Vinařství a sadařství s budoucností

Sdílejte článek
Vinařství a sadařství s budoucností

Již v roce 1688 byla obci Kostice udělena lichtenštejnskou vrchností tehdejšího břeclavského panství pečeť, na níž je vyobrazen vinný keř, vinařský nůž (kosíř) a radlice, což svědčí jak o tom, že už v té době byly v obci vysázeny vinohrady, tak i že vinohradnictví bylo natolik důležitým odvětvím zemědělství, že si zasloužilo umístění jeho symbolů i na obecní pečeť. A je tomu tak dodnes. Výše uvedené symboly jsou součástí obecního znaku a praporu a této činnosti se tu stále daří. Společně se svou rodinou se jí na desetihektarové výměře věnuje i člen ASZ Břeclav Bronislav Osička.

V Kosticích měli dříve klasické hospodářství rodiče maminky pana Osičky. Jeho otec Vlastimil pochází z Moravského Žižkova, po změně režimu ale neváhal, vystoupil z družstva, kde do té doby pracoval, a začal sedlačit na 12 navrácených hektarech. Později si rodina pronajala ještě deset dalších, aktuální výměra činí 30 ha, přičemž polovina je vlastních. 

Prvních deset let tvořilo gró zemědělské činnosti rodiny Osičkových pěstování zeleniny na poměrně rozsáhlé, dvanáctihektarové výměře. Kromě brambor se tu dařilo i mrkvi, petrželi, paprikám, rajčatům a okurkám. „Produkci jsme dodávali jak drobným obchodníkům, tak do velkoskladu, stali jsme se i členy moravského odbytového družstva. S příchodem supermarketů, které záhy zničily naše dosavadní odběratele, a samy upřednostňovaly produkci z dovozu, začal být s odbytem ale čím dál větší problém. Netrvalo dlouho a dospěli jsme k rozhodnutí zaměřit se na sadařství a vinohradnictví doplněné klasickou polařinou,“ informuje Bronislav Osička. 

Vinařství a sadařství s budoucnostíSadařství dnes reprezentují jabloně na rozloze 3,5 hektaru, dřívější produkci nektarinek a broskví potkal podobný osud jako zeleninu. Tradiční odrůdy jablek - Golden, Jonagold, Idaredči Goldstar jsou prodávány v menším množství přímo ze dvora, Osičkovým se však osvědčila i spolupráce s firmou Linea Nivnice, která se zabývá průmyslovým zpracováním ovoce.

Na vinohradech ve Slovácké vinařské podoblasti pěstuje rodina 12 odrůd bílého a pět červeného vína. „Na přání zákazníků se snažíme i o novinky, jednou z nich je například loňská panenská sklizeň odrůdy Kerner, pocházející z Německa, která má v kategorii bílých polosuchých vín u našich odběratelů zatím vcelku velký ohlas,“ říká pan Osička.

Vinařství a sadařství s budoucnostíA to má pěstování vinné révy oproti běžným plodinám řadu specifik. Mimo vysokého podílu ruční práce je to i fakt, že prvními hrozny se vinohradníkům odvděčí až třetím rokem po výsadbě. Výnos je tehdy však ještě slabší, odměna ve formě kvalitních hroznů přichází mnohdy až po šesti letech. Náklady na udržování hektaru vinice do první úrody se pohybují mezi 0,5 mil. až 1,5 mil. korun.

„Výhodou ovšem je, obzvláště v naší oblasti, že vinná réva si dokáže umně vytáhnout vláhu. V loňském roce už ale bylo sucho znát i ve vinohradu. Velkou službu nám prokázal déšť, který přišel 14 dní před vinobraním. To nesmírně pomohlo, hrozny se stačily nalít, jinak by úroda nedopadla dobře, hrozila výlisnost pod 50 %. U jabloní se nedostatek vody projevil na velikosti plodů, a co se týče obilnin, které máme na zbylé výměře, tak tam šlo snad o nejhorší sklizeň, co pamatuji,“ shrnuje mladý hospodář.

Vinařství a sadařství s budoucnostíRoční produkce vinařství nyní činí 50 tisíc litrů vína, které se prodává hlavně jako sudové, malou část si Osičkovi nechávají lahvovat, ale do budoucna zvažují pořízení lahvovací linky. „Nutí nás k tomu změny, k nimž došlo po tolik diskutované novele zákona o vinohradnictví a vinařství, která byla avizována jakožto nutná k omezení nekalých praktik hlavně v rámci dovozů. Nestalo se tak, dovoz bují vesele dál a provozovatelé vinoték jsou nuceni přetáčet víno v dnešní době, kdy je čím dál větší snaha o snížení produkce odpadů, z nevratných bag-in-boxů,“ kroutí hlavou pan Osička.

Ten je dosti rozpačitý i z hospodaření Vinařského fondu, kam jsou ze zákona povinni přispívat všichni pěstitelé, na něž jsou registrovány vinice o rozloze větší než jeden hektar, a výrobci vína o vyšší produkci než tisíc litrů ročně. (Poplatek činí 350 Kč za každý započatý hektar a 0,50 Kč/l vína - pozn. red.) „Za rok tak povinně přispěji této instituci, u níž jsem si nevšiml, že by byla nám, menším vinařům, jakkoliv prospěšná, několik desítek tisíc korun, které bych si dovedl představit mnohem účelněji vynaložené,“ konstatuje vinař a dodává: „Nehledě na fakt, že totožná hlášení zasílám Vinařskému fondu, na registr vinic a do třetice na celní správu.

Krotit přílišnou administrativu, ale i přiložit ruce k dílu ve vinohradu mu již řadu let pomáhá manželka Magdaléna, která si teď ale ponejvíce užívá mateřské role, neboť pečuje o dvouletou Gábinku, čtyřletého Tomáše, osmiletou Broňku a desetiletou Magdu. Nezdá se tedy, že by si vinařství a sadařství Osička z Kostic mělo dělat starosti s budoucností…

Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR
Přečteno: 599x