#Lifehack3 - Chlad nám neškodí, ale prospívá! Otužujte se!

Chcete se ale posunout ještě dál? Udělat pro sebe ještě něco navíc? Trénovat imunitu a předcházet nachlazení a další nemocem? Jde to! A nyní s přicházejícím podzimem je k tomu nejlepší příležitost.

Podzim jako náš nejlepší trenér

Patříte mezi ty, kteří se při prvním poklesu teploty a nepohodlí oblékají do mikin a bund? Nebo do skupiny, co s oblékáním vyčkává a nehalí se s prvním fouknutím? Máte malé děti a preventivně je balíte do vrstev oblečení? Nikdo přece nechce být nemocný. Jenže, co když je to tak, že chlad nám v přiměřené míře neškodí, ale spíše prospívá?

Pojďme toho tedy využít. Přichází stále chladnější teploty - na rozdíl od jara bude chladněji a chladněji, avšak ještě pořád nemrzne. A to je nejvhodnější doba začít se otužovat = vystavovat venkovnímu chladu. Pojďme se na věc podívat z hlediska fyziologie a adaptace. Uvidíme, že chlad není to, co způsobuje nachlazení.

Otužujme od dětství

Ve článku o ledových koupelích jsme psali o tzv. hnědém tuku. Děti ho mají více, jde o taková malá kamínka tvořící teplo netřesovou termogenezí. Proto vnímají teplo a chlad trošku jinak než my dospělí. Jsou více adaptabilní. Když je ale více oblékáme, znemožňujeme jim tento tuk využívat. A on se při nepoužívání rychle ztrácí a do dospělosti ho zůstává jen malé množství. Přitom je tato tkáň velmi důležitá a významná.

Děti se tak neadaptují na chladnější prostředí a nevyužívají vlastní zdroje tvorby tepla. Imunitní systém tak nemá možnost naučit se pružně reagovat a tvořit specializované buňky jako jsou fagocyty, makrofágy, lymfocyty a další. Každý máme hotový arzenál, kterým tělo bojuje proti vnějším vlivům (bakteriím virům, nachlazení a dalším). Avšak tento arzenál se musí v těle přirozeně vybudovat -a vybuduje se přirozeně při kontaktu s "nepřítelem" - chladem.

Chlad a imunitní systém

Imunitní systém je citlivý na dodávku energie. Proto jsme nejčastěji nemocní, když se toho na nás hodně sesype. Stres nám totiž bere pozornost a energii. Nebo když máme velkou tréninkovou zátěž a dostatečně neodpočíváme. Když dostatečně nespíme. Při nedostatku spánku nedochází k optimální obnově energie a deficit je hned na světě. Dále při dietách a přípravách třeba na závody. Pak už stačí „prochladnout“, tedy vyčerpat ještě více energie, chytit kýchnutí od někoho, kdo už je nemocný a nemoc je na světě.

Samotný chlad nás ale nemocnými neudělá. Je to jen dráždění termoreceptorů v kůži. Chlad cítíme dříve než teplo, a to hlavně kvůli tomu, že chladových receptorů máme 250 000 (receptorů tepla asi 30 000). Reakce těla na chlad je vazokonstrikce (stažení kapilár v povrchové části kůže), piloerekce (husí kůže), případně třes jako tvorba tepla třesovou termogenezí. A tedy typ stresu a spotřeba energie = vysílení. Pokud jsme však na vysílení vnitřně nastavení (otužení), nemůže nás tak snadno zaskočit.

Jak na to?

Velmi jednoduše. Místo nadměrného oblékání a přidávání vrstev si necháme jen tričko, popřípadě triko s dlouhým rukávem. Zkrátka zkusíme později přidávat teplé vrstvy. Když ostatní berou první svetr, vy berte triko s dlouhým rukávem. Když ostatní berou kabát nebo bundu, vy berte svetr. A tak dále.

Teplejší vrstvy můžeme mít v baťohu. Není cílem tělo trápit a stresovat, ale vystavit ho nepohodlí. Často jej totiž halíme zbytečně do teplých vrstev a ono nemá možnost se si na chlad zvyknout a adaptovat se. Chlad nám nic neudělá.Jen se to potřebujeme naučit. Samozřejmě, pokud mrzne, extrémně fouká, prší a jsou plískanice, tak se zahalte.

Závěrem

Našim cílem by mělo být zapracovat na všech pilířích - výživa, regenerace, pohyb a psychika. Skládat jednotlivé dílky jeden za druhým. Dnes si k tomu ještě přidáváme trénování imunitního systému otužováním venku. Využijeme teplotní diskomfort ve svůj prospěch - zlepšíme funkci imunitního systému a zlepšíme také psychiku. Když se naučíme vycházet dobře s chladem, budeme se vnitřně cítit lépe.

Autorka článku: Mgr.et Bc. Klára Vomáčková

Zdroje:

https://wimhofmethod.com/

Jánský L., Pospíšilová D. Immune systém of cold – exposed and cold – adapted humans. Europan Journal of Applied Physiology and Occupational Physiology. 1996. Volume 72, pp 445-450. https://link.springer.com/article/10.1007/BF00242274

Castellani J., Brenner I. Cold Exposure Human Immune Responses and Intracellular Cytokine Expression. 2002. https://apps.dtic.mil/docs/citations/ADA411099

Procházka M. Fyziologie a patofyziologie imunity. http://ktl.lf2.cuni.cz/text/prochazka/fyz/imunita.pdf