Čtyřiašedesátiletý skladatel, který už napsal několik oper a řadu dalších děl, ovšem vytvořil úplně jiný opus než Verdi. Dle svých slov, zveřejněných na webu divadla, se obrátil spíše k vybraným filmovým adaptacím této látky. Ostatně už název, jenž v překladu znamená Macbeth v podsvětí, napovídá, že příběh se bude odvíjet trochu jinak.
„Chtěl jsem operu začít v momentě, kdy všechny postavy jsou mrtvé a ústřední pár je odsouzen k tomu, aby znovu prožil svou tragédii,“ vysvětluje autor. Dusapin se hlásí především k verzi, kterou roku 1971 natočil Roman Polanski.
„Je to fantastický film. S Polanskim jsem se několikrát potkal a řekl jsem mu to. Byl velmi potěšen, protože zrovna tento jeho snímek není tolik známý,“ dodává. Další inspiraci poskytla Judi Denchová, která ztvárnila Lady Macbeth v televizním filmu z roku 1979.
„Byla mi velkým vzorem pro scénu, v níž si myje ruce od krve. Rytmus jejích slov je naprosto přesný, takže jsem ho převzal,“ podotýká. Lady Macbeth ve skladatelových představách není extrovertní bestie. „Třeba u Polanského je to křehká blondýna, chtěl jsem tudíž subtilní hlas vhodný pro komorní hudbu,“ zdůrazňuje.
Právě proto volba padla na Koženou. „Když jsme vybírali obsazení, dostal jsem seznam asi deseti pěvkyň, a mezi nimi byla i Magdalena Kožená. Je perfektní, takže jsem jí roli přizpůsobil nejen psychologicky, ale i vokálně,“ upřesňuje. Kompozičně prý mimo jiné vychází z hudby Shakespearových časů, ale v orchestru využívá i různé zvukové efekty, třeba speciální „meče“ evokující souboj.
V režii Thomase Jollyho a pod taktovkou Alaina Altinoglua se po boku Kožené jako Macbeth představí rakouský barytonista Georg Nigl. Po premiéře se uskuteční ještě sedm představení, ve dvou z nich Koženou vystřídá švýcarská pěvkyně Sophie Marilley.
