Tip pro čtenáře
Kniha TÝDNE. Tatérka od Alison Belshamové

Velký snem Alison Belshamové bylo stát se scenáristkou, ve svém životě však dala přednost rodině. O to triumfálnější byl její návrat na literární scénu, když před třemi lety s námětem Tatérky vyhrála první místo v soutěži Pitch Perfect, pořádané během přehlídky detektivek Bloody Scotland. Svůj knižní debut zasadila do světa jehel a inkoustu, který je britské autorce dobře známý; sama je hrdou majitelkou nejednoho tetování. Poutavý thriller ovšem líčí záležitosti mnohem děsivější než je bolestivé zdobení kůže. Straší vás představa pigmentových motivů na vlastním těle, jež nejdou smýt? Postavám z pera spisovatelky Alison Belshamové hrozí přesný opak: bojí se, že je o tetování kdosi navždy připraví stejně jako o jejich život.

Vzhledem ke své minulosti nemá Marni Mullinsová policii dvakrát v lásce. Během tetovacího veletrhu v Brigtonu se snaží hledět si svého, a dělat, co ji jde nejlépe: tetovat a vyhýbat se bývalému manželovi a pořadateli akce v jedné osobě. Poslední úprk před Thierrym se jí ale nijak zvlášť nevyplatí; v popelnici v parku nachází znetvořenou mrtvolu, kterou musí nahlásit. Případ dostane na starosti čerstvě jmenovaný inspektor Francis Sullivan, který za pomoci Marni (jež se do asistence s policií zrovna nehrne) zjišťuje, že jsou na stopě sériového vraha. Zabijáka, který své oběti stahuje z kůže za jediným účelem - získat inkoustem okrášlenou useň, takže si od médií vyslouží přezdívku Zloděj tetování.

Thriller pracuje s krátkými kapitolami, které zvyšují napětí, očekávání i chuť číst dál. Příjemně působí také počet postav, kterých není tolik, aby se v nich čtenář přestal orientovat. Hlavní hrdinové mají dostatek prostoru, abychom vzhledem k rozsahu knihy dokázali ocenit jejich psychologii. Především Marni Mullinsová si vás získá svou důstojností; jakékoliv možné předsudky z vaší strany vůči tetované subkultuře budou v průběhu čtení vystavovány tvrdé zkoušce.

Osvěžující je postava "Franka" Sullivana, který coby novopečený inspektor postrádá jakékoliv stíny minulosti; klišé deprimovaného detektiva/alkoholika se autorka tedy úspěšně vyhnula. Naopak, Sullivan pije alkohol pouze za předpokladu, že by tím mohl pomoci případu (což také udělá). Ústřední dvojce jsou zcela odlišní lidé, kteří usilují o stejnou věc: dopadení vraha. Jejich vzájemná dynamika patří v příběhu k tomu vůbec nejlepšímu. První díl detektivní série potěší zejména příznivce severských krimi. Krátké statě s promluvami vraha, v nichž naturalisticky - a s potěšením - popisuje postupy stahování a zpracovávání kůže, nejsou pro slabé povahy. A v případě, že by se jich někdo nemohl nabažit, máme dobrou zprávu. Během několika dní má vyjít ve Velké Británii další pokračování pod názvem Her Last Breath.