O kolik Česko přichází vyjednáním slabého portfolia pro Jourovou?

Domácí 15. září 2019 | 16:45 — Ilona Cílková
Česká eurokomisařka Věra Jourová bude mít v nové Evropské komisi jedno z nejslabších portfolií vůbec. Bude zodpovídat za evropské hodnoty a transparentnost. Na tom, že jde o slabé portfolio, panuje poměrně široká expertní shoda. Potvrzuje to i vyčíslení škody, kterou slabé portfolio pro české veřejné rozpočty představuje.
Další 1 fotografie v galerii
Věra Jourová bude zodpovídat za evropské hodnoty a transparentnost / Shutterstock

Škoda odpovídá 22 miliardám korun ročně, je-li dosavadní praxe vodítkem. To je suma, za niž by šlo při současných cenách postavit bezmála 145 kilometrů dálnic, poznamenal přední český ekonom Lukáš Kovanda.

Kai Gehring z Curyšské univerzity a Stephan Schneider z Heidelberské univerzity loni v odborném žurnálu American Economic Journal: Economic Policy publikovali studii, v níž na základě zkoumání dosavadní praxe dokumentují, že jednotliví eurokomisaři ve funkci rozhodují ve prospěch své domoviny. Konkrétně se oba badatelé zaměřují na analýzu působení eurokomisařů zodpovědných za zemědělství. Zjišťují, že pokud eurokomisař získá zemědělské portfolio, země, odkud pochází, se následně díky tomu těší z navýšeného podílu na celkovém rozpočtu EU. Tento podíl narůstá zhruba o jeden procentní bod, což odpovídá 850 milionům eur ročně.

„Vzhledem k tomu, že portfolio Věry Jourové je jedním z nejslabších vůbec, lze konstatovat, že ztráta veřejných rozpočtů České republiky způsobená tím, že nevyjednala silnější portfolio, může činit právě až 850 milionů eur ročně. Je-li dosavadní praxe vodítkem, tyto prostředky by si Česko bylo s to zajistit navíc v porovnání s nynějším stavem, pokud by místo slabého portfolia evropských hodnot a transparentnosti získalo právě zemědělské portfolio," vysvětlil Kovanda.

Suma 22 miliard korun ročně vůbec není zanedbatelná. Ministerstvo dopravy uvádí, že jeden kilometr dálnice v současnosti v Česku vyjde na 152 milionů korun. Za 22 miliard korun bychom tedy byli schopni postavit bezmála 145 kilometrů dálnic ročně.

„Prostředky, které bychom získali z evropských rozpočtů navíc, by zpravidla pochopitelně nešly přímo na stavbu dálnic. Směřovaly by třeba do zemědělství. Tím pádem bychom ale ušetřili vlastní zdroje v této kapitole a mohli tak ušetřené prostředky použít třeba právě na stavbu dálnic," dodal Kovanda.

Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Balení bez námahy – módní tipy pro chytré a stylové cestovatele

Balení bez námahy – módní tipy pro chytré a stylové...

Noční vlaky zažívají v Evropě renesanci: Tipy, kam můžete...

Kam na první letošní lyžování? Na rakouském ledovci...

Egyptská Taba: Vítejte v ráji dobrodruhů

Přemýšlíte o změně? Pár tipů na místa pro život, kde si...

Evropské termální ráje: Tipy na místa, kde se v horké...

Zavřít reklamu