Finanční správa omezí činnost 33 úřadů. Starostové zuří: Budou to jen podatelny

Finanční správa má nyní 201 územních pracovišť. Z toho 23 územních pracovišť již od června 2016 funguje v režimu 2+2, tedy dva dny v týdnu v nich působí dva úředníci.

Finanční správa původně uvažovala o omezení činnosti 34 úřadů, nakonec ale ve stávajícím režimu ponechá územní pracoviště v Litvínově. Změny se tak týkají například územních pracovišť ve Stříbře, Kaplici, Hlinsku, Moravské Třebové, Luhačovicích nebo Mariánských Lázních.

Manželé v šoku: Nastoupil na ně exekutor kvůli „zaplacené“ dani! Může se to stát i vám!

„Územní pracoviště v období podávání přiznání posílíme“

Na finančních úřadech s omezeným provozem by měla být zachována činnost podatelny, vydávání tiskopisů a poskytování informací, vydávání potvrzení o bezdlužnosti, nahlížení do spisu a přidělování autentizačních údajů k elektronické evidenci tržeb (EET) nebo k placení správních poplatků a vymáhaných nedoplatků prostřednictvím platební karty.

„V období podávání daňových přiznání, případně dalších důležitých obdobích po dohodě s příslušným finančním úřadem, je Finanční správa schopna a připravena posílit územní pracoviště tak, aby byly zajištěny plnohodnotné služby zvýšenému počtu daňových poplatníků,“ uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová. Dodala, že po určité době je správa připravena změny vyhodnotit.

Samoživitelka Monika: Dětem nemohu koupit do školy skoro nic. S penězi pomáhají rodiče

Samosprávy plán kritizují

Zástupci obcí a samospráv vnímají plán finanční správy omezit činnost 33 finančních úřadů jako další vzdalování se výkonu státní správy od občana. Nevěří, že rozsah služeb zůstane stejný, a obavy mají i o kompetentnost pracovníků. Podle starostů obcí tak bude finanční úřad plnit pouze funkci podatelny. Omezení činnosti finančních úřadů navíc podpoří vylidňování venkova, míní. Kritizují také to, že s nimi záměr nikdo nekonzultoval.

Podle předsedy mikroregionu Hlinecko a starosty Svratouchu na Chrudimsku Jiřího Sochy je přítomnost dvou pracovníků vždy v pondělí a ve středu nedostatečná. „Příslušný správce daně, který jediný má přesný přehled o daňových povinnostech daného subjektu, k dispozici nebude. Návštěva finančního úřadu se tak omezí pouze na odevzdání daňového přiznání či hlášení,“ uvedl Socha.

Stejného názoru je mluvčí Moravské Třebové Václav Dokoupil. Pracovníci podle něj nebudou mít dostatek kapacity na to, aby občanům poskytli potřebné rady a konzultaci v běžných každodenních záležitostech. „Naše město nemá možnost suplovat služby finančního úřadu, a lidé tak budou muset častěji dojíždět do okolních center. To jen prohloubí problémy zejména v periferních oblastech,“ uvedl.

Plány pražského magistrátu: Snížit světelný smog, vyřešit odpadky ve Vltavě nebo nedostatek dobíjecích stanic

Nikdo to s námi nekonzultoval, tvrdí starostové

Nespokojený je také starosta Broumova v Královéhradeckém kraji Jaroslav Bitnar. „V principu s tím zásadně nesouhlasíme, jde o zcela nekoncepční krok. Broumov je daleko od všech center, proto se nám nelíbí, že se omezuje provoz, úřední hodiny. Nevěříme řečem, že zůstane zachována kvalita a rozsah služeb,“ řekl Bitnar.

V Libereckém kraji se redukce týká úřadů v Novém Boru na Českolipsku, Frýdlantu na Liberecku a Tanvaldu na Jablonecku. Starostům se nelíbí, že s nimi nikdo záměr nekonzultoval a jsou v rozhodování až na posledním místě. „Pro nás je to nepřijatelné, pro město i celý region je to problém. V poslední době mám vůbec špatné zkušenosti, ministerstvo životního prostředí nebo ministerstvo financí něco nařídí a vůbec se samospráv neptají,“ řekl starosta Nového Boru Jaromír Dvořák.

Podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty by měl stát naopak hospodářsky slabé regiony víc podporovat. „Omezování provozu finančních úřadů je jeden z dalších kroků, jejichž výsledkem jsou vylidněné pohraniční regiony s nejvyšším počtem exekucí, nejvyšší nezaměstnaností a spoustou dalších negativních trendů,“ řekl hejtman. Místo personálních škrtů by podle něj bylo vhodné věnovat se spíše komplexní digitalizaci státní správy, která by umožnila vše vyřídit z pohodlí domova.

V Karlovarském kraji se bude omezení týkat úřadů v Ostrově a Mariánských Lázních. „My s tím v Ostrově zásadně nesouhlasíme a máme na to i usnesení rady. Požádali jsme i hejtmanku kraje, aby u ministryně intervenovala. Ministryně argumentuje rušením prázdných tabulkových míst, ale u nás neobsazená místa nejsou, a zaměstnanci tak budou jen dojíždět do Karlových Varů. Přitom nejvíce neobsazených míst je v Praze, Brně a Ostravě, ale rušit se budou místa v regionech,“ řekl starosta Ostrova Jan Bureš.

Odboráři chtějí víc peněz i v soukromých firmách. A k tomu delší dovolenou

„Problém budou mít lidé z pohraničí“

Starosta Kaplice na Českokrumlovsku Pavel Talíř (KDU-ČSL) míní, že problém budou mít lidé z pohraničí. Na Svazu měst a obcí Jihočeského kraje inicioval protestní dopis. „Na jedné straně máme plná ústa toho, jak chceme podporovat rozvoj na venkově, ale děláme všechno pro to, aby se venkov dál vylidňoval. Proč by tady lidé žili, když ve městě mají všechno po ruce. Může vzniknout i taková rebelie, že lidé přestanou podávat daňová přiznání, je to jedna z možností,“ řekl ČTK.

Také podle starostky Valašských Klobouk na Zlínsku Elišky Olšákové podporuje záměr omezení činnosti finančních úřadů vylidňování venkova. Při omezeném režimu má starostka také obavy o kompetentnost pracovníků. „Jestliže půjdu řešit daň z nemovitosti a bude tam sedět člověk, který řeší daň z fyzických osob, tak mi prostě neporadí,“ uvedla starostka.

Panují tak obavy, že finanční úřady budou fungovat spíš jako podací místo. Starosta Chotěboře na Vysočině Tomáš Škaryd se odvolává na zkušenosti jiných obcí, kde už úřady ve stejném modelu fungují. „Uvidíme, jestli se v tom nějakým způsobem dá něco zlepšit, že ta služba bude plnohodnotná, ale osobně tomu moc nevěřím,“ řekl.

Starosta Litovle na Olomoucku Viktor Kohout konzultoval situaci se starostou obce Konice na Přerovsku, kde finanční správa omezila provoz již dříve. „Ten mě ubezpečil, že nezaznamenal jedinou stížnost,“ řekl Kohout. „Trošku jsem ale nepochopil finanční úsporu, když vlastně všichni zaměstnanci budou dál zaměstnanci. Nikdo nedostal výpověď a všichni fungují dál, akorát na jiných pracovištích,“ dodal Kohout.