Jedním z propagátorů tohoto druhu sportu je Lucie Schönová. Dostala se k němu vlastně náhodou. Jako bývalá atletka a zároveň milovnice psů se věnovala psím aktivitám ve formě dog frisbee, tedy házení létajícího talíře, který pes aportuje.
Její pes si však poranil nohu a veterinář doporučil omezit vysoké skoky. Lucie tedy zkusila jinou formu pohybu, okouzlila ji jízda na koloběžce se psem v zápřahu. V roce 2017 se například stala vicemistryní ČR na střední vzdálenosti na koloběžce se dvěma psy.
„Mé nejoblíbenější disciplíny jsou koloběžka a skijöring (oboje sprint se dvěma psy), ale strašně mě baví i různé alternativní sporty typu dog triatlon, biatlon a překážkové běhy. Jako náš největší úspěch beru každý zápřah, kdy pes i já jedeme naplno a neskončíme rozbití, a to, když mi i „plyšák“ táhne jak o život,“ popisuje.
Výrazem „plyšák“ má na mysli jakékoli plemeno, které není původně k mushingu vyšlechtěno, například retrívr, border kolie, chodský pes, ale také malí psi typu teriéři atd.
„Běhají i malí psi. Některé to opravdu baví, takže se nemusíte bát je zapřáhnout. Dokonce na některých závodech pro ně vypisují i zvláštní kategorii, aby nemuseli konkurovat velkým psům,“ říká musherka.
„Jsem moc ráda, že popularita mushingu u nás roste. Stovky lidí už objevily kouzlo tohoto zábavného sportu, pořádají společné vyjížďky, organizují se jak amatérsky na Facebooku, tak ve sportovních klubech. Mnozí kombinují zimní jízdy na saních či běžkách s jízdou na koloběžce a jaře a na podzim,“ vypráví nadšeně Lucie Schönová. Připomíná, že běháním uprostřed horkého léta je riskantní, protože by pes mohl zkolabovat.
A jaká plemena můžete před koloběžku zapřáhnout? Opravdu to nemusí být žádní velcí tahouni nebo obvyklí malamuti či husky. „V zápřahu můžete běhat v podstatě s jakýmkoli psem, jen s těmi malými si prostě o něco víc zamakáte, protože nemají takovou sílu,“ doporučuje.
Koloběžka je ideální skloubení pohybu člověka i psa. „Pro mě je to především radost ze společného pohybu, z rychlosti a adrenalinu. On je rozdíl, když jedu trénink se závodními psy, nebo když jedu pohodový výlet s vysloužilými závodními psy nebo s „plyšáky“, pro které tahání není hlavní sportovní náplní, tak je na střídačku zapřahám a vypřahám a užíváme se výlet,“ bere to s nadhledem.
Je ovšem pravda, že se nedoporučuje levná nekvalitní koloběžka, která sotva uveze svého majitele. Psi totiž někdy mají své „vrtochy“ a jsou schopni náhle změnit směr, což vede k pádům.
„Tyto koloběžky se vyrábějí v řadě variant, počínaje těmi pro začátečníky až po profesionální závodníky. Mají rozšířený protiskluzový nášlap, který umožňuje stání sounož, zespodu je přitom chráněn speciálními sváry a výztuhou. Odpružená přední vidlice se zase postará o hladkou jízdu terénem,“ popisuje Marek Kostka, který se stavbou speciálních mushingových koloběžek zabývá.
Potřeba bylo vyřešit i napojení psa samotného na koloběžku. V přední části je namontovaný speciální adaptér, skrze nějž je vedeno pružné vodítko. A protože se jezdí i v terénu, důležité jsou pláště s terénním vzorkem a samozřejmě dobré brzdy, abyste zabrzdili sebe i rozběhnutého psa.
Lucie Schönová však dodává ještě jeden důležitý detail. „Zásadní je koupit pejskovi postroj na tělo, tahání za obojek opravdu nezkoušejte, abyste mu nepřivodili zdravotní problémy,“ doporučuje.
