Panická porucha patří k úzkostným poruchám. Nejde tedy vlastně o nemoc, ale o narušenou funkci. Přesto dokáže takový záchvat člověka pořádně vyděsit. Typické jsou pro něj totiž potíže s dýcháním, zrychlený dech nebo pocit, že se nemůžete nadechnout, pocit na zvracení, bušení srdce a zrychlená srdeční činnost. K tomu se často přidává strach, že vás právě postihl infarkt nebo že umíráte. Nic příjemného to není.
Není to infarkt
Podobně jako u jiných neuróz i v tomto případě existuje určitá predispozice, zranitelnost nebo citlivost nervové soustavy, na niž pak „nasedají“ životní zkušenosti či okolnosti. Pak stačí zátěžová situace a porucha se v podobě první ataky objeví. Příjemné to skutečně není. U mě se poprvé panická ataka objevila před dvaceti lety, když jsem prožívala nepříjemný rozvod a psychicky jsem na tom skutečně nebyla dobře. Zrovna jsem cestovala autobusem a najednou to přišlo. Pocit, že umírám. Bušení srdce, nedostatek kyslíku, pocení, třes. Sanitka mě odvážela do nejbližší nemocnice, kde tehdy infarkt vyloučili a doporučili mi vyšetření u psychiatra. Diagnóza byla jasná – panická porucha. Trvalo několik let, než jsem se „naučila“ tuhle poruchu zvládat, i když snadné to zpočátku nebylo.
Pokračování 2 / 7
Jak se projevuje a můžete se na ni připravit?
Bohužel, panická ataka přichází náhle a rychle se rozvíjí. Po asi patnácti minutách odezní, ale po tu dobu máte pocit, že skutečně váš život končí. Stav, který postižený prožívá, je mimořádně nepříjemný, protože masivní úzkost se vůlí nedá překonat. Prostě to nejde. Je tedy jasné, že postižený se obává každé další ataky. Lidé, kteří někdy panickou ataku prožili, moc dobře vědí, že ani při sebevětší vůli nejde ataku zastavit. A mnohem horší to bývá, když se ocitnete na veřejnosti. Kromě toho, že se postižený musí potýkat s pocity nepřipravenosti, musí se taky potýkat s pocity hanby a s ponížením uprostřed cizích lidí. Moc dobře vzpomínám, jak jsem asi dvakrát musela zvládnout ataku v metru. Zvládla jsem ji, ale upíraly se na mě stovky očí, v nichž se odrážely nejrůznější emoce. Není ta ženská cvok? Ne, lidé prožívající panické ataky cvoci nejsou. Jaká je tedy první pomoc?
Pokračování 3 / 7
První pomoc při panické atace
Co dělat, když přijde panická ataka na veřejnosti? Psychiatrička Kristin Bianchiová z Marylandova Centra pro léčení úzkosti a změn chování, radí následující:
1. V kabelce nebo tašce mějte „uklidňující“ sadu
Mějte po ruce hladké kamínky, které si můžete vzít do dlaně, éterické oleje, ke kterým si můžete čichnout, nějaký korálkový náramek na dotýkání. Osobně doporučuji vozit s sebou igelitový pytlík, do kterého při začátku ataky začnete dýchat a vydechovat. Během panické ataky totiž dochází k tomu, že spousta kyslíku je vyslána do svalů a mozku, abyste mohli rychle reagovat na boj. Jenže protože jde o panickou ataku, probíhá tahle extrémní reakce bez přítomnosti reálného vnějšího ohrožení. No a dýcháním do pytlíku se dostane množství kyslíku do normálu.
Pokračování 4 / 7
Dostaňte se na bezpečné místo
Panická ataka může vaše tělo zcela ochrnout, takže může být velmi těžké dostat se z davu na nějaké bezpečné (klidné) místo. Když k tomu dojde, udělejte maximum pro to, abyste se přemístili jinam, kde není takový hluk a kde je méně podnětů. „Vystupte z metra, vyjděte na čerstvý vzduch, odejděte z kanceláře do chodby a sedněte si někam, kde nikdo není, nebo si v autobusu přesedněte do prázdné řady. Někomu pomáhá, když s sebou vozí sluchátka, která potlačí hluk,“ radí psychiatrička Bianchiová. Pak se pomalu nadechněte a využijte nástroje pro zvládnutí panické ataky.
Pokračování 5 / 7
Použijte hluboké dýchání
V případě ataky pomáhá hluboké dýchání. Zatímco hyperventilace je příznakem záchvatů paniky, které pomohou zvyšovat strach, hluboké dýchání velmi efektivně příznaky sníží. Pokud se naučíte používat tento typ dýchání, je méně pravděpodobné, že začnete hyperventilovat. Soustřeďte se na hluboké vdechy dovnitř a ven ústy, myslete na to, jak vzduch pomalu zaplňuje hrudník a břicho, a pak pomalu vydechněte. Nadechněte se a počítejte do čtyř, vydržte vteřinu a pak zase na čtyři vydechněte.
Simona Procházková
25. června 2013
Pokračování 6 / 7
Zavřete oči a soustřeďte se na jeden předmět
Některé záchvaty přicházejí v prostředí, kde je až moc podnětů, které vedou k panice. Chcete-li snížit podněty, zavřete během záchvatu oči. To může blokovat jakékoli další podněty a usnadní vám to soustředit se na dýchání. Někomu pomáhá, když si najde jeden objekt, na který během panického záchvatu soustředí veškerou pozornost. Vyberte si jakýkoli objekt a vědomě si všímejte jen toho. Například se dívejte na hodinovou ručičku, zaměřte veškerou energii jen na ni a panické příznaky mohou zmizet.
Pokračování 7 / 7
Zůstaňte tam, kde jste, a představte si šťastné místo
Odbornice na úzkostné stavy doporučuje, abyste v případě panické ataky nešli hned domů. Je lepší zůstat tam, kde jste, a zkusili použít veškeré možné relaxační metody, které mohou pomoct ataku zastavit. To může kromě dýchání zahrnovat pití uklidňujícího teplého nebo studeného nápoje, doplnění cukru do krve, kreslení či oslovení nějaké osoby. Můžete si představit nějaké šťastné místo, kde byste se chtěli ocitnout. Slunečná pláž s mořskými vlnami? Hory? Les? Představte si sami sebe a pokuste se soustředit na detaily. Myslet na to, jak strkáte prsty do teplého písku nebo cítíte vůni borovic. Šťastné místo by mělo být tiché, klidné a relaxační, tedy žádné rušné ulice velkoměsta, bez ohledu na to, jak moc město milujete.
