Před dvěma týdny bez udání důvodu rezignoval ředitel Nemocnice Milosrdných bratří v Brně Josef Drbal (TOP 09), který ji za devět let svého působení vyvedl z červených čísel.
Město nyní hledá jeho nástupce a radní dnes projednají vyhlášení výběrového řízení na nového ředitele, který má přijít s plány do budoucna.
V souvislosti s tím mezi zdravotnickými odborníky a politiky opět ožívá myšlenka na zřízení velké městské nemocnice, která má podle plánů vzniknout sloučením Milosrdných bratří v Polní ulici s úrazovou nemocnicí na Ponávce, jež jsou od sebe vzdálené jen necelé čtyři kilometry. Pacienti s úrazy či kardiologickými problémy by tak časem mohli chodit do jednoho společného zařízení.
Stejně uvažuje i Drbal, který zůstává poradcem hejtmana pro zdravotnictví. A právě na kraji nyní dokončili strategický dokument, jenž určuje, jakým směrem se má ubírat péče o pacienty na jižní Moravě.
„Musíme najít citlivé řešení, abychom do budoucna vytvořili model zajišťující efektivní fungování městských nemocnic, který zaručí kvalitu péče a bude mít pozitivní dopad i na frekvenci vyšetření. Kdybychom v Brně neměli ani jednu nemocnici, asi bychom uvažovali, jak ji zřídit. Pokud ale máme takových zařízení více, logicky naopak musíme řešit, jak zefektivnit provozy, aby se vzájemně nedublovaly,“ tvrdí Drbal, který se nově stal ředitelem Hospice sv. Alžběty v Brně.
Je to nejlepší i pro pacienty, je přesvědčen poslanec
V praxi to může vypadat například tak, že se v první fázi obě zařízení spojí administrativně a v následujících letech se sestěhují do jednoho z areálů, který se rozšíří.
„Z dlouhodobého hlediska je ideální vytvořit jeden zdravotnický komplex. Aby byl jeden člověk na rentgen, druhý v laboratoři a vše fungovalo pod jednou střechou. To je nejlepší i pro pacienty, kteří dostanou péči v jednom zařízení,“ souhlasí s Drbalem i jeho stranický kolega a poslanec Vlastimil Válek, který je zároveň náměstkem ředitele Fakultní nemocnice Brno.
Brněnské zdravotnictví má už přes tři roky na starost náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL). Na dotaz MF DNES, zda sloučení obou nemocnic figuruje v plánech města, odmítl přímo odpovědět. „Teď řešíme nového ředitele. Až budeme řešit brněnské zdravotnictví, tak to zavčas řeknu a dozvíte se to,“ reagoval stroze Hladík.
Nicméně další náměstek primátorky Robert Kerndl (ODS) přiznal, že vedení Brna se situací v městských nemocnicích zabývá a sloučení je jednou z možných variant.
„Vytvoření jednoho velkého zdravotnického zařízení si do budoucna dokážu představit. Je to jeden z možných modelů. Abychom však k něčemu podobnému mohli opravdu přistoupit, musíme mít dostatek podkladů, například podrobnou ekonomickou analýzu,“ podotkl Kerndl.
Řád ladí s městem smlouvu
O sloučení městských nemocnic se přitom v Brně mluví dlouho. Když před čtyřmi lety „oprášenou“ úvahu prezentoval tehdejší náměstek primátora Matěj Hollan (Žít Brno), proti plánu se postavil řád sv. Jana z Boha, který městu pronajímá pozemky pod Nemocnicí Milosrdných bratří v Polní ulici i její budovy.
Zástupcům řádu se nelíbilo propojení s dlouhodobě zadluženou úrazovou nemocnicí, ale také fakt, že Hollan s nimi o možné fúzi nejednal a rovnou svůj záměr zveřejnil. Dokonce kvůli tomu uvažovali, že po uplynutí nájemní smlouvy s městem bude řád nemocnici provozovat sám.
To se však nestane. Spory totiž urovnal bývalý primátor Petr Vokřál (ANO), který sloučení nemocnic považoval za vhodnou variantu. V roce 2017 tak vyjednal prodloužení nájmu s tím, že na oplátku město postaví řádu v areálu nemocnice za 300 milionů korun novou léčebnu pro dlouhodobě nemocné se stovkou míst.
„Léčebnu budeme provozovat sami, chod nemocnice zůstane v rukou města. Aktuálně ladíme novou dlouhodobou smlouvu na pronájem areálu i budov, kterou bychom měli podepsat na podzim. Pokud se Brno rozhodne nemocnice spojit, rozhodně chceme vidět nějakou koncepci,“ prohlásil provinční delegát řádu Martin Macek, který dříve sloučení striktně odmítal.
