Soud projednává požár Libušína, karvinský kominík odmítl vypovídat

Podle obžaloby živnostník Pavel Pryszcz v roce 2007 jako subdodavatel jiné firmy zajišťoval pro správce národní památky Libušín rožnovské Valašské muzeum v přírodě opravu havarijního stavu komínů chaty.

„Práci zadal dvěma svým zaměstnancům, kteří ale neměli dostatečnou odbornou způsobilost k uskutečnění prací spojených s vyvložkováním komínového průduchu nacházejícího se v kuchyni a napojeného přes cihlovou stěnu na kachlová kamna v takzvané velké jídelně chaty Libušín,“ uvedl státní zástupce Jiří Sachr.

KOMÍN NEODPOVÍDAL NORMÁM

Dělníci podle státního zástupce na základě pokynů obžalovaného komínový průduch vyvložkovali v rozporu s tehdy platnými normami.

Mezi obvodovou stěnou jídelny, komínovým pláštěm a nově osazenou komínovou vložkou například ponechali otevřený prostor. Kouřovod, který se nacházel v těsné blízkosti dřevěných trámů navíc řádně nezaizolovali.

Končí vyšetřování požáru Libušína, před soud půjde opravář komína z Karvinska

 „Pavel Pryszcz jako osoba odpovědná za řádné a kvalitní odvedení prací tyto závady nezjistil a neodstranil a vydal (v prosinci 2007) revizní zprávu, ve které konstatoval, že kouřové cesty v chatě Libušín na Pustevnách jsou bez zjevných závad schopné bezpečného provozu,“ připomněl Jiří Sachr.

V kachlových kamnech napojených na kouřovod se začalo topit v roce 2008.

„V prostoru mezi komínem a dřevěnou trámovou stěnou docházelo vlivem vysokých teplot spalin k trvalému postupnému vysušování dřevěných trámů a jejich degradaci,“ popsal státní zástupce.

Uvedené následně dle obžaloby v osudnou noc na 3. března 2014 vedlo k samovznícení dřevěné konstrukce a rozsáhlému požáru, se kterým následně bojovalo 11 hasičských jednotek. Škodu, která požárem vznikla České republice, vyčíslil státní zástupce na nejméně 37,7 milionu korun.

Valašské muzeum v přírodě, které figuruje jako jeden z poškozených, nicméně nárokuje více než 112 milionů korun. Dalších 38 milionů pak požaduje pojišťovna.

Na stěny Libušína se vrátili zbojníci Ondráš a Juráš i portáš Stavinoha

Obžalovaný Pavel Pryszcz využil v úterý svého práva a u soudu odmítl vypovídat. Předsedkyně senátu Alena Matochová proto přečetla jeho výpověď z přípravného řízení 8. března 2016. V té tehdy připustil že revizní zprávu skutečně vydal.

Uvedl v ní ale, že není provedeno zaústění, což znamená, že nejsou připojené žádné spotřebiče. Z fotografií pořízených po požáru pak podle Pryszcze vyplývá, že k zahoření došlo pravděpodobně v okapové části a nikoliv v komínových cestách.

„Nabízí se proto varianta, že k požáru došlo z důvodu nespálených zbytků, které zřejmě vylétly z komína a následně zapálily i chatu. Z toho vyplývá, že zřejmě nebyly správně provedeny revize a čištění komínů,“ vypověděl v přípravném řízení Pryszcz.

Připustil také, že své zaměstnance kontroloval jen v okamžiku, kdy se spouštěla vložka do komína a pak až když byla práce dokončená.

U soudu v úterý vypovídal také jeden ze zaměstnanců obžalovaného, který se podílel na opravě komína na Libušíně. Potvrdil, že na kominické práce nemá výuční list, pro Pavla Pryszcze však prý pracoval dlouhá léta a každý rok absolvoval bezpečnostní školení. Na Libušíně měli za úkol nainstalovat do komína nerezovou vložku.

Zdroj: Deník / Michal Burda
FOTO: Stavba chaty Libušín na Pustevnách; srpen 2019

„Dole v patře, kde byla kamna, se pak rozsekávala stěna, za kterou byl komín. Komín jsme napojili a pak se to zpátky zazdilo,“ popsal dělník s tím, že v tomto případě šlo o jednovrstvou nerezovou vložku bez izolace.

Pavel Pryszcz jim práci zadával ústně.

„Jezdil na kontroly, některé dny tam byl s námi. Dělal hlavně dozor a radil,“ řekl pracovník. Zděný komín byl podle něj v dezolátním stavu, zdivo rozpraskané. Žádné trámy v komíně neviděl, ne všechna místa však byla podle něj přístupná.

FUNGOVALO POŽÁRNÍ ZABEZPEČENÍ?

Provozovatel Libušína Vít Pavel vypověděl, že o samotnou rekonstrukci komína se nestaral, byla v režii Valašského muzea v přírodě. Díky vyvložkování komína však bylo možné využívat do té doby nefunkční kamna jako doplňkové vytápění, jinak se topilo především elektřinou.

Komín se podle něj čistil vždy na jaře a na podzim, naposledy v listopadu 2013. Jak kvalitně, to je jedna z otázek, na kterou musí soud nalézt odpověď. Ze spisu totiž vyplývá, že podle znalce a získané dokumentace byl komínová roura v době požáru dosti zanesená. Navíc se prý mělo v kamnech topit i mokrým dřevem či uhlím.

To však provozovatel odmítá s tím, že dřevo bylo vždy dobře vyschlé a uhlí, že vyzkoušel snad jen ve dvou případech.

Otazníků je ostatně více. Soud se zabývá třeba tím, zda bylo v době požáru v činnosti protipožární zabezpečení. V minulosti totiž systém několikrát spustil falešný poplach, reagoval třeba i na páru z kávovaru v restauraci. V takovém případě provozovatel ručně vypínal varovný akustický signál zařízení.

Libušín se lidem znovu otevře šest let po ničivém požáru

Navíc v těchto případech automaticky dostával zprávu na mobilní telefon. Zrovna v noci, kdy Libušín skutečně stravoval ničivý požár, ale žádná zpráva nedorazila. O ohni se dozvěděl telefonicky od nájemce sousední chaty.

Předsedkyně senátu Alena Matochová v této souvislosti připomněla dřívější výpověď manželky provozovatele Libušína na policii, kde připustila, že zabezpečovací zařízení nemuselo být zapnuté.

Soudní projednávání požáru Libušína bude u Okresního soudu ve Vsetíně pokračovat ve čtvrtek.