Tábor – Čtvrtečním úklidem větví, které odvezly Technické služby města, skončilo odborné ošetření lípy Svobody na Křižíkově náměstí před gymnáziem u pomníku padlých v 1. světové válce. Arboristé vzrostlý strom zbavili suchých větví a do jeho koruny instalovali šetrné polyesterové preventivní vazby, které slouží pro lepší stabilizaci. Ošetření patřilo do programu dvoudenní arboristické konference Strom pro život - Život pro strom: Ke kořenům. Ta se ve městě koná ve čtvrtek 12. a v pátek 13. září v hotelu Palat. Praktickou středeční ukázku ošetření mohla navštívit veřejnost.

 Podrobnosti zásahu sdělila arboristka Šárka Weberová ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu. „Jedná se o lípu velkolistou, kterou tvoří sedmikmen. Jednotlivé větve se vzájemně kryjí, ale také si konkurují. Zásadní zdravotní problémy strom nemá. Je vidět, že lípa má průběžnou péči. Navazujeme na předchozí kroky. Mohu konstatovat, že v porovnání s jinými městy je péče o stromy v Táboře nadstandarní,“ řekla arboristka.

 Zásahy do stromu označila spíše za „kosmetické“. „Provedli jsme akutní ošetření, především jsme odřezali suché větve, z nichž některé byly ve výšce šestnáct metrů. Jejich pád mohl být nebezpečný,“ poznamenala Šárka Weberová.

 Jak sdělila Blanka Candrová, odborná pracovnice městského Odboru životního prostředí, instalované vazby se v průběhu roku kontrolují, zda nedošlo k jejich porušení. „Obecně platí, že každý důležitý strom ve městě vidíme třikrát, až čtyřikrát ročně,“ uvedla úřednice.

 Při ošetření podobných stromů používají arboristé stromolezeckou techniku a dodržují pravidla bezpečnosti. Neodmyslitelná je speciální helma, speciální úvaz s tzv. pohyblivým mostem, široký bederní pás. Kolem stromu na Křižíkově náměstí bylo nataženo pásmo, prostor byl řádně zabezpečen.

Infobox: Lípa svobody, Křižíkovo náměstí, za pomníkem Národního osvobození. Lípa byla vysazena 14. května 1919, pomník k ní byl přestěhován v květnu 1929. 26. ledna 1943 byla poražena na příkaz vládního komisaře Smetany. Městský zahradník František Vavřinec chodil pařez tajně zalévat. V květnu 1945 pak vytvaroval sedm výhonků symbolizujících sedm válečných let.