Elegantní oblouky příček, krásná špaletová okna ve výklencích, původní cihlový krb, historické dveře se zdobenými zárubněmi a vzdušný prostor s podlahovou plochou přibližně 85 metrů čtverečních. To byly důvody, proč se Veronika s manželem pustili do náročné rekonstrukce tohoto bytu. Nejdůležitější pro ni totiž bylo, že se vrátila domů.
S úctou k historii
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Bydlení.
V činžovním domě v samém srdci pražského Nového Města byla původně, někdy ve dvacátých letech, Cyrilometodějská knihtiskárna, kterou vlastnil od roku 1891 Veroničin pradědeček.
V bytě žila historicky její rodina a sama Veronika tady bydlela s rodiči a bratrem do svých patnácti let. Pak byl byt využíván jako nebytový prostor a sídlila v něm střižna filmů. Bohatá historie tak okořeňuje místnosti, které mají i dnes jedinečného ducha s rukopisem jeho staronových nájemníků.
Co Veronika pamatuje, byl původní byt plný starožitného nábytku, který působil velmi těžce, a to už nechtěla. Starožitnosti sice k historické budově patří, ale s Otou si chtěli vybudovat světlé a vzdušné prostředí, které bude poplatné současné době.
Protože však oba rádi dávají nový život starým věcem a alespoň částečně chtěli ctít ducha historického prostoru, rozhodli se pro citlivou rekonstrukci a vybavení, které toto všechno budou respektovat.
Ota Fiřt, její manžel, se živí interiérovým designem, jenž Veroniku také zajímá, takže navrhnout úpravy, zařízení a celou rekonstrukci řídit bylo pro oba spíše zábavou než přítěží.
Jak naložit s prostorem, bylo celkem jasné. V bytě musela být praktická kuchyň s velkým jídelním stolem, prostorný dětský pokojíček pro dvě děti, malá ložnice s přilehlou minišatnou, koupelna s vanou a zbylé dvě místnosti měly sloužit jako propojený vzdušný prostor pro celou rodinu.
Designérem i doma
Rodina není „televizní“ a srdcem domácnosti je tady kuchyň, jejímž středobodem je dlouhý jídelní stůl, který manželé objevili v antiku ve Spomyšli. Doplnili ho starými židlemi, které zrestaurovali a barevně natřeli. Každá je jiná, což ve výsledku působí fantasticky. Stejné barvy se totiž v kuchyni objevují na doplňcích a retro spotřebičích.
Dlouhý jídelní stůl z antiku zdobí zrestaurované barevné židle. staré plechové cedule a další vysvobozené poklady dotvářejí stylovou atmosféru interiéru.
Veronika ráda peče a vaří, takže si s pomocí Otovy kolegyně navrhla kuchyň k obrazu svému. Základní linku tvoří nábytek z Ikey, který Ota vyšperkoval koženými úchytkami.
Své uplatnění našla v kuchyni i starožitná knihovna, nově sloužící jako almara. Celé to vkusně doplňuje bílý keramický dřez. S kuchyní sousedí dvě místnosti, využívané jako obývací pokoj. Tady trůní cihlový krb, který je původní a stále funkční. Ota jej jen musel vysvobodit z nánosů vrstev barvy a vrátit mu původní „lesk“.
Sem umístili manželé kousky nábytku, které už vlastnili, mimo jiné i pohovku z ohýbaných trubek od slavného designéra Jindřicha Halabaly, a doplnili je novým nábytkem.
Svůj příběh má i konferenční stolek v podobě truhly, kterou Veronika našla na ulici, když venčila psa. Důkladně ji vyčistila, Ota k ní přidělal kolečka a mohla začít zase sloužit.
Za obývacím pokojem je dětský pokojík, kde se řešily úložné prostory, jež Ota rafinovaně ukryl pod postele. Je to prý opět kombinace Ikey a kutila Oty. Ložnice je miniaturní, a protože je rodina hyperaktivní, tak manželům plně dostačuje. Z žebříku jsou dosažitelné úložné prostory u stropu.
Staré se v bytě tu a tam potkává s novým, což manželé dokážou s citem korigovat.
Interiérové studio Fiřt AtelierStudio tvoří Ota Fiřt a Ing. arch. Soňa Paseková. Vytvářejí originální rezidenční i komerční interiéry, které disponují lehkostí, vzdušností a osobitostí a respektem k místu a klientovi. Využívají nejen nové materiály, ale i recyklovatelné předměty, které jsou následně s citem přeměněny na nové funkční designové kousky. Jejich cílem je vytvářet interiér reflektující osobnost každého klienta. |
