Basketbalistům k senzaci pomohly mimořádná parta i „nečeské“ sebevědomí. Jejich vrchol ještě může přijít
Senzace, zázrak, basketbalové Nagano. Úspěch českých basketbalistů na mistrovství světa v Číně, kde překvapivě vybojovali šesté místo a nechali za sebou mnoho velmocí včetně obhájců titulu z USA, je největší sportovní událostí letošního roku. Tým kolem Tomáše Satoranského však ještě neřekl poslední slovo.
Čím to, že kolektiv složený z hráčů, kteří až na Tomáše Satoranského nehrají v žádných velkoklubech, dokázal zaskočit hvězdné soupeře? Protože naplno využil typickou českou vlastnost a vytvořil skvěle fungující kolektiv a mimořádnou partu. A k tomu navíc postupně díky lepším a lepším výsledkům přidával vlastnost, která naopak českým sportovcům často chybí, totiž sebevědomí.
Co tahle 🇨🇿️ parta na @FIBAWC dokázala, je až neuvěřitelné. Dámy a pánové, 🦁 jsou šestí na světě! 🏀
Děkujeme všem za podporu. Zítra v 19 hodin jsme zpátky v ČR. #rvisejakolev #FIBAWC #CzechRepublicGotGame #basketbaloveleto pic.twitter.com/fWWZUTzQI9— cz.basketball (@cz_basketball) September 14, 2019
Ačkoli to nakonec neskončilo medailí, i tak se dá šesté místo v druhém nejrozšířenějším sportu světa zařadit mezi největší české výsledky v kolektivních sportech po bok hokejistů z Nagana nebo fotbalistů na mistrovstvích Evropy 1996 a 2004.
Na tento počin je také třeba hledět v širším kontextu. Hokejové Nagano bylo turnajem století, jelikož se ho zúčastnily největší hvězdy z NHL. A to včetně českých. Tehdejší český tým byl z většiny složený z hráčů se zkušeností s těžkými zámořskými zápasy a hrát proti Waynovi Gretzkému a dalším tehdejším hvězdám pro ně nebylo nic mimořádného.
Podobně tomu bylo u fotbalistů v roce 2004, kdy měl trenér Karel Brückner v týmu hráče Juventusu, Liverpoolu, Dortmundu, Ajaxu a dalších silných evropských klubů, kteří se potkávali s velkou kvalitou soupeřů každý týden.
Oproti tomu basketbalisté odjeli do Číny s kádrem, který byl ze dvou třetin tvořen hráči z české Kooperativa NBL, jejíž kvalita
