Kůrovec neničí jen stromy, kvůli kalamitě mizí i vzácní motýli.
Kůrovcová kalamita postupuje a nenasytný brouk likviduje tisíce hektarů lesního porostu. A spolu se stromy mízí i ohrožené druhy - na Pálavě například vzácní motýli.
"Lesníci odmítají jakoukoli změnu zaběhaných postupů," říká Martin Škorpík z České entomologické společnosti. Vykácet napadené stromy, co nejrychleji odvézt z lesa, vyfrézovat zbytky porostu a znovu zalesnit, nejlépe stromy v našich končinách tradičními, smrky. To je standardní postup Lesů ČR při boji dřevokazným broukem.
O tom, že stromy napadené kůrovcem je třeba co nejrychleji dostat z lesa a alespoň částečně tak ochránit ostatní stromy, není pochyb, stejně tak důležité je ovšem dle odborníků respektovat krajinnou oblast, kde právě probíhá těžba. Právě skutečnost, že Lesy ČR přistupují k těžbě napadeného dřeva vzhledem ke krajině surově, představuje podle Škorpíka problém.
Broučí morová rána se nevyhnula ani chráněným krajinným oblastem, přičemž mimořádně silně zasažená je oblast Pálavy, kde vinou masivní těžby dřeva vzaly za své celé kolonie přísně chráněných motýlů. Vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích hovoří zejména o jasoni dymnivkovém, pro něhož byla CHKO Pálava jedním z posledních míst, kde jeho populace přežívala. V Čechách a na většině Moravy je tento druh již vymřelým.
"Nedávno tu žily tisíce jasoňů, dnes zbývají poslední kusy v jedné malé kolonii. Pokles je velmi rychlý a jeho příčiny jsou zjevné," podotýká Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd. Z Milovického lesa v oblasti přilehlé Pálavě vymizeli i další chránění motýli, konkrétně okáč jílkový a hnědásek osikový. Kvůli drastickému frézování pasek mizí vegetace a spolu s ní i vzácní motýli.
Zatímco je státnímu podniku vytýkána zejména plošná likvidace kazových stromů bez ohledu na okolní vegetaci a živočichy, sám podnik se odkazuje na dlouhodobé sucho, které Českou republiku sužuje a označuje ho za hlavního viníka.
Ředitel biosférické rezervace Dolní Morava Jan Vybíral v tiskové zprávě Lesů ČR uvádí, že úbytek druhové rozmanitosti je celosvětový problém a za celou problematikou dle jeho slov stojí změna klimatu spojená s oteplováním, nikoli způsob hospodaření Lesů ČR.
Miroslav Svoboda, ředitel Lesního závodu Židlochovice, dodává, že kde nejsou rostliny, nemohou žít ani motýli a další živočichové navázaní na vegetaci. Dávat do souvislosti úbytek přírodního druhu s hospodařením je dle jeho slov nesmyslné.
Vědci sami přitom nepožadují žádnou revoluci, jen mírné změny v přístupu. Motýlům, respektive jasoňům, vyhovuje tzv. výmladkové hospodaření, kdy se místo výsadby stromy nechávají znovu vyrazit přímo z pařezů. Tuto možnost považují za ekologickou, úspornou vzhledem k tomu, že by nebylo potřeba výsadby a ve výsledku i výnosnější z hlediska množství dřeva.
Vědci rovněž apelují na skutečnost, že je třeba radiálně změnit způsob, jakým se obnovují kůrovcem zničené porosty a namísto smrků, které jsou masivně vysazovány a přitom jejich přínos je minimální, sázet na našem území původní dřeviny. Smrkové porosty díky mělkému kořenovému systému nedokáží adekvátně zadržovat vodu a přispívají tak k všeobecnému suchu, zakyselují půdu a vyplavují z ní živiny, což činí návrat k přirozenějším porostům náročnější.
TNBiz.cz - Zprávy TNBiz jsou zpravodajským kanálem Televize Nova, TN.cz společnosti CET 21. TN.cz přináší zpravodajství z domácí i zahraniční ekonomiky a politiky.
|
|
Počasí hledání předpověď počasí pro všechna města světa.
Druhou možností je hledání přes seznam kontinentů a států.
