Mikroplasty jsou miniaturní částice o velikosti od sta nanometrů do pěti milimetrů. Do přírody se dostávají především rozpadem plastového odpadu, ale i praním syntetického oblečení, z kosmetických přípravků či otěrem pneumatik.

Vědci je nacházejí po celém světě – ve vzduchu, v půdě, řekách i nejhlubších oceánech. Objevují se také v pitné vodě, takže se jim nikdo nevyhne.

Znojmo, jako první město v Jihomoravském kraji, hodlá v tomto ohledu zdraví svých obyvatel ochránit. S nápadem přišli místní lidovci, podle kterých by pomohlo zařízení v úpravně pitné vody.

„Světová zdravotnická organizace to zatím neřeší ve smyslu, že by se mikroplasty dostaly mezi parametry kvality pitné vody. Přesto si jako lékař myslím, že obrovská nadprodukce plastů ji může negativně ovlivňovat,“ sděluje navrhovatel záměru a zastupitel Pavel Jajtner (KDU-ČSL), který pracuje jako zástupce primáře hematologicko-transfuzního oddělení znojemské nemocnice.

„Není nutné čekat na jasný vědecký závěr o jejich toxicitě, ale je dobré držet se principu předběžné opatrnosti a najít technické řešení, jež mikroplasty dokáže z vody odstranit. A ne po letech zjišťovat, že by bylo dobré něco udělat,“ vysvětluje Jajtner.

Inspirací je Březová na Karlovarsku

Podle něj se jednoznačně ukazuje, že plastové částice jsou toxické pro vodní a mořské organismy, rybám i obojživelníkům výrazně komplikují život.

„Znemožňují jim trávení i dýchání a je možné, že vstupují i do rozmnožovacích cyklů,“ míní Jajtner, který vidí analogii u větších živočichů, a tím pádem také u člověka. „Faktem však je, že v tuto chvíli na to zatím nejsou úplně relevantní studie,“ přiznává.

I tak našel podporu v koalici. „Na základě návrhu lidovců téma mikroplastů ve vodě společně otevřeme,“ avizuje místostarosta Jakub Malačka (ČSSD). O tom, jakou technologii – a jestli vůbec – Znojmo zavede, se však bude teprve diskutovat.

Starosta Jan Grois (ČSSD) MF DNES potvrdil, že v říjnu je naplánovaná schůzka s vedením Vodárenské akciové společnosti. Jejími vlastníky jsou svazky měst a obcí, sdružení Vodovody a kanalizace Znojemsko přitom čítá 79 obcí a předsedá mu právě Grois.

Inspirací navrhovatelů je v Česku průkopnická úpravna vody v Březové na Karlovarsku, kde mají ultrafiltraci, která dokáže mikročástice zachytit.

„Jsem hrdý, že již koncem roku spustíme třetí filtraci, tentokrát pro pitnou vodu mířící na Tachovsko. S touto i dalšími membránovými technologiemi máme ty nejlepší zkušenosti,“ popisuje technolog pitných vod z karlovarských Vodáren a kanalizací Josef Drechsler.

V Březové do ultrafiltrace investovali už 45 milionů korun. Opravy zaplatilo sdružení z vlastních zdrojů, aniž by se to projevilo na ceně vody pro spotřebitele. A taková je i vize Jajtnera – voda má zdražit maximálně o 50 haléřů za kubík.

Neexistují studie pro ani proti

Znojemská Vodárenská akciová společnost se k novince zatím staví rezervovaně.

„Téma plastů ve vodě je na začátku. Jsme v kontaktu s vědeckými pracovišti, která se zabývají jejich výskytem i případnými možnostmi na úpravu vody. Zároveň v této oblasti postupujeme podle stanovisek a doporučení Státního zdravotního ústavu,“ sdělila mluvčí společnosti Iva Librová.

Státní zdravotní ústav na základě postoje Světové zdravotnické organizace před rokem vydal prohlášení, že nebezpečí plastových vláken z pitné vody je tak zanedbatelné, že nemá smysl se jím speciálně zabývat.

„Nepovažujeme tento jev za významný problém, protože opravdu dosud neexistují žádné vážné indicie, že by pro člověka představoval zdravotní riziko,“ prohlásil šéf národního referenčního centra pro pitnou vodu František Kožíšek.

Jenže podle některých expertů je problém právě v tom, že neexistují ani studie, které riziko vyvracejí. Jedna z vědeckých prací se přitom snažila odhadnout, jaké množství plastových znečišťujících látek člověk pozře.

Je to údajně nejméně 50 tisíc mikroplastů ročně, stejné množství také vdechneme, napsal anglický list The Guardian s tím, že počet prý dramaticky zvyšuje pití velkého množství balené vody. Vědci navíc analyzovali jen zlomek jídel a nápojů, celkové číslo tak může vyletět do statisíců.

Brno chystá modernizace čističky

I podle českého experta Tomáše Cajthamla je velmi pravděpodobné, že se mikroplasty budou v těle spíš po celý život kumulovat. A vidí i souvislost s civilizačními chorobami.

„Jíme zdravěji, máme lepší lékařskou péči. Problémy se vysvětlují stresem a špatným životním prostředím. Co se za tím skrývá, už nikdo neřekne. Nakolik se na tom mohou podílet právě plasty, nikdo neví,“ podotýká ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Znojemskou iniciativu proto vítá. „Obecně ultrafiltracím fandím, jde o správný krok, ale bohužel nikdo nezjistí, že to pomůže. Membrány odstraňují materiály i o setinách mikrometrů. Nenapadá mě důvod, proč by neměly pomoct, ale tyto malé částečky nikdo neměřil,“ upozorňuje Cajthaml.

„Kdokoli to tak může napadnout, že nejsou studie a dokonce ani technici, kteří by byli schopní zejména ty nejmenší nanoplasty analyzovat. Nevidíme je, tušíme, že tam jsou, ale pokud někdo použije tuto technologii, nebude schopen prokázat, že se díky ní něco vylepšilo,“ uzavírá.

Znečištěnou vodu řeší také v Brně. „Nejde jen o mikroplasty, ale také o antibiotika či hormonální léčbu. To vše je součástí splaškových vod a je nutné se jejich čištěním zabývat,“ uvedl náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).

Město proto chystá modernizaci čistírny odpadních vod v Modřicích. „Ač to nenařizuje legislativa, je to téma, které aktuálně řešíme,“ oznamuje Hladík.

Badatel našel odpadky i na dně Mariánského příkopu: