Kliknutím zvětšíteDoma je doma. Pokud někdo začíná pronikat do světa vína, měl by se nejdřív důkladně seznámit s domácí produkcí a nebát se do sebe trochu investovat. I pár lahví od renomovaného domácího producenta (v ceně sto až dvě stě korun) dokáže udělat služný „průřez“. Šťastnější budou ti, kteří začínají s pomocí nějakého poučeného kamaráda.
Kterou odrůdou začít?
Ze statistiky vyplývá, že lidé nejspíše ze začátku sáhnou po některé z bílých odrůd. Abyste navždy nezavrhli víno s tím, že je „moc kyselé na žaludek“, chce to vybrat méně komplikované odrůdy a teprve časem přidat odrůdy pro znalce (kteří naopak ocení „kyselinku“, ovšem jen když je elegantní).
A z toho žaludek nebolí?
Pokud se bavíme o domácí produkci, mezi vína s nižším obsahem kyselin patří Rulandské bílé, Rulandské šedé a Chardonnay. Dá se sem zařadit i odrůda Neuburské a od dobrých vinařů i Müller Thurgau či Veltlínské zelené. U posledních dvou jmenovaných odrůd je ale nutné podtrhnout slovo dobrý vinař. Právě hospodské rozlévání nekvalitního nakyslého veltlínu a „müllerky“ totiž stále devastuje jméno celého tuzemského vinařství a mnoho lidí už kvůli tomu naše vinaře neprávem zavrhlo.
Pálava z benzínky
Vedle skupiny vín s nižší kyselinou je v Česku populární skupina vín tzv. aromatických. Jedná se o domácí odrůdu Pálava a dále Muškát Moravský, Hibernal, Kerner Solaris a Tramín červený (přestože je to bílá odrůda, má načervenalou slupku, odtud její název). Tato vína mívají často vyšší cukr (tím je kyselinka méně výrazná), jsou populární a bohužel (pokud jde o sudová vína) také často pančovaná. Sudovou Pálavu pokoutně prodávanou v trafikách či benzínkách proto raději nebrat.
Něco pro znalce
Králem bílých vín je i u nás Ryzlink rýnský, následovaný Ryzlinkem vlašským. Přestože mají podobné jméno, jedná se o zcela jiné odrůdy. Obě však mají přirozeně vyšší kyselinku, což je jednak předurčuje k eventuální delší archivaci a také se dobře párují s jídly. Do skupiny přirozeně kyselejších vín patří i Sauvignon.
Suché, nebo „mokré“?
Když začínáte s bílým vínem, časem si nejde i svého favorita podle obsahu přirozeného přírodního cukru. V Česku rozlišujeme čtyři kategorie. Vína suchá (do 4 gramů zbytkového cukru na litr), dále vína polosuchá (4,1 až 12 gramů cukru na litr), dále polosladká (až 45 gramů cukru na litr) a poslední kategorií jsou vína sladká (nad 45 gramů cukru na litr).
Hlouposti, které u vína nedělat
Kromě zmiňovaného nákupu sudových vín na obskurních místech je dobré se vyvarovat i některým prohřeškům párování vína a jídla. Zrádné jsou hlavně oříšky a chipsy. Pokud si koupíte kvalitní víno a zajídáte ho oříšky s příchutí wasabi nebo extra chilli, na chuť vína zapomeňte. Dejte si raději pivo.
Rada odborníka: Kdy mohu vrátit lahev v restauraci?
David Král je trojnásobným vítězem (a stále ještě úřadujícím) soutěže sommeliér roku. Ve své profesní kariéře (nyní je hlavním sommeliérem společnosti Bohemia Sekt) se ale věnuje i radám pro úplné začátečníky.
Typická situace: v restauraci si objednáme lahev vína. Komu dá číšník ochutnat jako prvnímu? A za jakých okolností mohu láhev odmítnout?
Hostitel by měl jako první ochutnat lahev, kterou sám vybral. Pokud by víno mělo vadu, předejde tak ze své stran faux pas. Vrátit víno ale lze z více důvodů. Mezi nejčastější patří korkové víno, u kterého je po přivonění cítit nepřirozená zatuchlina. Dalším znakem vína, které už je za svým zenitem, může být nepřirozená barva, u bílého velmi tmavá u červeného nahnědlá. Vadou v chuti bývá perlení na jazyku, které říká, že víno začalo znovu kvasit. O jeho kondici může napovědět i povyjetý korkový špunt.
Kdy naopak obsluha může odmítnout moji reklamaci?
Důvodem, proč víno nelze vrátit je, že vám „jen nechutná“, má poškozenou etiketu nebo v něm plave korek. To jsou jen kosmetické vady.
Jak volit vína, když jsme účastníky nějaké větší ochutnávky?
Při degustaci postupujeme vždy od nejsušších po nejsladší vína. Správné degustace začínají většinou lehkými suchými bílými víny a končí plnými červenými odrůdami.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
