Názor: Pokud se bývalý socialistický tábor nevzpamatuje, čeká jej rok 1941

Irina Novikova, Jurij Kondratěv

12. září 2019

Všichni musíme přiznat chyby roku 1991 a rychle obnovit společnou vlast

Hovoří poslanec Státní dumy Jevgenij Fjodorov

Lukašenko před několika lety mluvil o tom, jak smlouval s Ruskem ohledně uznání Abcházie a Jižní Osetie. Nakonec tyto státy Bělorusko neuznalo. Chtělo za to zaplatit. Když Lukašenka navštívil Bolton, dostalo se od něho  Spojeným státům poděkování za klíčovou roli při odstrašování Ruska a zároveň požádal o 15 miliard…

Je to tak. Kdyby nebyla Amerika, neexistovalo by odstrašování Ruska.

Lukašenko napovídal ledacos. Maličký stát vždycky závisí na vnějších faktorech. Je přece pochopitelné, že pro maličký stát u ruských hranic je mnohem výhodnější přátelit se s Ruskem. Je Bělorusko k Rusku loajální?

Vůbec loajální není. Lukašenko chápe, že vliv Ruska na vnitřní uspořádání Běloruska je tak silný, že je lepší se s Putinem nehádat. Zhruba lze říci, že můžeme kdykoliv lehce svrhnout proamerickou vládu spolu s ministrem zahraničí Makejem.

Kde je jaká překážka? Bělorusko – to je naše vlast. V některých chvílích o tom mluví i Lukašenko. Proto je obnova jednotné státnosti v souladu se zákonem a spravedlností –  osvobození Minsku od fašistů v roce 1944, salva na Rudém náměstí, salva Vítězství, květy na sovětských, ruských tancích v Minsku, vyhnání amerického velvyslance a vše, co tento proces provází. My zde oslavujeme ruskou svatou tisíciletou vlast – Rus.

Když 3. června 1944 osvobodili Minsk, byl neuvěřitelně zničen. Obnovila jej celá ohromná země.

Bělorusko je i nyní zničeno. Jeho ekonomika vzhledem ke světové klesla za třicet let osmkrát. V podstatě se jedná o stejné zničení, jen „měkčí“. Minsk je město čisté, ale chudé.

Polsko nepozvalo Rusko k výročí začátku druhé světové války. Asi zapomněli, že Rusko zachránilo Polsko a půl Evropy. Walesa také vyzval, samozřejmě USA: „Prosím, zůstaňte hegemonem, držte svět ve svých rukách“, ale zároveň řekl: „Vláda Polska v tom, že nepozvala Rusko, nemá pravdu. Beztoho máme špatné vztahy, ale ona je dělá ještě horší.“ Avšak americké velení Polska zapomnělo Rusko pozvat.

Ukazuje se, že od doby Solidarity bylo v Polsku vždy americké velení?

První prezident postsocialistického Polska přímo řekl, že jej k vládě dovedla CIA. Řekl to skrytě, ale mnohokrát. Proč se to dnes moc nepřipomíná?  Jaruzelski se kroutil: „Neobracejte se k Sovětskému svazu, pošlete ho pryč.“ Odešli jsme a přišli nepřátelé.

Copak to v historii bylo jinak? … Pokud ze své půdy odejdete, určitě se najde soused, který si ji vezme. Je to i tady. Proto není možné opouštět vlast. Co je nejdůležitější: v roce 1991 jsme se vzdali principů přežívání na planetě tím, že jsme opustili principy ochrany vlasti.

Nyní musíme pohled na svět znovu měnit, přiznat si své chyby, včetně referenda v roce 1991, v němž se rozhodovalo o předání svrchovanosti republikám. Sláva bohu to nebylo v pravém smyslu slova realizováno. Proběhla nezákonná likvidace Sovětského svazu, referendum se nepodařilo dotáhnout do konce.

Nicméně bude potřeba znovu obnovovat, přepracovat to, co jsme udělali za 28 let, ale ne jít cestou, která nevede ke skutečnému cíli.

Které síly to budou obnovovat?

Národní zájmy a rozvoj budou obnovovat národní síly jako v roce 1941. Ruská garda, armáda, soud.

Převzato z Pravda.ru

***

„Špion z Kremlu“: Čí tajné služby utrpěly více útěkem Smolenkova?

Jekatěrina Mirnaja

18. září 2019

Podle CNN byl v roce 1917 z Ruska mimořádně evakuován „nejcennější informátor amerických tajných služeb ze struktur RF“. Jedná se o Olega Smolenkova. V roce 2017 odjel s rodinou na dovolenou do Černé Hory a beze stopy zmizel.

Jak uvádí CNN, rozhodli se vyvézt špiona po návštěvě Sergeje Lavrova v Bílém domě. Trumpovi oponenti prezidenta podezírali, že předal Moskvě tajnou informaci o činnosti Islámského státu v Sýrii, prý to byl únik informací z izraelské tajné služby. Aby nemohl prezident prozradit další tajnosti, které by pomohly odhalit Smolenkova, byl Smolenkov evakuován.

Lavrov prohlásil, že mu Trump při setkání v roce 2017 nic tajného neřekl a Smolenkova nezná. Podle tiskového mluvčího prezidenta RF Peskova tento úředník v administrativě pracoval, ale byl propuštěn, přístup k ruskému prezidentovi neměl a všechno ostatní patří do žánru „četby detektivek“.

Smolenkov odjel s rodinou na dovolenou do Černé Hory a potom zmizel. Jeho žena také pracovala ve vládním aparátu. On před odjezdem informoval tchýni, že se může na dovolené zdržet. V Rusku nechal nemocnou matku. Pravidelně se telefonicky ozývá tchýni i matce. V roce, kdy utekl a nevědělo se o něm, se uvažovalo i o možném zavraždění, ale ukázalo se, že je živ.

Podle New York Times jej americká zpravodajská služba naverbovala před mnoha lety. Nejspíš po roce 2003, když pracoval jako druhý tajemník na velvyslanectví RF. Měl tam na starosti hospodářské otázky, například nákup služebních aut a podobně. Podle některých jeho spolupracovníků bylo jeho hlavním úkolem „být k ruce“ – setkat se s manželkou velvyslance, připravit auto, přihlásit šéfa k dobrému zubaři.

Podle druhé Smolenkovovy ženy pracoval na zastupitelství jako ekonom a byl blízký tehdejšímu velvyslanci Ušakovovi. Sama pracovala jako překladatelka a nějakých neobvyklých známosti si u něho nevšimla. Po  návratu do Ruska pracoval dále u Ušakova, který byl jmenován zástupcem vedoucího aparátu vlády, sekretářem a krom toho byl odpovědným pracovníkem vojensko-průmyslové komise.

Smolenkov získal v roce 2010 postavení státního poradce třetí třídy. Ušakov se v roce 2012 stal poradcem prezidenta pro otázky  zahraniční politiky a také Smolenkov se stal pracovníkem administrativy.

„Přišli jsme o zrak“

Smolenkovova rodina žila donedávna ve Staffordu u Washingtonu, v honosném sídle  v ceně 925 tisíc dolarů, kde žijí bývalí vojáci a spolupracovníci FBI. Po usvědčujících informacích rodina z domu zmizela a CIA začala vyvracet údaje medií. Došlo k poprasku i v FBI.

Podle CNN měl Smolenkov přístup div ne až k samotnému Putinovi a mohl Američanům dodávat kopie dokumentů, které měl na stole Putin. Moskva mluví o blouznění.

Podle znalců neměl přístup k tajným papírům, ale mohl pochytit něco z debat se spolupracovníky. Generál FSB ve výslužbě Michajlov k tomu říká: „Pokud někoho zpravodajské služby připravují a on se dostane do struktury státní moci,  plánuje se nejprve shromažďování  důležitých politických informací a následky mohou být velmi závažné. ‘Malý’ úředník může dát více informací než ‘vysoce postavený’.“ Generál ale nevylučuje, že celý špinavý skandál může být obyčejná provokace.

Pokud tedy mohl Smolenkov dodávat do USA důležité informace, není jasné, jak to mohla ruská kontrarozvědka nechat nepovšimnuté. Michajlov si myslí, že příčina je v moderních technologiích. Říká: „Rozvědčík obvykle shoří na spojení. Nyní už špioni nevyužívají tajné kanály. Všechno jde ve velmi utajeném režimu a odhadnout ‘krtka’ je značně obtížné. Jestliže odešel v roce 2017, potom asi existovaly tak závažné materiály, že by bomba bouchla. Pak by se celá špionážní historie rozmotala v předvečer prezidentských voleb v USA.“

V USA profesionální zpravodajci nepochybují o pravosti informací novinářů, ale hodnotí je zcela jinak než ruští odborníci. Uvažují o selhání ne ruských služeb, ale jejich. Tuto historii okomentoval bývalý agent CIA a bezpečnostní agent pro otázky rozvědky CNN Robert Baer: „Je to kolosální selhání a my nyní musíme v podstatě číst mezi řádky. V Moskvě jsme nejspíš oslepli.“

Převzato z Aif.ru

***

Seberte si své odpadky zpět: Asie vyhlásila válku Západu

Ljubov Stěpušova

20. září 2019

Za Čínou, Filipínami a Malajsií  odmítla přijímat odpady z rozvinutých západních zemí také Indonésie. Jak to, že přestal fungovat výdělečný světový obchod s odpadem?

South China Morning Post uvádí, že 547 kontejnerů s odpady se musí z Indonésie vrátit do Austrálie, Velké Británie, na Nový Zéland, do Španělska a do USA, a to během příštích devadesáti dnů. Tamní celní zpráva ukázala, že kontejnery s deklarovaným papírem obsahovaly také plasty a nebezpečný materiál. Devět kontejnerů se 135 tunami odpadů již byly z Jakarty poslány do Austrálie. Jakarta oznámila, že od začátku roku zadržela v indonéských přístavech dva tisíce kontejnerů. Adresáty byly indonéské společnosti, jimž za zpracování zaplatili, jenomže kontrola objevila v nákladu plasty a další škodlivé odpady.

Stejně jako Indonésie „vyhlásily válku“ koncem května Filipíny Kanadě. Vrátili 1500 tun odpadu do Vancouveru. Podle Guardianu vzkázal filipínský prezident Ottawě, že s ní přeruší diplomatické styky, pokud si své odpadky nevezme zpět. Kanadskému prezidentovi Trudeauovi pohrozil, že v případě jeho pomalé reakce budou odpady nakládány na lodě a vypouštěny do moře v kanadských vodách.

Kromě uvedených zemí přijaly letos zákon omezující další dovoz odpadů do svých přístavů také Malajsie, Thajsko a Vietnam. Všechno to začalo demarší Číny, která v roce 2012 dovezla kolem padesáti procent světového objemu odpadů s obratem 200 miliard USD. Začátkem roku 2018 Peking prudce snížil tento dovoz a zakázal přijímat 24 druhů cizích odpadů, zejména plast. Ceny za plastový šrot klesly, stejně jako ceny za nekvalitní papír.  V tu chvíli se ziskový obchod ocitl v krizi. Kvůli postoji Číny na trhu s odpady  se hodnota programu zužitkování na Západě zvýšila třikrát a odpad proudil do zemí Jihovýchodní Asie.

O problému se mluvilo už asi čtyřicet let. V osmdesátých letech dvacátého století se dodávky odpadu nazývaly „odpadový kolonialismus“. V roce 1996 rozvířil Peking kritiku dováženého odpadu. Tehdy to bylo vyvoláno zostřením vztahu  se Západem po událostech  na náměstí Nebeského klidu v roce 1989.

Začátek roku 2018 je počátkem obchodní války Číny a USA. Kanaďan Trudeau byl jedním z nejčilejších kritiků Duterteho a jeho boje s obchodem s drogami. Malajsie je nespokojená se západním vyšetřováním havárie jejího Boeingu nad Donbasem a Indonésie kritikou lidských práv ze strany USA, „nedemokratickými“ prezidentskými volbami v roce 2019 a přesunem velvyslanectví USA v Izraeli do Jeruzaléma.

V roce 1989 byla jako odpověď na problémy s odpady přijata tak zvaná Basilejské úmluva, která omezuje přesouvání nebezpečných odpadů přes hranice. Avšak USA ji často porušují nebo obcházejí a ač ji podepsaly, ještě ji neratifikovaly.

Převzato z Pravda.ru

***

Šéfredaktor Wikileaks promluvil o tvrdých podmínkách věznění Assange

22. září 2019

Británie drží Juliana Assange v horších podmínkách než obviněné z terorismu. Promluvil o tom šéfredaktor Wikileaks Kristinn Hrafnsson. Vězeň se nachází v téměř úplné izolaci. Má zákaz dopisování a návštěvy povoleny maximálně dvakrát do měsíce. Dokazuje to zaujatost britské moci k novináři. Podle Hrafnssona nastalá situace „činí nemožným“ boj proti vydání.

Vydání zakladatele Wikileaks požaduje zároveň několik zemí. V USA jej chtějí soudit za prozrazení tajných dokumentů. Novináři hrozí dlouhý trest, nebo poprava.

Před časem vydali pracovníci velvyslanectví Ekvádoru v Londýně zástupcům USA věci a dokumenty Assange, které tam po jeho zatčení zůstaly. Stalo se tak na žádost USA o pomoc při vyšetřování případu Assange zaslané Ekvádoru v roce 2018.

Převzato z Pravda.ru