Hora odpadků překonala sousední kopec a ještě povyroste, ale stále nestačí

  17:10
Obří skládku odpadků u Nasavrk na Chrudimsku čeká rozšíření a také zvýšení. Ačkoli už nyní je vyšší než sousední přírodní vrch Ochoz, město vyjde záměru vstříc. Chystané zvětšení skládky ale bude stačit jen do roku 2023.

Nasavrcká skládka nemá náhradu. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Horu ukrývající přes osm set tisíc tun odpadků chce společnost AVE CZ zvětšit ještě asi o sto tisíc tun, což prodlouží použitelnost skládky o dva roky, přičemž dosud se měla zavřít v roce 2021.

Z výšky čtyřiceti metrů nad okrajem původního, dnes už zasypaného lomu, se optimistické řeči o skvělém separování odpadu v Pardubickém kraji jeví v trochu jiné perspektivě.

„Společnost je bohatá, všude se staví, lidé kupují nové výrobky. Přestože jsme skoro evropská špička ve třídění, odpadů je stále víc. Dnes ukládáme na skládku zhruba padesát tisíc tun odpadů za rok. V minulosti to bylo o deset patnáct tisíc tun méně,“ uvedl ředitel oddělení využívání odpadů společnosti AVE CZ Zdeněk Bočan.

Skládka komunálních odpadů v Nasavrkách dnes v podstatě nemá náhradu.

Pokud by přestala ze dne na den fungovat, lidé na Chrudimsku a Pardubicku by to okamžitě pocítili ve svých peněženkách, odvážení odpadů by prudce podražilo.

Nasavrky, které si díky poplatkům ze skládky postavily mimo jiné nové náměstí, chodníky, hřiště, opravují školu i školku, podle starosty Milana Chvojky nemají zájem na tom, aby ukládání odpadů u města pokračovalo „do nekonečna“.

„Ale víme, že stát zaspal, chybí legislativa. A zatím není žádná jiná alternativa, takže tyto skládky musejí pokračovat. Je to lepší, než aby nám tu vznikaly zase divoké skládky jako v sedmdesátých letech,“ soudí starosta města, do něhož letos přiteče díky skládce asi šestnáct milionů korun.

Skládka už dávno přerostla sousední kopec Ochoz. Daleko pod ní je nasavrcký kostel sv. Jiljí a zámek.

„Z pohledu dlouhodobé únosnosti, resp. udržitelnosti krajiny, je záměr na hranici akceptovatelnosti,“ uvádí se v dokumentaci týkající se rozšíření skládky.

Nad současnou míru může povyrůst ještě o šest metrů. Tím, že je zasazena mezi kopce Železných hor, nepůsobí tak drsným dojmem jako skládka u Čáslavi. Dokonce i v sousední vsi Ochoz z ní vidí jen špičku. Při šesté etapě se to změní k horšímu, masa bude větší.

„Chystané navýšení chceme provést příští rok. Pokud se nám totiž podaří provést rozšíření základny skládky, pak i další ukládání odpadů bude snazší,“ uvedl Bočan.

Konec skládkování? Ministerstvo váhá

Zatím sice platí, že v České republice nebude možné skládkovat od roku 2024, ministerstvo životního prostředí ale už připustilo posun na rok 2030. Jinak by ostatně nebylo kam odpady dát.

Na vrcholu nasavrcké skládky je zjevné, že je tu něco špatně. Je tu plno plastů, gumy, kabelů, ale i papíru. To všechno by se dalo minimálně spálit, když už ne separovat.

Jenže spalovna komunálních odpadů na území kraje chybí. Projekt chystaný v Opatovicích tamní lidé v minulosti odmítli v referendu.

Radní Pardubického kraje zodpovědný za životní prostředí Václav Kroutil (ČSSD) spalování odpadů nefandí. Ten, kdo o spalování mluví, patří podle něj do muzea.

„Klademe důraz na využití již fungujících kapacit, kde je nahrazováno palivo fosilní palivem z upraveného odpadu,“ sdělil Kroutil už před třemi roky a nyní potvrdil, že názor nezměnil.

Co ale bude s padesáti tisíci tun odpadů ročně, které zatím končí v Nasavrkách, není zřejmé. V krajských dokumentech o odpadech se píše, že směsného odpadu mírně ubývá, ale stále ho bylo v roce 2016 přes sto padesát tisíc tun.

Zdeněk Bočan ze společnost AVE CZ uvedl, že existují způsoby, jak nasavrckou skládku rozšířit ještě ve stávajícím areálu.

„Samozřejmě vždy jsou technické možnosti, jak rozšířit skládku, ale zatím jsme se tím dopodrobna nezabývali,“ uvedl Bočan. „Všichni víme, že je na stole posunutí zákazu skládkování, ale netušíme, zda to poslanci skutečně schválí. Vycházíme proto ze stavu, který je teď,“ dodal.

Nejistá budoucnost skládky ale možná popožene města a obce, aby hledaly jiné řešení. Chrudim chce nyní například urychlit vybudování nového separačního dvora, v němž by se odpad z popelnic zpracovával.

„Jednou z variant je i vlastní výroba tuhého alternativního paliva,“ uvedl místostarosta Aleš Nunvář. I pak ale podle něj bude nutné část odpadu „někam“ odvážet.