Radost i žal přinesla nová autobusová linka, která spojuje Tanvaldsko s Frýdlantskem po silnici přes Jizerské hory. Pět víkendů tam zkušebně jezdily vozy na elektrický pohon.

Ukázalo se, že o dopravu z Tanvaldu na Smědavu je velký zájem. Vozy přepravily více než 550 pasažérů. Během pěkných dní však cestující naplnili malé elektrobusy takřka k prasknutí a namáhané součástky se přehřívaly. Řidiči museli zastavit a počkat, až se díly ochladí. Pasažéři navíc neměli ve vozech pohodlí. 

„Mluvil jsem se starostou Desné Jaroslavem Kořínkem a říkal mi, jak v Tanvaldu nastoupilo do elektrobusu třicet lidí. Ale bohužel musel zastavit už ve stoupání na Černé Říčce, součástky velkou zátěž nezvládaly a potřebovaly si odpočinout,“ upozornil Jaroslav Zeman, albrechtický starosta a senátor. 

„Myslím, že by měly na lince jezdit autobusy na plyn nebo na naftu alespoň pro třicet pětatřicet sedících pasažérů. Ale jinak jsem ze zkušebního provozu linky vedle Souše nadšený. Bojovali jsme za ni čtyři roky.“

Policie nechtěla na horské silnici velký autobus

Doprava na nové turistické lince z Tanvaldu na Smědavu začala třetího srpna. „Jediná silnice mezi Tanvaldskem a Frýdlantskem vede po hřebenech Jizerek i prvním ochranným pásmem kolem vodní nádrže Souš. Mohou tam pouze vozidla do tři a půl tuny. Udělení výjimky pro autobusovou dopravu proto předcházel velmi složitý proces schvalování,“ řekl náměstek hejtmana pro dopravu Jan Sviták. 

„Průjezd autobusu mezi Souší a Smědavou se nakonec ukázal jako bezproblémový. Na rozdíl od kapacity elektrobusu. Z hlediska spolehlivosti by se na linku hodil více vůz na zemní plyn. Pro cestující by bylo navíc atraktivnější přímé spojení z Frýdlantska až do Harrachova. V minulosti existovalo a města i obce by jej rády obnovily.“

ČSAD Liberec na linku nasadil elektrobus s 16 místy k sezení a s 13 místy na stání. Malý vůz požadovala dopravní policie. Velký autobus podle ní na úzkou horskou silnici nepatří.
Lidé, kteří jeli elektrobusem směrem na Frýdlantsko, museli na Smědavě před cestou dolů přestoupit na linkový autobus s klasickým naftovým pohonem. Což Sviták nepovažuje za komfortní. „Letošní zkušební provoz ovšem skončil úspěchem a v příští sezoně na něj navážeme kroky, které povedou k plnohodnotné autobusové turistické lince,“ dodal Sviták.

Zájem o linku vedle Souše umlčel škarohlídy

Liberecký kraj se neobejde bez souhlasů policie a také Povodí Labe, jemuž patří vodárenská nádrž Souš. Autobusy ji míjejí v těsné blízkosti.

Mezi starosty usilující o autobusovou dopravu mezi Frýdlantskem a Tanvaldskem se řadí hejnický Jaroslav Demčák.
„Elektrobus jezdil třikrát denně tam a zpátky. Jsme rádi, že velký zájem o něj dal odpověď všem, kdo nám říkali – Je to nesmysl,“ poznamenal Demčák. „Na druhou stranu nás netěšilo, že cestující měli problémy se do malých elektrobusů dostat. Pokusíme se proto prosadit, aby na lince kolem Souše mohly jezdit klasické velké autobusy. Třeba i na naftu. Koneckonců, na silnici vedle Souše mají povolený vjezd osobní terénní auta SUV s podobně velkým objemem palivové nádrže jako autobusy. Kdyby havarovaly, tak by na silnici vedle přehrady vyteklo stejně nafty jako z autobusu.“

Starosta si přeje zastávku u cesty k Protržené přehradě

Demčák uvedl, že bohužel není možné, aby na lince jezdily dva elektrobusy za sebou místo jednoho. „ČSAD Liberec nemá tolik řidičů,“ vysvětlil.

Albrechtického starostu Zemana by potěšilo, kdyby autobus zastavoval na odbočce ze soušské silnice na Protrženou přehradu. „Po cestě dlouhé jeden a půl kilometru by se na Protrženku dostali i důchodci. Někteří turisté zatím parkují u odbočky na Protrženku vedle soušské silnice, i když je to zakázané,“ tvrdí Zeman.

U větších autobusů hrozí, že se na úzké silnici dostanou do kolizí s auty v protisměru. „Což se však dá vyřešit třeba jako na horských silnicích v Alpách,“ konstatuje Demčák. „V době, kdy by jel po soušské silnici autobus, by platil zákaz jízdy pro auta v protisměru. Týkalo by se to asi dvaceti minut.“

Pražský dopravní podnik testuje autobusy na hybridní pohon: