Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Plzeňská práva jsou po aféře školou druhé kategorie, říká aktér vzpoury

  8:42
Před deseti lety vypukl skandál na plzeňské právnické fakultě. Na povrch vypluly podvody s opisováním prací, rychlostudiem i nestandardním získáváním titulů. Jedním z někdejších studentů, který veřejně promlouval, byl Martin Marek. Tvrdil, že nejlepším řešením je fakultu zavřít a dosud svůj názor nezměnil. „Škola dostala druhou šanci, ale bohužel ji nevyužila,“ říká v rozhovoru pro MF DNES.

Bývalý student plzeňských práv a občanský aktivista sedmatřicetiletý Martin Marek byl po vypuknutí aféry s plagiáty a rychlostudenty jedním z těch, kteří hovořili o praktikách na fakultě. (9. 9. 2019) | foto: Petr Eret, MF DNES

Jak jste se coby obyčejný student, byť člen akademického senátu, o aféře dozvěděl? Byla už natolik rozsáhlá, že informace začaly prosakovat?
Do akademického senátu jsem vstoupil v roce 2008. S kolegy jsme sepsali čtrnáct základních požadavků, jako třeba prodloužení otevírací doby studijního oddělení nebo změnu přijímaček. Mysleli jsme si, že se vše smázne na prvním jednání. Nicméně se ukázalo, že na fakultě nejde prosadit vůbec nic. To byl první negativní signál, že něco nefunguje. Druhý impulz byl, když jsem jel na právní školu do Kroměříže, kde byli lidé ze všech právnických fakult. Setkání se zúčastnili například dnešní soudci Zdeněk Kühn nebo Vojtěch Šimíček a při zmínce o naší fakultě se uchechtávali. To mě opravdu štvalo. Když jsme se pak bavili u piva, neměli pro Plzeň žádná dobrá slova. Říkali, že je to spíš pseudoškola.

Co bylo hlavním spouštěčem?
Když jsme se v květnu 2009 na akademickém senátu dozvěděli, že vyhodili profesorku trestního práva Helenu Válkovou. Pak už se to začalo sypat. Přicházeli lidé z fakulty, učitelé a doktorandi, a mluvili o podvodných zkouškách a titulech, pracích, které nikdy nikdo neviděl, a kolezích, kteří tady studují a nemají na to schopnosti.

V čem spočívala vaše role?
Jako člen akademického senátu jsem nesl určitou zodpovědnost. Chtěl jsem, aby se věci řešily. Zároveň jsem byl zvyklý mluvit s novináři, protože jsem byl několik let členem organizace Děti Země. Neměl jsem strach, který bych asi jako student měl mít.

Neříkal jste si, že si pod sebou podřezáváte větev?
Nad tím jsem takhle nepřemýšlel. Možná to bylo naivní, uznávám. Měl jsem vždycky smysl pro spravedlnost. Začalo to vyhozením profesorky Válkové (pozn. red.: Ta nakonec fakultu opustila v roce 2011 při hromadném exodu kantorů), ale pak se děly další věci. Třeba v půlce června se zrušilo zasedání senátu, kde se měla záležitost řešit. Aula byla narvaná lidmi, vedení sedělo o dvě patra níž a nepřišlo, takže senát nebyl usnášeníschopný. První se ozval v červenci Honza Novotný z MF DNES. Ptal se, co se na fakultě děje, a já promluvil. Tehdejší páťáci měli pocit, že jim ničíme studium.

Cítil jste tlak od studentů nebo i pedagogů, abyste nepřiléval olej do ohně?
Samozřejmě. Hlavně páťáci byli neuvěřitelně naštvaní. Jenom pár lidí to chápalo a pomáhalo. Většina byla naštvaná, že půjdou za rok do praxe a my jim úplně zkazíme profil. Nenávist byla velká. Mediální smršť nastala, když Petr Bezouška dal rozhovor Lidovkám a ukázal opsanou práci proděkana Ivana Tomažiče. Školitelem byl proděkan Milan Kindl a oponentem děkan Jaroslav Zachariáš. V sobotu 19. září vyšel článek a v pondělí ráno byla fakulta polepená obrovskými plakáty, že Bezouška je podvodník. Tlak na mě i na pedagogy byl silný.

Jak se u vás projevoval?
Chodily mi anonymy. Mě a kolegy varovali z BIS, ať si dáváme pozor, protože nám někteří lidé spojení s fakultou odposlouchávají telefony. Myslím, že to ale zažívali všichni. Petr Bezouška to schytal docela dost. Tlak mi ale nevadil, spíš mě to motivovalo. Nakonec se ukázalo, že podvody skutečně existují. Jinak by na nás nikdo neměl potřebu útočit a nadávat nám.

Kolik studentů se k vaší iniciativě připojilo?
Bylo nás opravdu málo. Když vyšel najevo podvod s prací Ivana Tomažiče, jako studentská kurie (pozn. red.: jde o součást akademického senátu) jsme sepsali výzvu. Požadovali jsme odstoupení děkana Zachariáše. Dokument ale podepsalo asi 30 studentů z 2 400.

Kauza práv v datech

  • skandál vyplul na povrch, když redaktoři Lidových novin Tomáš Němeček a Hana Čápová zveřejnili 19. září 2009 článek o opsané dizertační práci proděkana pro vědu Ivana Tomažiče. Jeho školitelem byl děkan Jaroslav Zachariáš, oponentem proděkan pro studium Milan Kindl
  • Tomáš Němeček poté podal trestní oznámení pro podezření z porušení autorského zákona
  • všichni tři aktéři skandálu se ještě v září vzdali funkcí a fakultu opustili. Rektor ZČU Jiří Průša pověřil vedením Jiřího Pospíšila, který byl v listopadu 2009 zvolen děkanem
  • postupy školy se začala zabývat Akreditační komise ČR v čele s Vladimírou Dvořákovou. Prověřovala studium asi 400 lidí, kteří fakultu absolvovali nestandardně rychle. MŠMT podalo trestní oznámení a univerzitě poslalo žádost o přezkum diplomů
  • ZČU zahájila s 66 osobami správní řízení, v létě 2011 odebrala diplom 12 absolventům práv
  • případem se zabývala policie, nenašla ale dostatek důkazů a v roce 2012 vyšetřování zastavila
  • kvůli sporům o směřování fakulty ji v roce 2011 opustilo 29 ze 138 kantorů. V listopadu téhož roku odebralo MŠMT fakultě akreditaci doktorského studijního programu (znovu ji získala před čtyřmi lety), pozastavilo oprávnění konat rigorózní zkoušky a udělovat titul JUDr.
  • v roce 2012 přišla fakulta dočasně o akreditaci pětiletého magisterského oboru a nemohla rok přijímat nové studenty
  • Národní akreditační úřad loni škole prodloužil akreditace na tři programy (dvouletý navazující magisterský, pětiletý magisterský a čtyřletý doktorský).

Zdroj ČTK

Předpokládám, že většina měla strach a nechtěla do záležitosti strkat nos.
U studentů to vlastně úplně chápu, báli se. Měli jsme ale podporu od učitelů, jako třeba od Karla Eliáše, Pavla Šámala, Petra Bezoušky, Heleny Válkové a zpočátku i Josefa Baxy. To byly právní osobnosti, které stály proti zbytku.

Nicméně vyjma Josefa Baxy nakonec všichni jmenovaní na jaře 2011 fakultu opustili.
Tři aktéři skandálu se vzdali svých funkcí a odešli. Novým děkanem se stal Jiří Pospíšil. Ten fakultu mediálně ochránil a stabilizoval. Vytvořil si kolem sebe výborný tým lidí, kteří makali na akreditacích a dalších věcech. Zároveň se mu podařilo politicky vyjednat, aby se škola nezrušila. O dalším osudu se rozhodlo na podzim v roce 2010, kdy senát nezvolil Karla Eliáše, ale Květoslava Růžičku. Myslím, že v daný moment se potvrdil úpadek fakulty. Na jaře 2011 odešlo téměř třicet pedagogů. Škola dostala druhou šanci, ale bohužel ji nevyužila. Zůstali na ní lidé, kteří podvody umožňovali.

Ostatně vy jste také nakonec odešel. Proč?
Ukázalo se, že škola se nezreformuje. Najednou jsem si s nimi měl hrát na pravou školu? To by bylo z mého pohledu absurdní.

Tehdy jste prohlásil, že fakulta se má zavřít. Hrálo se ale o budoucnost asi 1800 lidí. Ostatní právnické fakulty se stavěly odtažitě k tomu, že by přijímaly studenty z Plzně. Obavy z tohoto postupu vyjádřil i ministr školství Josef Dobeš.
Ze zákona byla univerzita, nikoli fakulta, povinna dostudování zajistit. Jediný fór byl v tom, že by to musela zaplatit. Bývalá rektorka Ilona Mauritzová o této variantě jednala. O situaci se mluvilo i na velkém akademickém senátu.

Kauzou se zabývala také Akreditační komise ČR. Její předsedkyně Vladimíra Dvořáková při svém odchodu z funkce řekla, že nejsmutnější na celé situaci bylo, že většina lidí studovala standardně. Následky by tedy padly i na všechny poctivé studenty.
Myslím, že většina opravdu studovala poctivě a neměla zjevnou výhodu. Ovšem lidé mohli studovat třeba osm a více let, protože to fakulta umožňovala, což nebylo standardní. V té době se třeba hromadně podávaly žádosti o uznání nesplnění studijních povinností. Proděkan Milan Kindl vydal vyhlášku a všem výjimku umožnil. To se stále opakovalo. Fakulta neplnila klasický zkušební řád, měla vlastní režim. Ale to nebyly podvody. Studenti pouze využívali nastaveného módu.

Nezměnil jste s odstupem času názor, že jediným řešením bylo školu zavřít?
Určitě ne. Výsledek po deseti letech je, že jde o školu druhé kategorie ve svém oboru. Myslím, že se neposunula nijak výrazně dopředu. Stačí se podívat na složení vědecké rady nebo zkontrolovat, zda zveřejňují dokumenty, které by měli. Zápisy z jednání rady za poslední čtyři roky chybí. V roce 2017, což je poslední dostupný údaj, bylo do magisterského programu Právo a právní věda přijato zhruba 470 studentů a dalších 80 jich podalo odvolání a děkan jim vyhověl. Nakonec jich nastoupilo necelých 300. To jsou velmi nízká čísla. Podle mě jde o indikátory, které říkají, že škola není dobrá.

Fakulta loni získala akreditaci na tři studijní programy, včetně doktorského. Ani to vám negarantuje, že situace už je stabilní?
Rozumím tomu, že vedení se snaží prezentovat získání akreditací jako úspěch. Ale kdyby je nezískala, nemůže vůbec existovat! Právo a právní věda je základní magisterský program. Pokud ho nemáte, v podstatě nejste právnická fakulta. Úspěch je získat akreditaci k habilitačnímu řízení, o kterou ale oni nebudou moct ještě čtyři roky žádat.

Současný děkan Jan Pauly napsal, že loňským získáním akreditací se završila „očistná cesta“. Jak to vnímáte vy?
Zástupce fakulty téměř nevidím na odborných konferencích ani v médiích. Nevidím, že by někdo z nich komentoval třeba ústavní krizi, novelu právních předpisů. Nevím ani o tom, že by se někteří absolventi prosazovali jako například soudci Nejvyššího správního soudu.

V čem by podle vás měla fakulta zabrat?
Měla by mít větší ambice. Velmi bych jí přál, aby chtěla být mezinárodnější, prosadit se třeba v legislativní radě vlády, psát zákony, vyjadřovat se k aktuálním otázkám, mít výborné konference a vědeckou radu plnou odborníků.

Děkan Jan Pauly: Škola je stabilizovaná

Plzeňská právnická fakulta, kde se odehrála největší polistopadová aféra českého vysokého školství, je podle děkana Jana Paulyho dlouhodobě stabilizovaná. Pošramocená pověst už je pryč.

Pauly uvedl, že naprostá většina populace v současnosti fakultu plně akceptuje, a to včetně odborníků. Dobrou odezvu má rovněž od absolventů a studentů. Na odsudky naráží pouze ojediněle. „Při setkání s někým, kdo pro nevědomost nebo ze zlého úmyslu neustále usiluje o zpochybnění kvalit fakulty,“ sdělil.

Obdobně na záležitost nahlíží i rektor Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) Miroslav Holeček. „Občasné reminiscence k tomuto tématu jsou spíše úsměvné. Mám na právnickou fakultu velmi dobrou zpětnou vazbu jako na školu, která připravuje své studenty pro jejich praktický profesní život,“ konstatoval.

Holeček upozornil, že kauza ukázala na problémy, které se netýkaly pouze Plzně. Aféra též podle jeho názoru otevřela celospolečenskou debatu o kvalitě studia a opatřeních pro jeho udržení. „Veřejné vysoké školy dnes například používají systém kontroly diplomových prací. Před třemi lety byla schválena novela zákona, která zavedla možnost odebrat titul,“ doplnil.

Největší personální obměny na fakultě nastaly bezprostředně po krizi. Posledních pět let je podle Paulyho slov situace ustálená a standardní. V současnosti na fakultě působí 28 profesorů a docentů a 47 odborných asistentů s vědeckou hodností Ph. D., CSc. nebo DrSc. Pětici zaměstnanců tvoří současní nebo bývalí soudci Ústavního soudu nebo Nejvyššího správního soudu, včetně jeho předsedy. Sbor tvoří kmenoví zaměstnanci, vyučující z Prahy, Brna nebo Olomouce, kde jsou také právnické fakulty, a noví odchovanci.

Podle děkana se na plzeňská práva hlásí v posledních pěti letech stále více uchazečů. Roste údajně i počet studentů. V minulém akademickém roce se jednalo o 1556 lidí. Fakulta loni získala akreditace na tři studijní programy - pětiletý magisterský, dvouletý navazující magisterský a čtyřletý doktorský program. Pauly to označil za úspěch a rovněž „završení očistné cesty.“

Také vyzdvihl, že akademici se více než v minulosti podílejí na vědecké a znalecké činnosti. V současnosti jde o téměř čtyři desítky projektů, včetně spolupráce se zpravodajskými službami BIS a ÚZSI.

  • Nejčtenější

V 92 letech zemřela Anna Váchalová, jako dítěti jí matka uřízla obě ruce

26. března 2024  17:21

I přes hendikep, kdy jí matka ještě jako malé holčičce uřízla obě ruce v zápěstí, se Anna Váchalová...

Tři učitelky ze školky na Plzeňsku okusily HHC. Po práci skončily v nemocnici

23. března 2024  11:50

Policisté se od pátečního večera zabývají intoxikací tří učitelek mateřské školy v Holýšově na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sedm let za mřížemi, navrhuje žalobce Berbrovi. Vyšší trest pro Rogoze?

26. března 2024  11:53,  aktualizováno  12:25

Státní zástupce Jan Scholle navrhuje pro Romana Berbra, hlavního obžalovaného v kauze údajné...

Na přechodu v Plzni srazil autobus staršího muže, ten na místě zemřel

25. března 2024  8:42

Tragická nehoda se stala v pondělí ráno na Karlovarské třídě poblíž zastávky U Družby v Plzni....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Škola podala trestní oznámení na učitelku, nechala si peníze vybrané na výlety

21. března 2024  9:28

Trestní oznámení na učitelku podala v uplynulých dnech Střední průmyslová škola dopravní v Plzni....

Plzeň chce postavit rampu pro vozíčkáře a seniory do vod Kamenného rybníka

28. března 2024  8:58

Rampu pro snazší vstup do vody se chystá zřídit Správa veřejného statku Plzně na břehu Kamenného...

PlaneStation musí opustit letiště Líně, potvrdil soud. Firma se chce bránit

27. března 2024  11:46,  aktualizováno  12:58

Odvolací soud ve středu projednal spor armády a společnosti PlaneStation kvůli pronájmu letiště v...

Při havárii skončilo jedno z aut na střeše, policisté o Velikonocích obsadí silnice

27. března 2024  10:50

Ve středu kolem sedmé hodiny ráno se na hlavním tahu z Plzně do Německa srazila u Holýšova dvě...

Teď se mi daří a snažím se toho využít, líčí plzeňský házenkář Bláha

27. března 2024  9:32

V neděli jedenáct branek, o den později sedm, v obou zápasech nejlepší střelec zápasu. Osmnáctiletý...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...