Jako „pouhý“ pozemek ocenil v roce 2007 znalec lithné písky na Cínovci. Někdo z vedení státního podniku DIAMO, kterému takzvané odvaly po těžbě cínu a wolframu patřily, opomněl podle pátrání policie a Ekonomického deníku znalci sdělit, co vlastně oceňuje. Proto cenu pozemků, na kterých leží surovina, která majiteli vydělá přes 100 miliónů korun, odhadl jen na něco málo přes jeden milión.
Lithium v Krušných horách, a jeho případná těžba, budí už nějaký čas silné emoce. Jde o celosvětově, především kvůli výrobě baterií a elektroniky, žádaný nejlehčí kov, který se těží kvůli vysoké poptávce po celém světě. Jeden příběh z České republiky se dostal dokonce na stránky policejních spisů. Státní podnik DIAMO prodal v roce 2008 lithné písky, které zbyly z dob minulých na Cínovci po těžbě cínu a wolframu, doslova za babku. Nyní se objevují vážné informace o tom, že prodej mohl být takzvaně „cinknutý“.
V létě 2007 vypracoval znalec Josef Hubač z Teplic na objednávku státního podniku DIAMO ocenění pozemků na Cínovci s lithnými písky. Jak vyplývá z jeho posudku, ke kterému se Ekonomický deník dostal, znalec Josef Hubač ovšem nedostal k zadání ty nejpodstatnější informace, a to, respektive jaká surovina, co se na pozemcích nachází. O pozemky se ucházela nejprve společnost Wilsea, spojována s kontroverzním lobbistou Ivo Rittigem, nakonec je koupila společnost Cínovecká deponie, jejímž částečným vlastníkem v době pořízení byl výstřední a taktéž kontroverze budící podnikatel kvůli estébácké minulosti otce a neznámým finančním zdrojům, z nichž svůj byznys rozjížděl – Karel Janeček.
Tohoto děje si nemohla nevšimnout Národní centrála proti organizovanému zločinu, která podivný obchod státního podniku DIAMO s lithiem prověřuje. „Znalec stanovil cenu nemovitosti na částku 1 085 650 Kč, aniž by do posudku zahrnul zde se nacházející 2070 tun kovového lithia, kdy mu tato skutečnost byla ze strany podezřelého či jinou odpovědnou osobou zamlčena, i když jim musela být známa. Již dne 25. 3. 2015 byla společnosti Cínovecká deponie a.s. podána žádost k Obvodnímu báňskému úřadu pro území Ústeckého kraje o stanovení dobývacího prostoru na výše citovaných parcelách, přičemž Obvodní báňský úřad stanovil svým rozhodnutím dobývací prostor pro výše uvedené parcely pro dobývání výhradního ložiska lithiové rudy. Skutečný stav pozemků tak byl ze strany podezřelého zamlčen dozorčí radě státního podniku DIAMO, která schvalovala vyhlášení veřejné soutěže i následný prodej pozemků, a umožnili tak schválení prodeje uvedených pozemků za cenu neodpovídající jejich skutečné hodnotě,“ stojí v soudním povolení k prohlídkám nebytových prostor v DIAMO, týkajících se ředitele Jiřího Ježe, k jehož části se Ekonomický deník dostal. Ten DIAMO vedl v době prodeje cínoveckých lithných písků a vede ho i dnes. Ekonomický deník připomíná, že o lithiu na Cínovci se vedly diskuse delší dobu a přinejmenším části dozorčí rady DIAMO muselo být podivné, že se lithné písky prodávají tak pod cenou.
„Při výpočtu škody bylo vycházeno z ceny lithia na světových trzích a přepočtu aktuálního kurzu USD, přičemž tímto jednáním měla být způsobena škoda poškozenému státnímu podniku DIAMO, potažmo České republice, ve výši přesahující 150 000 000 Kč. Z dosavadního šetření policie bylo zjistěno, že osoby, které byly členy dozorčí rady i statutárních orgánů DIAMO, jsou členy stále, nelze tedy vyloučit i jejich podíl na prověřované trestné činnosti,“ stojí dále v dokumentu, jehož část Ekonomický deník získal.
Horní zákon mluví jasně
To, že znalec Josef Hubač dostal nekompletní informace k ocenění pozemku, dokládá i jeho posudek, který Ekonomický deník získal. Josef Hubač ve svém posudku nikde nepíše o tom, že by získal ze státního podniku DIAMO informaci o tom, že se na pozemcích zvažovaných k prodeji nalézají lithné písky, z nichž je možné vytěžit lithnou slídu v ceně přesahující 100 miliónů korun. A sám uvedl, že jako podklady k ocenění mu posloužily: „výpis z katastru nemovitostí, skutečnosti zjištěné na místě samém, údaje zjištěné znalcem“. Znalce mohlo bez dodání podstatných informací stěží napadnout, že písčitý ostroh na Cínovci porůstající kosodřevinou, může mít tak vysokou cenu.
Ekonomický deník se proto pokusil znalce Josefa Hubače oslovit a položit mu následující otázky:
Vypracovával jste znalecký posudek na prodej pozemkových parcel na Cínovci pro s.p. DIAMO. Jste prosím znalcem i v oboru geologie a hornictví?
Vypracovával jste prosím pro DIAMO i jiné posudky na prodej pozemků, jaké, kdy?
Když jste posudek vypracovával, byl jste prosím seznámen s horninami, které pozemky obsahují? Jaké informace vám DIAMO předalo?
Jak a kým jste byl kontaktován ve věci posudku prodeje pozemkových parcel na Cínovci?
Stojíte si i dnes za svým posudkem, i přesto, že horniny na daných parcelách x-násobně přesahují vám odhadnutou kupní cenu? Necítíte se ze strany DIAMO podveden, že jste nedostal zásadní informace?
Odpovědi na na ně od Josefa Hubače bohužel nedostal. Jeho syn Marek Hubač oznámil, že otec zemřel. „Dobrý večer pane Hrbáčku, posudek zřejmě zpracovával můj otec, který zemřel,“ zareagoval z kontaktního emailu znalce, uvedeného na webu jeho syn Marek Hubač.
Jednání vedení státního podniku DIAMO je proto na pováženou a logicky se o něj zajímají detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu. Kroky managementu DIAMO zarážejí o to víc, protože jdou proti hornímu zákonu. V něm, v paragrafu 4, jednoznačně stojí, že v případě lithných písků na Cínovci šlo o ložisko nerostných surovin, ovšem znalec s touto informací při zpracovávání posudku neoperoval. „Ložiskem nerostů podle tohoto zákona (dále jen „ložisko“) je přírodní nahromadění nerostů, jakož i základka v hlubinném dole, opuštěný odval, výsypka nebo odkaliště, které vznikly hornickou činností a obsahují nerosty,“ stojí v zákoně v paragrafu 4. Hned následující paragraf pak tvrdí následující: „Nerostné bohatství na území České republiky je ve vlastnictví České republiky.“ O nerostném bohatství, opuštěném odvalu, výsypce nebo odkališti není v posudku znalce Josefa Hubače ani slovo. Pravděpodobně proto, že mu nikdo ze zadavatelů posudku nesdělil, kolik surového lithia v podobě slídy se v cínovecké duně nachází. Jinak by tuto podstatnou skutečnost do posudku zcela jistě zanesl.
„Odkaliště Cínovec jsme prodali v roce 2008. Při prodeji jsme dodrželi všechny zákony a předpisy, prodej byl zcela transparentní, proběhlo výběrové řízení, majetek byl oceněn znalcem a následný prodej byl schválen Dozorčí radou s. p. DIAMO. Teprve potom jsem smlouvu podepsal,“ odpověděl Jiří Jež při přípravě předchozího materiálu Ekonomického deníku.
Tématem lithia se zabývali předposlední Reportéři ČT. Vykoledovali si ale pravděpodobně právní kroky státního podniku, kterému se vyznění reportáže nezamlouvá. „Těsně před sněmovními volbami obvinili politici hnutí ANO s SPD a komunisty koaličního partnera z ČSSD z mnohamiliardové krádeže národního nerostného bohatství. Jde o kauzu lithium. Po dvou letech policie kvůli lithiu překvapivě vyšetřuje Jiřího Ježe, staronového ředitele státního podniku DIAMO, kterého v květnu do funkce jmenoval nový ministr průmyslu za hnutí ANO Karel Havlíček. Natáčel reportér David Havlík,“ uvedl reportáž o cenném kovu šéf Reportérů ČT Marek Wollner. Reportér ČT David Havlík při přípravě reportáže zastihl podle policie podezřelého šéfa DIAMO Jiřího Ježe před ředitelstvím podniku ve Stráži pod Ralskem. Jež na kameru podle Reportérů ČT uznal, že dnes by cínovecké odkaliště za stejnou cenu neprodal.
„Neprodal bych to v žádném případě,“ uvedl Jež, možné pochybení ale odmítl. „Nebyl to přehmat, já jsem to nevěděl,“ hájí se podle Reportérů ČT Jež s tím, že nevěděl, nakolik je lokalita cenná. „Tenkrát o lithiu nikdo přece nevěděl, tenkrát nebylo v ceně, žádná poptávka po něm nebyla,“ tvrdil do kamery Reportérů ČT Jež.
Vedení státního podniku se proti reportáži ohradilo a vydalo na svém webu zpochybňující komentář. Píše v něm například, že: „Některé informace uvedené v této reportáži se nezakládají na pravdě a očerňují státní podnik DIAMO. DIAMO, státní podnik, provádí právní kroky k očištění svého jména.“
„V roce 2008 DIAMO, s. p., obhospodařoval více než 6 000 starých zátěží a ve svém majetku měl tisíce pozemků. Od svého zakladatele MPO měl DIAMO, s. p., jasný úkol snažit se se všemi pozemky, které ke své činnosti nepotřeboval, nakládat v souladu se zákonem o státním podniku jako s majetkem nepotřebným,“ stojí v reakci DIAMO.
Prodej pozemků podle DIAMO měly a mají na starosti odštěpné závody, do jejichž kompetence pozemky spadají. „V případě Cínovce jde o odštěpný závod Správa uranových ložisek (SUL) Příbram. O. z. SUL Příbram nechal vyhotovit znalecký posudek, připravil podmínky pro obchodní veřejnou soutěž, které byly schváleny Dozorčí radou a MPO, a po jejich schválení vyhlásil obchodní veřejnou soutěž, vybral jejího vítěze a poté všechny potřebné materiály poslal na ředitelství s. p. DIAMO, kde byly všechny materiály prověřeny odbornými útvary, a následně byl celý případ předložen MPO ke schválení. Kupní smlouva byla podepsána až po schválení MPO. Vše bylo provedeno podle platných zákonů a předpisů,“ tvrdí státní podnik.
A samo DIAMO na margo prapodivné kauzy podeje lithných písků na Cínovci uvedlo, že lithium je kov, a ten, podle horního zákona, není ve vlastnictví majitele pozemku, ale je vždy majetkem státu.
Proces schvalování prodeje byl podle DIAMO následující:
• 25. 6. 2007 vyhotovení znaleckého posudku panem Josefem Hubačem,
• 14. 9. 2007 vydán souhlas Dozorčí rady s. p. DIAMO s prodejem formou obchodní
veřejné soutěže,
• 3. 10. 2007 vydán souhlas Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) s vyhlášením
obchodní veřejné soutěže,
• 7. 11. 2007 byla jmenována hodnotící komise pro hodnocení nabídek podaných do
soutěže,
• 26. 11. 2007 proběhlo jednání hodnotící komise a vyhodnocení nabídek (do soutěže
byly podány 4 nabídky, 1 byla vyřazena z důvodu nesplnění podmínek),
• 19. 12. 2007 vydán souhlas MPO s výsledkem obchodní veřejné soutěže
a s uzavřením smlouvy o prodeji s vítězem 1. kola, společností WILSEA Praha,
• 12. 2. 2008 odeslána žádost s. p. DIAMO na MPO o souhlas s uzavřením smlouvy
o prodeji s 2. zájemcem v pořadí z důvodu odstoupení společnosti WILSEA Praha od
uzavření smlouvy,
• 20. 2. 2008 vydán souhlas MPO s prodejem pozemků společnosti Cínovecká deponie,
• 25. 3. 2008 – podpis kupní smlouvy se společností Cínovecká deponie, a.s
Těžba může začít
Společnost Cínovecká deponie, která lithné písky na Cínovci koupila, zahájila letos na jaře skrývku horní vrstvy zeminy na místě budoucí těžby lithia u Cínovce na Teplicku. Se samotnou těžbou kovu, který se používá při výrobě baterií, firma čeká na vznik odběratelského řetězce. ČTK to před časem sdělil mluvčí společnosti Martin Frýdl. Skrývku horní vrstvy zeminy musí firma udělat v přesně vymezeném termínu. Práce měly být dokončeny zhruba do tří týdnů. Skrývka je naplánovaná na několika etap. Ta současná se týká zhruba 25 procent plochy plánované těžby.
Termín zahájení těžby samotné a zpracování vytěženého materiálu bude záležet zejména na dalším postupu státu. „Společnost Cínovecká deponie by se velmi ráda zapojila do zpracovatelského řetězce v České republice, a v tuto chvíli proto čeká na další kroky, které v této věci podnikne český stát i soukromí investoři,“ uvedl dále Frýdl.
Lithium v Cínovecké deponii tvoří jen zlomek procenta českých zásob. „Bylo by nicméně možné využít jej pro rozjezd českého bateriového průmyslu do doby, než se rozběhne komplikovanější hlubinná těžba,“ doplnil Frýdl.
Cínoveckou deponii ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka, který v ní v průběhu let snížil svůj podíl. Kov chce získávat z povrchového odkaliště po starší těžbě rud na Cínovci. Tento způsob těžby má trvat pět až šest let a firma již má pro ložisko všechna potřebná povolení.
S hlubinnou těžbou na Cínovci chtěl začít také australský investor European Metals Holdings (EMH). Před rokem Česko vypovědělo s firmou uzavřené memorandum o těžbě lithia u Cínovce. Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z rozhodujících témat před posledními parlamentními volbami.
Lithium je považováno za kov budoucnosti. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia – naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. O těžbě lithia na Cínovci se více dočtete zde.
Jan Hrbáček
