Školáky při hře na tomto místě v roce 1932 roztrhal granát, který našli na smetišti a spletli si ho s plechovkou od čističe. Čtvrtého z kamarádů vážně zranil.
Chlapcům, kteří výbuch nepřežili, bylo podle vedoucího oddělení frýdecko-místeckého Státního okresního archivu Tomáše Adamce sedm, deset a jedenáct let, a byť je to už hodně dávno, na smutnou událost lidé stále vzpomínají. „Pomníček tehdy dala na své náklady zhotovit Dělnická tělocvičná jednota Frýdek, jejímiž členy chlapci byli. Ta už neexistuje, aby se postarala. Jelikož se monument nachází na parcele, která nyní náleží k bytovému domu, měli by o něj správně pečovat jeho vlastníci. Ti však žádali, aby si ho pod svou správu vzalo město,“ sdělil Adamec.
Podle mluvčí Frýdku-Místku Jany Matějíkové však náhrobek nespadá do kategorie válečných hrobů a pietních míst, protože nepřipomíná válečné události a oběti. „O ty na našem katastru pečujeme,“ upřesnila mluvčí.
Zastupitel a pracovník Muzea Beskyd Jaromír Polášek se i snažil, aby si pomník vzalo město pod sebe: „Neprošlo to, ale chápu, že jako správce veřejných financí město nemůže investovat do cizího majetku. Vlastníci kolem alespoň vykáceli náletové dřeviny. Zvažovali jsme i brigádu, ale pískovcový pomník je silně poškozený. Odhadem by si vyžádal náklady na opravu 10 až 20 tisíc korun a ty není kde vzít.“
Podle Adamce to není jediný případ zanedbaného pomníku ve Frýdku-Místku: „Opravy by si jistě zasloužil například i sokolský pomník ve Smetanových sadech, ale třeba i památník osvobození u Frýdy. Ale to nejsou takové ruiny jako pomníček Na Aleji.“
