Abychom si mohli tato miniaturní díla prohlédnout, musíme se často vyzbrojit lupou. Umělec však vysvětluje, že maluje bez optických pomůcek, pouze s brýlemi, které mu předepsal lékař, nikoli se zvětšovacími skly či dokonce s pomocí mikroskopu.
„Pustil jsem se do té práce před 25 lety, abych vytvořil novou formu uměleckého výrazu,“ řekl agentuře AFP šedesátiletý umělec ve svém ateliéru v Istanbulu. Z předmětů, které většina lidí odkládá stranou nebo je považuje za odpad, vytváří umělecká díla. Hasan Kale je velmi disciplinovaný a trpělivý. „Na jednom předmětu mohu pracovat půl roku,“ vysvětluje tento samouk a dodává, že pracuje až 18 hodin denně.
O umění miniatury se začal zajímat asi před 30 lety. Byl fascinován tím, jak nepatrný detail může změnit formu uměleckého výrazu. V roce 1995 ho napadlo využívat nezvyklých předmětů. Obrat nastal, když se díval na prázdný šálek kávy a povšimnul si, jak kávová sedlina nabývá ladných a propracovaných forem i přes omezený prostor.
„Začal jsem pracovat na fazoli. Sedl jsem si a vyryl jsem na ní jeden kout Istanbulu. Tak se mi to zalíbilo, že jsem vyzkoušel další předměty,“ říká.
Od té doby pracoval Hasan Kale asi na třech stovkách předmětů. Raduje se při pomyšlení, jak se všední předmět, jako je oblázek v moři nebo rybí kost, která uvázne mezi zuby, může změnit v umělecké dílo.
„Představte si zvuk, který vzniká, když koušete stovky jadérek ve fíku. Umíte si teď představit, že na jednom z nich je namalován obrázek z Istanbulu?“ táže se umělec.
Lennonova zeď začne nanovo. Stane se kamerami hlídanou uměleckou galerií, sprejeři budou mít zákaz tvorby |
Příklad to není náhodný, neboť Istanbul, ekonomická a kulturní metropole Turecka, je pro tohoto umělce hlavním zdrojem inspirace. Maluje město na hracích kostkách, na kouscích cukru a na slunečnicových semínkách. „Je to jedno z mála měst, která nikdy nespí. Spojuje dva kontinenty a jsou zde stopy po mnoha kulturách,“ zdůrazňuje.
Právě v Istanbulu se umění miniatury věnovali jeho vzdálení předchůdci. Microangelo se naučil hodně techniky studiem práce slavného iluminátora ze 16. století Nakkaşe Osmana, který se objevuje v románu Orhana Pamuka Jmenuji se Červená.
Dnes stejně jako před 400 lety je umění miniatury prací, která podrobuje nervy těžké zkoušce. „Především musíte mít trpělivost a nic neuspěchat,“ vysvětluje Kale, který kromě jiného maluje i bižuterii. Jeho miniatury, které vystavuje na sociálních sítích jako je Instagram, upoutaly pozornost mnoha lidí z celého světa. A přestože nemohou mít pro svůj rozměr takovou cenu jako obraz, Kale tvrdí, že některé prodal i za tisíce eur.
Malý rozměr umožňuje umělci pracovat kdekoli a kdykoli. „Stává se mi, že jdu po ulici a dostanu nápad. Tak si sednu, vyndám svou paletu a maluju,“ říká. Kale má rád, když si lidé vzpomenou na jeho díla v těch nejobyčejnějších momentech dne, když pojídají popkorn v kině nebo si dávají šálek kávy. „Umění miniatury je můj život. Je to pro mě nezbytností,“ usmívá se.
