24.09.2019 10:02

Doktorand Jan Faust v loutkové stylizaci Jana Lepšíka

HaDivadlo uzavírá dramaturgický cyklus Sezony 44: Práce (2018/19) poslední premiérou s názvem Doktorand Jan Faust. Autorská mezi-žánrová disputace na téma akademického zkoumání ve střetu se světem mystiky a mefistofelského pokoušení, v režii Jana Lepšíka, vzniká v rámci linie Studio a představuje zároveň tvůrčí předěl k nové Sezoně 45: Zdroje (2019/20). V inscenaci vystupuje šest herců profesionálů a skupina amatérů v různorodých scénických stylizacích.

Doktorand Jan Faust se v HaDivadle na hlavní scéně – avšak v netypické úpravě prostoru – představí poprvé 28. září 2019. Námět vznikal dle jeho autora – performera, loutkáře a dnes i studenta doktorského studia na Divadelní fakultě JAMU Jana Lepšíka – řadu let. Zdrojové inspirace pocházejí totiž jak ze souboru historických faustovských variací hraného a archivovaného několika generacemi českých lidových loutkářů (tradice loutkového Fausta sahá mj. k proslulému Matěji Kopeckému do 19. století), tak i z vlastních mladých loutkářských her, které Jan Lepšík předváděl v 90. letech s celou tvůrčí rodinou.

Scénář, na němž se pro novou inscenaci podílel také herecký kolega z HaDivadla Cyril Drozda (též v představení účinkující) a talentovaná studentka Ateliéru režie a dramaturgie na JAMU Jana Uhýrková, je výslednou koláží autorského rukopisu a scén z lidových variant. Tak vzniká souhra odlišných jazykových fragmentů – aktualizovaných motivů (především osobních zkušenosti ze studijního prostředí) s motivy anachronickými, až bájně faustovsky zapomenutými.

Klíčovým „sporem o duši“, kolem kterého se divadelní cesta obtáčí, je pověstná Faustova (též ve slavném Goethově pojetí) pochybnost o možnostech svobody lidského tvora a deziluze, která je záhy konfrontována s miráklem ďáblovy nabídky k úpisu a pokusné pouti za štěstím či mnohostí vjemů. Doktorand Faust se ovšem v Lepšíkově hře – a v hereckém ztvárnění Jiřím Svobodou – představuje již jako student na přednášce ve škole, a tedy již v „letech učednických“. Identitu Mefistofela záhy rozpoznává v postavě Padlého školitele (Jiří Valůšek), jenž se svou nabídkou služby zláká mladého Fausta do světa kreativity a jevů, černého divadla a surreálných forem, pryč od akademie a disertace, které ovšem číhají za rohem. Faust tak putuje – jako v původním mýtu – světem světel (a temnoty) a přesto nemůže uniknout otázce po duši a odpovědi, zda je svoboda jednotlivce vykupitelná a jakými prameny lze své poznání dnes doložit.

Studiovou faustovskou variaci o proměnách bytí „metodologicky neukotvených“ scénograficky utvořil malíř Jakub Stejskal, kostýmy připravila studentka scénografie JAMU Anna Chmelařová a pod hudbou jsou podepsaní cimbalisté Michal Grombiřík a Jana Schejbalová. Vedle variovaných tradičních figur jako je Faustův kolega Wágner ztvárněný Miroslavem Ukulem Kumhalou či Kašpárek v podání Táni Malíkové se ve stylizované hře a v několika úlohách předvede celá jedenáctka amatérů – studentů kurzu hereckých dovedností vedených Janem Lepšíkem. „Svobodný zájem, povýšený na oddanost hře a vystoupení (amatér vs. profesionální herec souboru), takto v projektu nepřímým odrazem reflektuje fenomén práce a jejího naplnění („oduševnělé“ poslání anebo zaměnitelná zaměstnanost – a jak lze nalézt obojí?), též s motivem práce a zábavy, spjatý s tematikou uzavírané 44. sezony,“ říká k volbě uvedení tohoto projektu dramaturg HaDivadla Matěj Nytra.

www.hadivadlo.cz

Autor článku: Marie Rotnáglová