Současná generace se přesouvá z diskoték do internetového světa

Mladá dívka odmítla v pražském klubu Vagon výzvu nápadníka následovně: „Klub je nejhorší místo na seznámení.“ Současná generace je jiná než předchozí. Z klubů a diskoték se přesouvá do internetového světa – aktuální výzkumy ukazují, že normou se stává najít si partnera na síti. Podle nedávné americké studie téměř 40 procent párů svedl dohromady internet. V Česku si podle průzkumu polovina dotázaných mezi 15 a 35 lety našla někdy známost na síti. A třetina se přes vzkaz ve schránce rozešla.

Kvůli přesunu života do internetového světa mizí bujarý večírkový život a skomírá i to, nač starší ročníky s nostalgií vzpomínají jako na „studentská léta“. Ukazuje se, že ani studenti již nepaří jako dříve. Na kolejích to žije více na internetové síti než na chodbách. Po celé republice se zároveň vyprazdňují či ruší kluby a diskotéky. „Mladí přestávají trávit čas v klubech. Dříve tam chodili hlavně za seznámením, dnes na to mají internet,“ řekl LN Martin Franzl z brněnské Bastily.

V Praze pomáhá držet taneční podniky množství obyvatel a cizinci, ale ani ona není vůči trendu imunní. „Pociťujeme úbytek nejmladší klientely. Naši návštěvníci také nejsou stálí. Mají tendenci se přemisťovat mezi různými místy, ne trávit celý večer v klubu a čekat na zábavu, chtějí všechno hned,“ řekla LN majitelka Radosti FX Nicole Hartl.

Jiná generace Z

Změna je obzvlášť patrná v místech, kde žije mladých nejvíce – na studentských kolejích. Leckde připomínají již spíše domovy důchodců. „Koleje byly vnímány jako místo společenské interakce – setkávání se s kolegy a spolužáky, vyměňování studijních materiálů, společenské večery, dělaly se párty na chodbách, takzvané chodbovice. Dnes k interakci slouží především facebookové skupiny jednotlivých kolejí,“ řekl LN Marek Hanzal, který pořádá studentské akce a provozuje bar Le fakap. na pražské koleji Hvězda.

Na Hvězdě dříve byla vyhlášená diskotéka, kde studenti tančili až do rána. Dnes sice koleje praskají ve švech, ale mezi štamgasty Hanzalova baru převažují lidé z okolí. „Když už studenti přijdou pít, dají si většinou několik piv s tím, že mají zítra zkoušku. Žádné divoké mejdany do rána jako za mých studií,“ dokreslil Hanzal. Ještě mileniálové, lidé narození od počátku osmdesátých let do poloviny let devadesátých, si užili poměrně divoký večírkový život, který začínal či končil na diskotékách. Dnešní mladí, označovaní generace Z, jsou jiní. Tanečním klubům neholdují a „paří“ spíše ve virtuálním světě.

Loni proto skončil třeba slavný olomoucký U-klub, v němž začínaly kariéru kapely, jako je Kryštof či Chinaski. To, že je kolejní mejdany již netáhnou, potvrzují i současní studenti. „Skoro všechen volný čas trávím ve škole nebo v práci, na diskotéky nebo do klubů nechodím, protože mě to vůbec nebaví. Za svou vysokoškolskou kariéru jsem byla asi třikrát někde diskotékovat,“ uvedla pro LN pražská vysokoškolačka Jana Bartošová. Pokud večer nestuduje nebo nepracuje, sleduje seriály, čte knihy, případně komunikuje s přáteli na sociálních sítích.

Ještě horší v regionech

Situace není jiná ani v moravské metropoli. „Dřív bylo naprosto normální, že jsme dělali chodbovice, dokonce si pamatuju, že se třeba na chodbě grilovalo normálně s uhlím, bývala sranda, kytary a tak. A teď? Pustíš si písničku a hned jde někdo prudit na vrátnici, že ho to vyrušuje při studiu,“ uvedl Lukáš Frydrych z brněnských Purkyňových kolejí. V Praze a velkých městech se diskotéková scéna ještě drží díky množství obyvatel. V metropoli k návštěvnosti přispívají také „nájezdy“ cizinců. Ti navštěvují zejména kluby v Dlouhé ulici. Do barů v ostravské Stodolní ulici se zase sjíždí Poláci.

Ale i doba slávy tamní diskotékové ulice je pryč. „Z někdejšího fenoménu se stala ostuda a místo, kam běžný Ostravák má strach přijít,“ napsal o ní Moravskoslezský deník. Ještě horší je pro majitele tanečních klubů situace v regionech bez turistů. Dříve byla diskotéka téměř v každém městě, někde i několik. Zde se mladí lidé seznamovali a v jejich okolí po bujarém večeru někdy i „zakládali rodiny“. Dnes se dřívější vyhlášená místa pomalu vyprazdňují, pokud již nejsou úplně zavřená. To, že mladí přestávají „pařit“ na diskotékách, vědí už také v Brně.

„Už tak rok a půl to pociťujeme na návštěvnosti i na tržbách. Mladí lidé přestávají trávit čas v klubech. Dříve tam chodili hlavně za seznámením, dnes na to mají internet,“ uvedl spolumajitel brněnského hudebního klubu Bastila Martin Franzl. „Všichni v brněnské klubové scéně to cítí stejně,“ dodal. Podle Franzla ale v Brně vzniká koncept nových restaurací, kde je možné posedět při hudbě a dát si drink. „Do restaurací dříve chodili kluci na pivo, dnes tam chodí i holky a dají si radler nebo nějaký drink, a kam chodí holky, tam chodí kluci,“ poukázal na fakt, že za změnou chování může stát i gender.

Pozitivní i stinné stránky

Nejtragičtější situace pro majitele diskoték je ale v menších městech. Třeba ve středočeském Brandýse nad Labem bylo svého času v provozu tanečních klubů několik. A například na parketu Koruny, budovy z dob Rakouska-Uherska, se konaly za první republiky plesy, na které navázala diskotéka. Ta skončila a dnes je na místě pivnice. Na břehu Labe zase stával vyhlášený taneční klub Ostrůvek; teď zde prodávají rybářské potřeby. Provoz ukončila také místní diskotéka Trinity a taneční klub na Komenského náměstí.

Poslední diskotékou, kde si mohou Brandýští pravidelně zatančit, je bar Zetor, i ten ale zůstal skoro celé léto zavřený. „V září zase otevíráme o víkendech, ale jak to bude pokračovat, nevím,“ uvedl spolumajitel brandýského Zetoru Tomáš Benda. „Ještě naše generace pařila, dělali jsme ostudu, dnešní mladí žádné rošťárny netropí. Úplně se změnilo chování, žijí si svůj virtuální život. Místo na diskotékách tráví čas na počítačích,“ shrnul svoji zkušenost Benda. Od kolegů ví, že situace je podobná i jinde v republice.

Taneční kluby se prý ruší všude, v Liberci zavřeli i diskotéku Ďáblova huť. „Jediná příležitost, kdy se lidé ještě vyburcují někam přijít, jsou akce, jako je ples hasičů nebo akce fotbalistů,“ doplnil. Trend potvrzují data. „Od roku 2003 se výrazně zvýšil podíl dospívajících, kteří tráví volný čas surfováním na internetu, a naopak od roku 2011 poklesl podíl studentů, již tráví volný čas s přáteli chozením venku jen tak pro zábavu, a výrazně poklesl počet těch, kteří chodí večer ven za zábavou (tj. na večírky, diskotéky nebo do kaváren),“ uvádí Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách z minulých let.

Změna chování má i pozitiva. Podle statistik mladí pijí méně alkoholu, i méně kouří a neholdují tolik drogám – aspoň ve srovnání s minulou generací. Klesá i počet nechtěných těhotenství. Podle americké studie jsou navíc dnešní mladí nejméně promiskuitní generací od dvacátých let 20. století. Opouštění tradičních vzorců chování a život v digitálním světě mají i četné stinné stránky.

Propojení s celým světem, které internet umožňuje, může vést paradoxně k pocitu osamělosti a úzkostem. Podle další studie se v dnešní době cítí mnozí mladí lidé více osamělí než současní senioři. A například počet sebevražd mezi mladými Američany je nejvyšší od roku 1999 – a předčí i počet vražd mezi nimi.