Hlavní obsah

Jak číst Babišovo očištění: Co dnes máme za podvod, bylo v době budování Čapího hnízda v pořádku

Farma Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic.

Reklama

To, co je v současnosti považované za hranou dotačních pravidel a podle zákona trestné, nemuselo být v roce 2008. Tak lze chápat vysvětlení žalobce, který potvrdil konec stíhání premiéra Babiše.

Článek

Andrej Babiš působil v pátek odpoledne dojmem, že ho finální výrok šéfa městského státního zastupitelství Martin Erazíma a konec trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo nepřekvapily.

Erazím potvrdil, co už navrhl jeho podřízený, žalobce Jaroslav Šaroch – muž, který premiéra přes dva roky stíhal pro podezření z dotačního podvodu.

„Ještě jsem ani nestihl mluvit s advokáty,“ prohlásil Babiš jen několik hodin poté, co státní zastupitelství o zastavení stíhání informovalo.

Vedoucí státního zastupitelství Erazím v písemném prohlášení uvedl, že se padesátimilionový dotační podvod nestal.

Protože Farma Čapí hnízdo, kongresové centrum na Benešovsku, byla skutečně malým podnikem, který směl v roce 2008 čerpat Evropské dotace.

Stíhání Babiše, jeho rodiny a několika spolupracovníků z Agrofertu stálo na tom, že bylo přiděleno díky triku – že Babiš a spol. vyčlenili z Babišova bohatého holdingu Agrofert malou firmu s anonymními majiteli, přes ní požádali o dotaci, a když byla farma vybudována, vrátili firmu zpět do Agrofertu.

Podmínkou dotace bylo právě to, aby podporu získal malý nebo střední podnik. Což nemohl být Agrofert – největší potravinářsko-chemická firma v zemi.

Že se jednalo o účelovou operaci, vyčetli policisté z toho, že v orgánech Čapího hnízda seděly Babišovi děti. Agrofert ručil firmě za mnohasetmilionový úvěr. Sám Babiš po letech o farmě mluvil jako o svém nejlepším nápadu. Nebo drobnost: na Agrofert byla také psaná webová doména farmy.

Přitom navenek dlouho Babiš dělal, že nemá s Čapím hnízdem nic společného. Dokonce říkal, že ho vlastní „nějací právníci“.

„Provedené dokazování však vedlo k závěru, že Farma Čapí hnízdo podmínky definice malého a středního podniku splňovala,“ uvádí však nyní žalobce Martin Erazím.

„Opakovaně zmiňované propojení prostřednictvím řady akcionářů na úrovni rodinných příslušníků s koncernem Agrofert nehrálo při posouzení roli, neboť Agrofert a Farma Čapí hnízdo si vzájemně v podnikání nekonkurovaly ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu. I přes zjištěné vazby mezi těmito subjekty, zejména prostřednictvím rodinných příslušníků, byla proto Farma Čapí hnízdo správně posouzena jako nezávislý podnik.“

Neboli: státní zástupci po čtyřech letech policejního vyšetřování zjistili, že farma s Agrofertem byla nepochybně nadstandardně propojená a nejspíš skutečně nesplňovala dotační pravidla. Jenže tehdy, v roce 2008, ještě nebylo vyjasněno, jaké propojení je už za hranou dotačních pravidel. Což – jak opět zmiňuje prohlášení státního zastupitelství – se vyjasnilo až později.

„I pokud by v důsledku až následné desetileté rozhodovací praxe Soudního dvora bylo dovozeno, že Farma Čapí hnízdo nesplňovala definici pojmu ,malý a střední podnik‘ v době podání žádosti o poskytnutí dotace v roce 2008, nepovažuji za možné klást komukoliv za vinu možné nesprávné posouzení takové právní otázky v době podání žádosti o poskytnutí dotace před 11 lety,“ uvedl městský státní zástupce Erazím.

Je zřejmé, že podobně argumentovali během vyšetřování i advokáti obviněných.

„V dalších dokumentech je také významné upozornění, že Farma Čapí hnízdo není součástí koncernu Agrofert. Ve spisu je k tomu i graf,“ popsal Seznamu minulý týden Michael Bartončík, jeden z obhájců.

Kdo zveřejní celé usnesení?

Státní zastupitelství podrobné 90stránkové rozhodnutí nezveřejnilo, ani totiž nemůže. Dostanou ho jen obvinění a jejich advokáti. Dokud ho sami nezveřejní, zůstanou další otázky – protože tisková zpráva státního zastupitelství nevysvětluje vše.

Například: dotaci pro Čapí hnízdo zkoumal už před dvěma lety Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Uzavřel to s tím, že farma dotaci získala neoprávněně – není ale policejní orgánem, jen úřadem, takže nemohl nikoho obvinit.

OLAF ve zdůvodnění svého závěru zmiňuje, že už v roce 2004 vynesl Evropský soudní dvůr stanovisko, že propojení firem může „vycházet z ekonomických, finančních nebo organizačních důvodů“. To znamená, že není důležité, jestli si firmy konkurují nebo ladí postup na stejném trhu, jak si propojení definovali čeští žalobci.

Tenhle rozsudek padl v případu malé italské firmy, která čerpala dotaci na výrobu solárních panelů, ovšem zároveň byla vlastněná silným holdingem.

„Takže není pravda, že jsme při rozhodování o dotaci pro Čapí hnízdo nevěděli, co je a co není malý a střední podnik,“ reagoval v pátek Lukáš Wagenknecht, bývalý Babišův náměstek na ministerstvu financí, který se po konfliktu s Babišem podílel na rozkrývání okolností této dotace.

Nemorální nemusí být trestné

A další nejasnost: státní zástupce Erazím v prohlášení píše, že jeho podřízený Jaroslav Šaroch v dokumentu o zastavení Babišova stíhání nijak nerozporuje závěry OLAFu. To znamená už zmíněný verdikt, že dotace neměla být vyplacená.

„Poukazuje v tomto směru na možnosti širšího hodnocení pro odlišné účely než je v rámci trestního řízení hodnocení trestněprávní odpovědnosti dotčených osob,“ popsal Šarochovo rozhodnutí jeho nadřízený, městský státní zástupce Erazím.

Přeloženo: OLAF jako úřad může dojít k závěru, že šlo o podvod, ale z pohledu policie a státního zastupitelství se o trestný čin nemuselo jednat. „Trestní právo je krajní prostředek. Před tím, než můžeme hovořit o spáchání trestného činu, může být spousta věcí, které jsou nemorální, ale ne trestné,“ řekl advokát Tomáš Sokol.

Spis teď putuje k nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi. Ten rozhodne, jestli zastavení stíhání bylo v pořádku, nebo ne. I proto zřejmě Babiš v pátek nechtěl o kauze příliš mluvit. „Bylo by to předčasné,“ podotkl premiér.

Reklama

Doporučované