RECENZE: Těžké začátky génia aneb když Dvořák neuměl komponovat
Kateřina Kněžíková, Richard Samek a dirigent Tomáš Brauner při provedení Krále a uhlíře na Dvořákově Praze | foto: Petra Hajská
Král a uhlíř je Dvořákova druhá opera. Roku 1873 ji dokonce začal studovat kapelník Bedřich Smetana v Prozatímním divadle, ale nakonec ji pro příliš komplikovanou podobu odložil. Dvořák se nevzdal a na stejný text napsal novou hudbu, což je v hudebních dějinách ojedinělý čin. Zatímco druhá verze se průběžně uváděla a nahrávala, první poprvé a naposledy zazněla na přelomu dvacátých a třicátých let v Národním divadle, ovšem ne v plné délce.
Antonín Dvořák: Král a uhlířDirigent: Tomáš Brauner Symfonický orchestr Českého rozhlasu Dvořákova Praha, Rudolfinum, 19. září 2019 |
Až teď ji v kompletní podobě představil festival. A byl to dost šok, možná ještě větší než koncertní provedení Dvořákovy úplně první, historické opery Alfred před pěti lety. Ta je také špatná v nezvládnuté práci s orchestrem a absenci invence. U Krále a uhlíře je však mohutná orchestrální a sborová masa navíc posazena na prostinký příběh o setkání uhlíře a krále, jenž utají svou identitu, a milostnou zápletku, jež sice nepostrádá i vážnější momenty, ale odvíjí se v úsměvné a naivní rovině a samozřejmě ústí do happy endu.
Člověk měl v hledišti neustále pocit, že jakýsi právem zapomenutý skladatel se snaží napodobit Wagnera, ale vůbec to neumí, neví, jak vyjádřit postavy, a tak sahá k uniformnímu patosu, jenž se nedá vydržet, zvlášť když dílo trvá (s dvěma kratšími pauzami) tři a půl hodiny. Z přehuštěné, mohutné, ač útočně pojaté orchestrální sazby nevystupuje téměř žádný nápad, žádná melodie či hlubší charakteristika. Je to takový hudební beton. Jen občas se zableskne – hlavně ve sborových pasážích.
„Ten mladý muž by mohl napsat oratorium,“ napadlo by možná diváka, který by Dvořáka vůbec neznal. A taky že oratoria později napsal, a jaká! Paprsek světla v podobě citem podložené melodie zasvítí v árii uhlířovy dcery Lidušky v druhém dějství, možná ještě na dvou, třech dalších místech. Orchestrální suita v délce patnácti minut by se z opery dala sestavit, jako celek je ale neproveditelná. V tom měl kdysi Bedřich Smetana pravdu.
Na obhajobu Dvořáka ovšem nutno dodat, že hodně jde i na vrub libretisty, plzeňského spisovatele Bernarda Guldenera, který se snažil poskládat vedle sebe snad všechna dostupná česká slova a přímočarý děj rozmělnil mnoha postavami včetně vedlejšího milostného příběhu dvorní dámy a purkrabího. Komponovat na šroubované výroky či primitivní rýmovačky postrádající vtip snad ani seriózně nejde, pokud by to neměla být parodie.
Přitom ve své době tento text určitě patřil k průměru, dokonce spíš lepšímu. Ostatně jakkoli Dvořákova druhá, hudebně zjednodušená, částečně upravená a celkově jistě snesitelnější verze Krále a uhlíře se průběžně hrála a nahrávala, v druhé polovině dvacátého století ztratila dech i ona – v Národním divadle naposledy zazněla roku 1957.
Co je genialita
Z tohoto pohledu lze výkony účinkujících při čtvrtečním večeru v Rudolfinu považovat víceméně za hrdinské. V prvé řadě zaslouží uznání dirigent Tomáš Brauner, který celý aparát sestávající ze Symfonického orchestru Českého rozhlasu a Pražského filharmonického sboru dokázal udržet pohromadě. K dobovým steskům na zbytečnou obtížnost a přetíženost pěveckých partů, které nejdou do krku ani do hlavy, se lze po poslechu připojit.
Přesto obsazení jedenácti sólových rolí mělo být pro daný účel kvalitnější. Kateřina Kněžíková ozvláštnila Lidušku svým lyrickým hlasem, ale ani jí se zjevně nezpívalo moc dobře. Vedle ní nejlépe obstál slovenský basista Jozef Benci jako uhlíř Matěj. Richard Samek jako Liduščin nápadník Jeník zpíval příliš silou, také tenorista Josef Moravec v úloze purkrabího na hlas nepříjemně tlačil, barytonista Roman Hoza coby král Matyáš působil barvou hlasu i přednesem matně.
V některých dobových recenzích po uvedení roku 1929 se objevily názory, že Dvořákovu významu nebylo tímto činem dobře poslouženo. Dnes můžeme říct, že podobně jako u Alfreda je to spíš naopak. Z provedení vznikla nahrávka, která jistě poslouží dvořákovským badatelům. Ale především je ohromující slyšet na vlastní uši, jakou cestu dokázal Dvořák ve svém uměleckém životě ujít. Jak je to možné?
Odpověď je současně odpovědí na otázku, co je nebem daná genialita. U Dvořáka právě ten rozdíl mezi Králem a uhlířem (ale třeba i prvními symfoniemi a dalšími ranými díly) a vrcholnými oratorii, symfoniemi, instrumentálními koncerty a samozřejmě i operami v čele s Rusalkou.
Tipy z televizního programu
Recenze: Supernova 65 %, Wonka 70 %, Matrix Reloaded 60 %, Kingsman: Tajná služba 65 %, Chata na prodej 65 %, Andělé a démoni 60 %, Odstřelovač 50 %, Benga v záloze 50 %, Wanted 60 %, Případ Goldman 60 %
Klíčová slova: Tomáš Polák, Survivor Česko & Slovensko, Utajený šéf, Magnesia Litera
Seriály: Stíny v mlze, Vytoč mého agenta, Jedna rodina, To se vysvětlí, soudruzi!, Boží mlýny, Iveta
Náhle zemřel zpěvák Maxim Turbulenc Daniel Vali, bylo mu 53 let
Ve věku 53 let zemřel zpěvák skupiny Maxim Turbulenc Daniel Vali. Letos by se svou kapelou oslavil...
Zbrojířka filmu Rust půjde do vězení za zabití na 1,5 roku. Viník je Baldwin, míní
Sedmadvacetiletá Hannah Gutierrezová-Reedová, která dohlížela na bezpečnost zbraní při natáčení...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Kde budeme hrát? Populární Dejvické divadlo hledá útočiště
I tak oblíbená scéna, jakou je Dejvické divadlo, nemusí mít kde hrát svá představení. Na sociálních...
KVÍZ: Jak dobře se orientujete ve filmech a rolích Rudolfa Hrušínského?
Stačil mu jeden pohled a vyjádřil všechno, co si jeho postava v danou chvíli myslí. Rudolf...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Vystupovat v Praze je často za trest. Lidé jsou tam zpovykaní, říká brněnský komik
Premium Říká, že je cholerik a je snadné ho vytočit. Umí si však vystřelit sám se sebe a je přesvědčený, že...
Výstava Tima Burtona se po více než deseti letech znovu vrací do Prahy
Známý americký režisér, producent, scenárista, básník, loutkář, Tim Burton se znovu vrací do Prahy....
RECENZE: Také na Švihově je pohodová osada. A ještě jalovější než v ČT
Premium Víkendoví domorodci míří na schůzi v hospodě, kde mají hlasovat o nákupu sekaček. Tak na Prima+...
RECENZE: Hanuš s Donutilem předvedli hospodské drama z divokého východu
Šmírování, stalking, elektronická stopa. Ale i generační střet mezi obyvateli bývalé NDR. To...
Gregory Porter v listopadu zaplní svým sametovým hlasem pražské O2 universum
Dvojnásobný držitel Grammy a jazz-soulová legenda Gregory Porter vystoupí 4. listopadu v pražské...