Na Kamčatce jsme medvědům zpívali české lidovky, říká Bára Müllerová

„Vždycky jsem chtěla jet na Aljašku, o které jsem od dětství hodně věděla,“ říká Bára Müllerová. „Ale ekonomicky je pro mě Kamčatka mnohem dostupnější. Jezdí sem málo lidí. A přitom je to přesně ten typ krajiny, která mě láká.“

12 fotografií

Kamčatka, Kajnyran|foto: Barbora Müllerová

Za medvědy z města jenom krok

„V Petropavlovsku, správním centru Kamčatky, není moc čemu se věnovat, je to město plné oprýskaných ošklivých paneláků, ale je obklopené zálivem a vulkány.“ Bára společně s manželem nakoupila v Petropavlovsku zásoby a zaplatila vstupní poplatky do rezervací, registraci cizinců i na horské službě. S ruskou byrokracií tohle vše podle ní trvá dost dlouho. „A pak jsme už zamířili přímo do base campu pod Avačinskou sopkou a do národního parku Nalyčevo.“ Tam dvojice strávila týden a poprvé potkala medvěda. Na dalších místech si nahlas zpívali české lidovky, aby se jim velká šelma vyhnula.

Čtěte také

Barbora Müllerová: Peru bez Machu Picchu, ale s ayahuaskou a plavbou do pralesa po Urubambě

Setkání s kosatkami, setkání s Korjaky

Výprava Báry a jejího manžela trpěla od začátku zraněním kolene při sestupu ze sopky. Týdenní trek tak střídal pokus o odpočinek v zálivu a vynutil si i kompromisy v plánování. Při desetihodinovém lodním výletě, který byl původně zamýšlený jako odpočinek, viděli keporkaka, pluli mezi kosatkami, chytali ryby a zahlédli tuleně a lvouny. Rozhoupané moře ale zabránilo tomu, aby byl výlet doopravdy odpočinkový. Dál česká dvojice pokračovala za dědictvím místní korjacké nebo itelmenské kultury. Ukázalo se to v období letní pastvy jako složitější záležitost. Nakonec se ale přeci jen s místními setkali a do cestovatelského a outdoorového magazínu Radia Wave přinesli také vlastní nahrávky jejich písní.

Kamčatka, sopka Korjakskaja|foto: Barbora Müllerová