Rambo: První krev, 1982

zdroj: tisková zpráva

Dokážete si představit, že by v Rambovi nebyl Sylvester Stallone? A ne, teď nemáme na mysli alternativní realitu, kdy by se místo něj v roli slavného hrdiny objevil Arnold Schwarzenegger nebo jiná akční hvězda, ale spíš svět, kde by si ho zahráli Richard Gere nebo Terence Hill. I to však bylo možné. Hodně blízko měl k hlavní roli i Dustin Hoffman a i když to na první pohled vypadá naprosto šíleně, vlastně to svým způsobem dává smysl.

V roce 1982, kdy Rambo vznikal, ještě Stallone nepatřil mezi akční hvězdy, ale ambiciózní herce a když se dnes na prvního Ramba podíváme, zjistíme, že to vlastně není zase až tak moc akční film. Samozřejmě, hodně se tu střílí a Rambo pořádně potrápí policejní oddělení jednoho amerického zapadákova i pár desítek příslušníku Národní gardy, ve filmu ovšem zemře jeden jediný člověk! A to ještě víceméně náhodou.

První Rambo totiž vedle přestřelek a honiček v lesích nabízí i překvapivě ambiciózně a dobře zpracovanou psychologickou linku o vojácích, kteří se vrací z Vietnamu zlomení a zjišťují, že Amerika je nevítá s otevřenou náručí. Lidé od nich odvrací zrak, protože jim připomínají prohranou válku i jejich vlastní chyby. A Rambovi z toho regulérně hrábne. Koukat se na jedničku jen jako na akční film není úplně fér, zkuste to jednou jako drama. Mimochodem na jeho konci měl původně Rambo zemřít!

zdroj: Archiv

Rambo II, 1985

zdroj: tisková zpráva

Mezi prvním a druhým Rambem uběhly jen tři roky, během nichž Sly režíroval pokračování Horečky sobotní noci Staying Alive a objevil se v country komedii Kočičí zlato. Možná i proto měl pocit, že by v pokračování svého hitu měl víc střílet...

Zatímco první Rambo bylo psychologické drama s akcí, dvojka je regulérní válečný akčňák. Na jejím scénáři spolupracoval i režisér Terminátorů a Vetřelců James Cameron a hlavní hrdina se tu rozhodl srovnat účty. S kým? S celým Vietnamem!

Ve skutečnosti Amerika možná prohrála, ve druhém kole to ale Rambo Vietnamcům všechno vrátil, a ještě přivedl domů americké zajatce, kteří v Asii zůstali. Stalloneovi se povedlo perfektně trefit do politického klimatu. Reaganovská Amerika chtěla tyhle nekompromisní hrdiny, opravdové americké válečníky. A Sly byl ochotný se jím stát.

zdroj: Archiv

Rambo III, 1988

zdroj: tisková zpráva

Tříletá pauza a co to udělá! Po dvojce Ramba se ze Stallona stala hvězda a on to věděl. Natočil akční Cobru i dnes už trochu úsměvné Do útoku, kde jezdil s kamionem a bojoval za lepší zítřky na turnajích v páce, ale především mu narostlo ego. A hodně.

Ramba III měl původně točit Russell Mulcahy, režisér Highlandera, Sly ho však osobně vyrazil a než se za kameru postavil naprosto nezkušený Peter MacDonald, který do té doby dělal jen u druhých štábů, natočil Stallone kus filmu sám. Dnes víme, že je dobrý režisér a na trojce Ramba není tenhle binec v zákulisí moc vidět. Problém byl ovšem trošku jinde.

Sly chtěl zopakovat úspěch dvojky, a tak nahradil Vietnam Afghánistánem, kde tou dobou blbli Sověti, a vyrazil tam na záchrannou misi, aby osvobodil plukovníka Trautmana, svého jediného kámoše. Je to velkolepé, stálo to hodně peněz a divákům se to líbilo. Ale zatímco Vietnam v Američanech rezonoval, Afghánistán začali Sověti na konci osmdesátých let opouštět, a tak to celé bylo „politicky trochu mimo“. Pořád jde o šílenou řež, která se dokonce na čas dostala do Guinnessovy knihy rekordů jako nejnásilnější film všech dob.

zdroj: Archiv

Rambo: Do pekla a zpět, 2008

zdroj: tisková zpráva

V druhé půlce devadesátých let se Stalloneovi přestalo dařit. Měl pocit, že zestárnul, přestal točit akční filmy a zkoušel něco vážnějšího, ale jeho remake anglické klasiky Sejměte Cartera, závodní Formule! nebo thriller D-Tox naprosto propadly. A jeho komediálním pokusům se dařilo ještě méně.

Vypadalo to na konec kariéry, naštěstí v roce 2006 se rozhodl oživit Rockyho Balbou a byl z toho hit. Ukázalo se, že fandy pořád má. A že ti fandové netouží po ničem novém, ale spíš po návratu do minulosti. Slyovi tedy logicky došlo, že je čas zkusit oživit i Ramba. V Do Pekla a zpět se podíváme do Barmy, kde Rambo vede skupinu žoldáků, jejichž úkolem je zachránit neopatrné misionáře.

Sly se nepokoušel tvářit jako mladík a Rambovi vrásky slušely. Divák mu tak mohl bez problémů zobat z ruky, když vyprávěl o hrůzách války. Rozpočet byl sice menší, takže čtvrtý Rambo nebyl tak epický jako ty předchozí, Stallone jako režisér a scénárista však vsadil na realističnost (víceméně), takže všechny akční scény jsou neskutečně krvavé. Ale není divu, když člověk začne přemýšlet o tom, co s lidským tělem udělá kulka velká jako půl předloktí vystřelená z kulometu, nejspíš mu dojde, že to nic hezkého nebude. A taky není. Čtvrtý Rambo je neskutečná řežba! Zároveň ovšem dokázal, že Stallone jako akční hrdina má pořád co nabídnout. A letos se snad ukáže, že to platí pořád.

zdroj: Archiv