TOP svět 2.–8. 9. 2019

V Desavě se otevřelo nové muzeum věnované škole Bauhaus – Zemřeli slovenští umělci Marián Mudroch a Igor Peter Meluzin – Protesty proti výstavě nacistického designu v Nizozemsku – Byl zbudován nový dětský park ve slovenském Leopoldově

1/ V Desavě se otevřelo nové muzeum věnované škole Bauhaus

Bauhaus Museum Dessau, zdroj: webové stránky Bauhaus Dessau

Německá kancléřka Angela Merkelová v neděli 8. září slavnostně otevřela nové muzeum umělecké školy Bauhaus ve východoněmecké Desavě. Stavbu za 30 milionů eur (přes 780 milionů Kč) navrhlo španělské architektonické studio addenda architects. Bude hostit stálou expozici i pravidelné výstavy věnované působení Bauhausu v Dessavě v letech 1925–1932. Muzeum vzniklo v rámci oslav stého výročí založení školy Walterem Gropiem v roce 1919 ve Výmaru, kde bylo rovněž otevřeno muzeum na jaře tohoto roku. Jádrem nově vzniklé expozice bude kolekce nadace Bauhaus Dessau, které kapacitně nestačily stávající prostory, mimo jiné i původní budova Bauhausu navržená Walterem Gropiem. Nově vzniklá stavba od barcelonského studia s celkovou rozlohou 3 500 a výstavní plochou 2 100 metrů čtverečních by měla sloužit k lepší prezentaci druhé největší sbírky věnované umělecké škole Bauhaus čítající 49 000 sbírkových předmětů. První výstava s názvem Versuchsstätte Bauhaus. The Collection (Experimentální místo Bauhaus. Kolekce) se snaží představit vznik a fungování školy v širších „politických souvislostech a poukázat na její kulturní, sociologický i ekonomický význam“, uvádí kurátorka Regina Bittner. Samotná expozice čítající 1 200 sbírkových předmětů představuje vedle archivních materiálů i samotné výrobky a prezentuje Bauhaus jako živé místo řemeslného experimentování a práce na průmyslových prototypech. Kurátoři v jednotlivých tematických sekcích ukazují, že výuka i navrhování a konstrukce výrobků měly sloužit ke změně a zlepšení způsobu života a dopomoci tak k samotnému formování společnosti.  Škola byla přelomová nejenom v metodách vzdělávání, na kterých se podíleli významní pedagogové – umělci a architekti, jako byl Ludwig Mies van der Rohe, Paul Klee, Vasilij Kandinskij, Piet Mondrian či László Moholy-Nagy, ale ve své době dávala možnost studia i ženám jako byly umělkyně Anni Albers, Marianne Brandt, Gertrud Arndt nebo Lucia Moholy. Právě ženám v Bauhausu je mimo jiné věnovaná zvýšená pozornost v rámci oslav stého výročí založení školy.

2/ Zemřeli slovenští umělci Marián Mudroch a Igor Peter Meluzin

Marián Mudroch, Upriamte pozornosť na komíny domu, 1970, zdroj: Reprofoto: k výstave čs. koncept. 70. let / Fait gallery, Brno

Během prázdnin se slovenská výtvarná scéna rozloučila se dvěma významnými osobnostmi –Mariánem Mudrochem a Igorem Peterem Meluzinem.

Konceptuální umělec, grafik a pedagog Marián Mudroch (1945–2019) vystudoval Vysokou školu výtvarných umení v Bratislavě v ateliéru Sklo v architektuře Václava Ciglera. Na uměleckou scénu vstupoval v problematickém období nastupují normalizace. Spolu s dalšími umělci se zapojil do jedné z posledních „svobodných“ kolektivních výstav 1. otvorený ateliér v roce 1970 reagujících na postupné omezování výstavních možností v domě Ruda Sikoru v Bratislavě, kde spolu s V. Jakubíkem a V. Kordošem vystavili koncept s názvem Atmosféra 1970. Marián Mudroch v jedné z akcí nechal z komínu domu stoupat k nebi modrý a červený dým. Dílo s názvem Upriamte pozornosť na komíny domu (1970) ve své době pozitivně kvitoval i brněnský teoretik a kurátor Jiří Valoch, který o Mudrochovi napsal, že „autorovo gesto bylo pokusem uchopit pomíjivost a dát ji novou estetiku“. Mudrochovi se podařilo mít první samostatnou výstavu až v roce 1979 ve foye Klubu školství a vědy Bedřicha Václavka v Brně pod kurátorským vedením právě Jiřího Valocha. Ve své práci se věnoval především grafice, kresbě, malbě, ale i vytváření objektů a instalací, kdy směřoval ke konceptuální práci s médiem a snaze zachytit jeho meditativní kvality. Jak podotkla Beata Jablonská ve svém textu pro Žurnál Pravda: „Marián Mudroch vo svojej habilitačnej prednáške výstižne povedal, že umenie je výchova ku koncentrácii, ktorá nám ukazuje, že aj obrazom sa dá myslieť.“

Igor Peter Meluzin (1947–2019) byl akční umělec, performer a fotograf. Po studiu Vysoké školy technické v Bratislavě studoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Komenského a následně i na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Byl součástí slovenské neoficiální umělecké scény, v rámci které prezentoval své akce, performance a videoprojekce se společensko-kritickým podtextem. Spolu s Julliusem Kollerem a Radislavem Matuštíkem založil akční seskupení Terén zastupující akční umělce, kteří v letech 1982–1985 realizovali řadu site-specific instalací v krajině a organizovali vydávání samizdatových dokumentů skupiny. „Petera Meluzina si všetci pamätáme ako autora brisknej imaginácie, absurdnej metafory, nadhľadu a čierneho humoru, ako majstra slovnej i obraznej irónie (aj sebairónie) a sarkastickej demystifikácie, ktorý dokázal pôsobivo narábať s prostriedkami, aké mu poskytovali nové médiá, hlavne video a inštalácia“, napsala k jeho tvorbě kurátorka SNG Katarína Bajcurová.

3/ Protesty proti výstavě nacistického designu v Nizozemsku

Pohled na shromáždění tančících německých dívek během říšského kongresu v Norimberku, 1938, zdroj: Foto Hugo Jaeger/Timepix/The LIFE Picture Collection/Getty Images

Retrospektivní výstavu designu Třetí říše s názvem Design of the Third Reich připravilo nizozemské Design Museum Den Bosch v 's-Hertogenbosch. Výstava se snaží ukázat, jak určující roli měl design v nacistické propagandě. Zahrnuje ikonické předměty spojené s Třetí říší – Volkswagen Beetle, propagandistickou plakátovou tvorbu, filmy Leni Riefenstahl i nacisty protěžovaná umělecká díla, jako jsou sochy Arno Brekera. Výstava se zároveň snaží ukázat z čeho nacistická estetika vycházela, ať už to byl monumentální klasicismus odrážející se v architektuře, folklórní prvky obracející se k pocitu sounáležitosti s rodnou půdou a historií i víra v pokrok a techniku. To vše se promítlo do vizuálního jazyka propagačních materiálů, které byly masově distribuovány mezi lid. Výstava ještě před zahájením vzbudila velké kontroverze a byla označena za glorifikaci nacismu. Jak uvedl britský The Guardien po dobu pěti měsíců chystaný projekt kritizovala Asociace nizozemských antifašistů, která marně požadovala zásah místních orgánů a zrušení výstavy. Ředitel muzea a historik umění Timo de Rijk se k protestům vyjádřil slovy, že se výstava snaží citlivě a kriticky představit danou problematiku bez jakékoliv glorifikace exponátů. Jak de Rijk zdůrazňuje v rozhovoru pro N24 News vystavené předměty je třeba prezentovat jako historické dokumenty bez zbytečné okázalosti a snahy o fantastický zážitek. Z toho důvodu jsou například vlajky umístěné ve skleněných vitrínách, stejně jako filmy namísto velkoplošné projekce přehrávány na malých monitorech. „Vše je prezentováno v dokumentárním světle.“ Podle de Rijka je důležité tuto málo exponovanou část historie designu ukázat i z toho důvodu, abychom si uvědomili, že „umění a design nejsou vždy jen vznešení, ale mohou být i zneužity“. Přesto po otevření výstavy uspořádali aktivisté z místní komunistické strany protest blízko vchodu do muzea a podle twiteru Dtv Nieuws – Der Bosch se další protesty konaly i v neděli 8. září.

4/ Byl zbudován nový dětský park ve slovenském Leopoldově

Ing. arch. Jakub Kopec, Ing. Klára Zahradníčková, M.A., MgA. Tomáš Džadoň, Dětské hřiště v Leopoldově, 2019, Foto: Ján Kekeli archinfo.sk

Pozitivní výsledek úpravy veřejného prostoru se podařil ve slovenském Leopoldově. Město vyhlásilo v roce 2016 architektonickou soutěž na úpravu bývalého hřbitova, jako důležitého a dlouhodobě nevyužívaného prostoru v centru města. U vítězného návrhu trojice autorů – architekta Jakuba Kopce, zahradní architektky Kláry Zahradníčkové a umělce Tomáše Džadoně porota ocenila urbanistické řešení, které posunulo plot u Hlohoveské cesty do polohy za kaplí a tím vytvořilo novou „piazzetu“. Projekt zároveň citlivě pracuje s úpravou pietního areálu a současně do místa vnáší netradiční prvky v podobě autorsky pojatých dětských prolézaček vyrobených z  netradičních meteriálů jako jsou odpadní trubky. Spolupráce architektů s umělci je v poslední době zajímavý trend. Kladně hodnocená realizace se podařila i v rámci obnovy nábřeží řeky Loučná v Litomyšli, která vzešla z architektonické soutěže v roce 2013 a byla dokončena o čtyři roky později. Právě česká Litomyšl se v průběhu nultých let stala architektonickým fenoménem, kdy postupnou revitalizaci města prováděla na základě architektonických soutěží. Slovenský Leopoldov jako by tento pozitivní trend následoval. Vedle revitalizace parku se podařilo vypsat úspěšnou soutěž na městský úřad (z roku 2014, vyhrálo studio zerozero) a na příští rok je naplánovaná rekonstrukce bývalého kina z roku 1932 na kulturní centrum (soutěž z roku 2017, vítězný tým: Martin Kusý ml., Ľubomíra Blašková, Monika Krčméryová a Róbert Bakyta). Revitalizace parku s dětským hřištěm se dostala do užšího výběru slovenské ceny za architekturu CE ZA AR 2019.

 

Petra Lexová | Vystudovala dějiny umění a učitelství výtvarné výchovy. Věnuje se výzkumu středoevropského sochařství 60. a 70. let a architektuře. V současné době je doktorandkou na Semináři dějin umění MU v Brně a přednáší na Ústavu věd o umění a kultuře FF JU v Českých Budějovicích.