Projekt je navržený tak, že akciovka nazvaná Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje bude provozovat překladiště a obce se po dobu 15 až 30 let zavážou dodávat sem odpad. Ten by dál putoval do koncového zařízení provozovaného soukromým subjektem, který by vzešel z výběrového řízení a za likvidaci by dostal zaplaceno.
Plán počítá i s tím, že se servisní společnost zároveň zaváže k dodávkám minimálního množství odpadu, jinak jí budou hrozit sankce.
Opozici v zastupitelstvu se nelíbilo, že k dispozici nejsou zásadní ekonomické informace o projektu, v příslušné studii je drtivá většina klíčových pasáží, tabulek a grafů kvůli obchodnímu tajemství začerněná.
„Jak se máme odpovědně rozhodnout, když nemáme důležité informace,“ stěžoval si zastupitel Petr Ošťádal.
Radní: Je to bianko šek, ale sami si odpady řešit nemůžeme
Další člen opozice Aleš Matyášek zase varoval před tím, aby město neuváženě nepředalo strategickou komoditu soukromému subjektu a nepřipravilo se tak o peníze jako v případě hospodaření s vodou, kdy trubky zůstaly obcím, ale zisky jdou do zahraničí.
„My budeme dělat svoz odpadů, které pak převážeme mašličkou a předáme je soukromému subjektu. Já se ptám, proč konečnou likvidaci nemůžeme dělat my?“ nadnesl Matyášek s tím, že velké spalovny v Česku vesměs patří městům.
Obavy má i zastupitelka Hana Naiclerová: „Nemáme ekonomickou analýzu projektu a může se stát, že se budeme divit. Budeme platit, a přitom se zavážeme na celou jednu generaci.“
Předseda finančního výboru a radní Tomáš Blumenstein přiznal, že vstup do akciové společnosti je do určité míry bianko šek.
„V současnosti nevíme, ale to neví nikdo, kam se po zákazu skládkování trh s odpady pohne. Nevíme, kolik nás to bude stát. Kdyby však město řešilo svou spalovnu samo, nic nevybuduje, proto je strategické spojit se s ostatními městy,“ argumentoval.
Krajský odpadový projekt hájil i primátor František Jura. „Když bude město významným akcionářem, jeho vyjednávací pozice s koncovým zpracovatelem bude úplně jiná, než kdyby stálo opodál,“ řekl.
Vstoupila už Olomouc, Mohelnice, Uničov či Konice
Expertka na odpadové hospodářství a členka spolku Odpady Olomouckého kraje Zuzana Ochmanová dodala, že model vychází z fungujících systémů v Německu či Rakousku.
„Nikde se neřeší odpadové hospodářství jednotlivě po obcích. Cílem projektu je najít silného hráče, který převezme desítky tisíc tun odpadů. Ten se nebude bavit s někým, kdo produkuje pár tisíc tun,“ řekla.
Pokud krajský projekt nezíská důvěru potřebné většiny měst a obcí, společnost podle ní zanikne, peníze za nákup akcií se vrátí a likvidaci odpadů si budou muset obce vyřešit po svém.
Do krajské společnosti kromě Prostějova vstoupily Olomouc, Uničov, Mohelnice, Konice a dalších pět menších obcí. Mezi komunálními politiky má však plán řadu kritiků.
Prostějovská opozice navrhovala rozhodnutí o vstupu odložit a požadovala plné znění studie. Je totiž dostatek času, podle Ochmanové zákaz skládek začne platit zřejmě až v roce 2030.
Krajský projekt kritizuje i významný hráč v odpadovém hospodářství – španělská skupina FCC s centrálami téměř v 60 zemích světa.
Šéf prostějovské pobočky nedávno starostům rozeslal dopis, v němž je varoval před neurčitými smluvními podmínkami, omezením hospodářské soutěže a svobodného rozhodování obcí a vložením nepotřebného mezičlánku, jako je překladiště, což může znamenat zdražení. Vedení Prostějova tvrdí, že si s FCC sporné body už vyjasnilo.
