doplněný moderátorsko-hereckou dvojicí činohry v zastoupení Hany Tomáš Briešťanské a Romana Blumaiera.

Koncert zahájil orchestr Janáčkovy opery svižnou předehrou k opeře Carmen (Georges Bizet), pod taktovkou svého šéfdirigenta Marka Ivanoviće. Na ni poté navázal příchozí sbor Janáčkovy opery předesílajíc snad nejznámější árii opery – Habaneru, které se se zvonivým hlasem zhostila sólistka Václava Krejčí Housková.

zahajeni_sezony_NdB_2019_2020_marek olbrzymek_02

Po hudebním úvodu došlo na poněkud zdlouhavé, ale v optice divadla nezbytné zhodnocení uplynulých úspěchů a rozsáhlé děkování ředitele Martina Glasera. Hudebně potom navázaly tři ukázky úspěšné opery Lazebník sevillský (Gioachino Rossini), která se v nadcházející sezóně přesune z jeviště Mahenova divadla na to domácí operní. Šarmantně i energicky své party vystihli sólisté Roman Hoza a Jan Šťáva a pozadu s hybnými koloraturami nezůstala ani Andrea Široká.

Již od prvních tónů úvodní předehry se projevovaly zvukové nedostatky, které se vzhledem k nazvučení daly očekávat. Překvapivější však byl dojem poslechu reprodukované nahrávky i přes pouze několikametrovou vzdálenost od orchestru. Průběh celého večera tak bojoval s ideálním vyvážením zvuku, a to jak dynamických rozdílů v sólových projevech a vyrovnání s orchestrem, tak mezi sborovými hlasy navzájem. Přesto byl výsledek, vzhledem k velkému open-air prostranství s četnými ruchy okolo obstojný.

zahajeni_sezony_NdB_2019_2020_marek olbrzymek_04

Po sólovém a sborovém čísle z Verdiho Dona Carlose, ve kterém se představily sólistky Veronika Hajnová-Fialová a opět Andrea Široká došlo na již zmiňovanou nadcházející premiéru, z níž jednu z árií přednesl svým šarmantním basem Jiří Sulženko a oblíbenou Barkarolu pak Daniela Straková-Šedrlová a Václava Krejčí Housková. Následující intermezzo z oblíbené opery Madama Butterfly Giacoma Pucciniho jako jedno ze zdlouhavějších čísel ubralo koncertu náboj, nicméně vzápětí jej opět oživila sborová choreografie Smetanovy Libuše, kterou, stejně jako Lazebníka sevillského čeká velkolepý přesun na jeviště Janáčkova divadla. Pomyslnou první polovinu pak zakončila ukázka z nově nastudované inscenace Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka, a to árie Bystroušky v podání Jany Šrejmy Kačírkové

Po hodinovém programu se však ohlásily první dešťové kapky a doplnil je rovněž výpadek světel v orchestřišti. Tato krize ale nevykolejila mistra improvizace Romana Blumaiera, který se ujal slova a spolehlivě se postaral o náplň nevyžádané pauzy. Jeho průpovídky bezpečně uvolnily deštivou atmosféru a spolu s projevy šéfů jednotlivých divadelních souborů vyplnily čekání na nejisté pokračování večera. 

zahajeni_sezony_NdB_2019_2020_marek olbrzymek_03

Při boji s technikou měl tenorista Ondřej Koplík tu čest přijít na svůj výstup hned třikrát a sboristy z foyer divadla za to byl aplausem náležitě odměněn. V posledních minutách se technika i počasí umoudřily, a tak mohla zaznít očekávaná árie z Dvořákova Čerta a Káči „Já ubohej ovčáček“, jejíž absence by nadšené publikum bezpochyby litovalo. 

Zbylá hudební čísla pak nabrala poměrně rychlý spád, z důvodu neplánované přestávky však bohužel nezazněly ukázky z repertoárové stálice – Pucciniho Turandot. Náladu ale pozvedl roztančený sborový valčík Charlese Gounoda z opery Faust a Markéta a po něm dvě ukázky z divácky úspěšné Její pastorkyně, ve které se během večera poprvé představila sopranistka Pavla Vykopalová, citlivě vystihující Janáčkovu hlubokou melodiku. Na sborové číslo navázala proslulá árie Ježibaby z opery Rusalka Antonína Dvořáka, v podání Václavy Krejčí Houskové

Z Nedbalovy vděčné operety Polská krev pak Ondřej Koplík doprovázený pánskou částí sboru „vystřihl“ živou a lehkomyslnou píseň o lásce a večer zakončil krátký a jasný závěrečný sbor z opery Piková dáma Petra Iljiče Čajkovského. 

zahajeni_sezony_NdB_2019_2020_marek olbrzymek_05

V kontextu celého večera místy pokulhávala kromě ne zcela ideální zvukové stránky také sehranost sboru a některých sólistů s orchestrem, zejména pak v rychlejších a rytmicky preciznějších pasážích, které by si především ve sboru zasloužily větší přesnost a ostrost, ale také ony přívětivější akustické podmínky. Nesouhra pak byla způsobena hlavně velkou vzdáleností orchestru od schodového „jeviště“. Nepomohla ani jasná a přímá, ale na dálku ne zcela zřetelná dirigentská gesta.

Přesto všichni účinkující i divadelní tým odvedli kus práce zejména v ohledu plynulého vyřešení nenadálé situace, která zmoklým, ale věrným divákům jistě zpestřila zážitek. Zbývá tak jen souhlasit s tvrzením na závěr: konec dobrý, všechno dobré, aneb vstup do nové sezóny se povedl.

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více