Zedníci z Nepálu či mongolští řezníci, vláda navýšila kvóty pro příjem pracovníků z ciziny

Nedostatek zaměstnanců nutí firmy najímat na práci cizince. A nejde už jen o Ukrajince nebo Poláky. Podniky teď vozí pracovníky i přes půl zeměkoule. Výjimkou tak nejsou stavbaři z Nepálu, dělníci z Filipín nebo mongolští řezníci. Kvůli obrovské vzdálenosti společnosti řeší náborové akce přes internet nebo přijímají lidi naslepo. Zahraniční pracovníci navíc vyjdou firmy dráž než ti čeští. Kromě vyřízení povolení musí zajistit třeba i ubytování.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dělník, řemeslník, práce, stavba (ilustrační foto).

Bez zahraničních pracovníků se české firmy neobejdou (ilustrační snímek). | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Robert T. Diano přijel do Česka až z Filipín. Pracuje jako servisní technik mobilních telefonů. Přestože si měsíčně vydělá částku, která odpovídá minimální mzdě, vyplatí se mu to.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nedostatek zaměstnanců nutí firmy najímat na práci cizince

„Rozhodl jsem se pracovat v Česku, protože je tu mnohem víc pracovních příležitostí a také možnost kariérního růstu. Navíc plat je až dvojnásobně vyšší. Na Filipínách jsem si vydělal 15 tisíc peso měsíčně a tady až třicet tisíc peso,“ řekl.

V přepočtu na koruny tak dostane okolo třinácti a půl tisíc měsíčně. Zpravidla se podniky poohlížejí hlavně po ukrajinských pracovnících, jenže ani tam už často není kde brát. Kvůli obrovské poptávce si navíc Ukrajinci nebojí říct o vyšší odměny. Třeba Vitaliy Oniščuk v Česku pracuje jako zedník. O práci nemá nouzi.

Od té doby, jak jsem sem dojel, dokázal jsem si vydělat, abych postavil barák na Ukrajině. Ta finanční odměna je tady mnohem vyšší než na Ukrajině. Pro příklad, tady si dokážu vydělat 40 a i víc,“ přiblížil Oniščuk.

Nábory přes internet

Právě po zednících je v Česku obrovská poptávka. Stavební firma VW Wachal by jich potřebovala přijmout desítky, stejně tak shání i obkladače a tesaře. V případě Ukrajinců je ale problém – firmy si je podle provozního ředitele firmy Ondřeje Wachala vzájemně přetahují.

Ukrajinci už tady mají dneska silné komunity. Někdo jim pomůže se sem dostat a oni vám za týden utečou do nějakých jiných firem nebo i třeba mimo obor, řekl Wachal. Ta práce, kterou vynaložíte na získávání těch lidí, tak pak často přijde vniveč, protože vám je zakrátko přetáhnou.

V Čechách přibylo cizinců, je jich 564 tisíc. Nejvíce je Ukrajinců, následují Slováci a Vietnamci

Číst článek

I proto teď firma najímá zedníky z Nepálu. Podle Ondřeje Wachala to ale vyžaduje specifický přístup a také finance navíc.

Budeme dělat nějaký nábor na dálku. Máme možnost se s nimi spojit například přes Skype. Můžeme jim zadat určité úkoly, aby nám ukázali, co vlastně na té stavbě umí, nebo neumí,“ popsal princip náboru na dálku. „Samozřejmě pro nás je to výzva v tom, že naši lidi musí být vybaveni angličtinou. Musíme se o ně na začátku postarat, protože přijedou do úplně cizí země, cizí kultury. Budeme jim muset sehnat ubytování a další věci.

I přes náročnější proces a také větší papírování firmy zahraniční pracovníky vyžadují. Do Česka tak za prací jezdí stále víc Mongolů, Nepálců nebo Indů, potvrzuje Jana Míčková Sladká ze společnosti Grapecare, která podnikům shání zaměstnance z ciziny.

Jednoznačně poptávka velmi narostla oproti minulému roku. Loni jsme se bavili o desítkách pozic a letos se bavíme o stovkách pozic.

Nejčastěji poptávají profese skladník, operátor, řidič kamionové dopravy, svářeč. V současné době jsou potřeba i pracovníci na kácení stromů kvůli kůrovci.

Vláda navýšila kvóty

Kvůli nedostatku lidí musí hodně firem odmítat zakázky. Největší problém je ve stavebnictví. I proto vláda od září navýšila kvóty pro přijímání kvalifikovaných cizinců. 

Část zahraničních lékařů pracuje v Česku bez aprobační zkoušky, odhalila kontrola ministerstva

Číst článek

Máme teď možnost pro příští rok získat celkově padesát tisíc kvalifikovaných zaměstnanců. Očekáváme i posun i ve smyslu do Kazachstánu, řekla viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková. 

Takový počet ale nevystačí ani na pokrytí poptávky ze strany firem. Podle našeho průzkumu víme, že ta potřeba je zhruba 500 tisíc zaměstnanců.

Než ale cizinec začne v Česku reálně pracovat, je to běh na dlouhou trať. Celý proces trvá zpravidla minimálně tři měsíce. A například u přijímání Nepálců je to ještě déle – až tři čtvrtě roku.

Zuzana Švejdová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme