Lukáš Smetana: Studenti v Evropě usínají na vavřínech a zlenivěli. Zahraniční pobyty mi otevřely oči
Akademický školní rok pro vysokoškoláky začal a tak vám dnes Český rozhlas Hradec Králové představí Lukáše Smetanu, šikovného studenta Univerzity Hradec Králové, který dokonce spolupracoval i na jednom projektu pro americkou vesmírnou agenturu NASA.
Škola už vám tedy začala?
Akademický rok začal, nicméně pro mě se nic nemění, já už mám všechny povinné kurzy ve škole hotové. Takže už jen dopisuji diplomovou práci.
Co přesně studujete? Nebo co jste studoval, protože u vás jde již o navazující studium.
Je to tak. Studuji informační management na Fakultě informatiky a managementu na Univerzitě v Hradci Králové a studuji už navazující ročník nebo navazující úroveň.
Máme tady skvělé možnosti. Učebny jsou dobře vybavené, cizina nemá technologický náskok. Ale je to o přístupu ke studiu.
Lukáš Smetana, student Univerzity Hradec Králové
Takže co z vás bude, až bude úplně hotovo?
Absolvent informačního managementu může dělat v dnešní době hodně věcí, žijeme v informační době. Tedy těch možností je opravdu hodně. Já se konkrétně specializují poslední rok na to, abych byl softwarový inženýr. Jak se to vyvine, to ještě uvidíme.
Čtěte také
Tedy počítače, mobilní telefony, nejrůznější aplikace a software. To vás zajímalo už od malička? Vy jste se narodil do digitální doby.
Narodil jsem se do digitální doby, ale chvíli to trvalo, než jsem měl svůj první počítač a telefon, ne asi jako děti dnes. Myslím, že jsem k tomu měl takový zdravý vztah, nebyl jsem nějak závislý na počítačích, na hrách. Ale asi jako každý zvídavý mladý kluk jsem si chtěl zahrát, počítače byly součástí mého dětství, ale ve zdravé míře.
Během studia na Univerzitě v Hradci Králové jste měl možnost několikrát vyjet do světa a studovat v zahraničí i dlouhodobě. Byla to Amerika, Tchaj-wan, Hongkong a Londýn.
Je to tak, ovšem v Americe jsem nestudoval, tam jsem byl pracovně. Byl to hned první výjezd a tam jsem jel na Work and Travel program, který je určitě dobře známý všem vysokoškolákům. A to je práce v Americe. Je to dobrý první kontakt se zahraničím, protože na něj mohou jet i lidé, co třeba umí méně anglicky a naučí se. Nevyžadují tam od vás toho tolik.
Co jste tam dělal?
V Americe jsem dělal plavčíka, později jsem vedl pět plavčíků na jednom větším bazénu. K plavání mám docela blízko.
A potom tedy ony studijní pobyty?
Ty potom byly už přes univerzitu. Nejdříve v Hongkongu, potom v autonomní části Číny, konkrétně na Tchaj-wanu. A teď pracovní pobyt, z kterého jsem se vrátil před měsícem, v Londýně.
Kde jste byl nejdéle a kde naopak nejkratší dobu?
Nejkratší dobu jsem byl v Hongkongu, to byl jen pětitýdenní program velmi úzce specializovaný. Všechny další pobyty byly kolem půl roku, pěti měsíců, jak Amerika, Tchaj-wan, tak Velká Británie.
Měl jste možnost tam poznávat život a také školství?
Byla to poměrně dobrá možnost poznávat vše, od školství až po kulturu.
Můžeme ty pobyty nějak srovnat z toho studijního hlediska? Angličtinu jste se už naučil předtím jistě v Americe.
Docela ano, i když jsem tam byl v mexické čtvrti, takže jsem se angličtinu nenaučil úplně jak jsem chtěl. Nicméně v Hongkongu to byl program zaměřený na programování v Androidu, tedy programování mobilních aplikací. Na konci programu jsme měli funkční mobilní aplikaci, která ovládala robotické autíčko. Bylo to zajímavé z toho pohledu, že tam s námi byli studenti z pevninské Číny, z Hongkongu, z Koreje a z Tchaj-wanu. Takže jsme pracovali v mezinárodních týmech. To bylo opravdu hodně zajímavé, vidět odlišné přístupy ke studiu. Na Tchaj-wanu to byl klasický semestrální pobyt. Byl jsem prostě jejich studentem a mohl jsem si předměty vybírat jak jsem chtěl. A ve Velké Británii šlo o pracovní stáž, tam jsem pracoval jako softwarový inženýr.
Čtěte také
Našel byste tedy nějaké rozdíly mezi tím, jak se studuje tady u nás a třeba v Asii?
Rozdíly tam určitě jsou. Konkrétně v Hongkongu jsem viděl velký rozdíl v přístupu studentů. Studovali jsme s žáky z Koreji, pevninské Číny a Tchaj-wanu a konkrétně žáci z pevninské Číny měli úplně odlišný přístup ke studiu, byli jinak motivovaní, opravdu bylo vidět, že ve škole chtějí využít maximum času. Já jsem si tam uvědomil, že my, studenti z Evropy, tady usínáme na vavřínech a zlenivěli jsme. Trošku mě to v tomto ohledu otevřelo oči. Jinak si myslím, že tady, konkrétně na Fakultě informatiky a managementu v Hradci Králové, máme skvělé možnosti. Učebny jsou stejně dobře vybavené. Nebyl tam ani nějaký technologický náskok, je to ale o tom přístupu ke studiu.
Co cestovatelské a takové ty pocitové zážitky? Vy jste v některých těch destinacích strávil i půl roku života, takže navázal i nová přátelství. Na co třeba nezapomenete do konce života?
Těch zážitků je hrozně moc, to bychom si tady povídali deset hodin. Ale mohu zmínit třeba to, že díky letní škole v Hongkongu jsme si udělali kamarádky v Koreji. A když jsem byl potom rok na to v Tchaj-wanu, tak jsme za nimi odletěli do Koreji, týden nás tam hostili u svých rodin, což byl skvělý zážitek. Takový se běžnému turistovi v Jižní Koreji nenaskytne, poznat život Korejců hodně podrobně. Další skvělá věc byla, když jsem s kamarádem Františkem vyšel na nejvyšší horu Tchaj-wanu, což je skoro čtyřtisícovka. Poznal jsem tam vstřícnost Tchaj-wanců, měli radost z toho, že tam někdo, kdo není od nich a neumí čínsky, leze na jejich nejvyšší horu. Byla to prostě spousta skvělých zážitků.
Nic nepříjemného se neodehrálo.
Tak takových méně komfortních situací určitě bylo také hodně. Třeba když jsem se ve Vietnamu, kam jsem se jel z Hongkongu na tři týdny podívat, vyboural na skútru a byl jsem pět hodin od nejbližší nemocnice. V tu chvíli to nebylo úplně ideální, ale zpětně jsou stejně ony vzpomínky hezké a všechno skončilo dobře. Aspoň vás to zocelí.
Vy jste v Tchaj-wanu asi vůbec hodně najezdil na skútru za ten půlrok.
Je to tak, za půlrok na Tchaj-wanu jsme najeli s kolegou nějakých 7000 km, což jen pro představu je vzdálenost jako z Portugalska do Moskvy a ještě trošku dál.
Vy jste také spolupracoval s americkou vesmírnou agenturou NASA a to mi musíte vysvětlit, jak se to přihodilo?
Já to uvedu na pravou míru, aby to nevypadalo, že jsem nějaký raketový inženýr. Díky programu Erasmus+ jsem se dostal na pracovní stáž do Londýna, kde jsem mohl pracovat v jedné americké firmě jako softwarový inženýr zaměřený na automatizované testování. Tým čítal zhruba 50 lidí a náš produkt využívala NASA na správu veškerého digitálního obsahu, kterého má tato desetitisícová organizace hrozně moc, asi si to dokážete představit.
Čtěte také
Dříve se vše archivovalo na papírech, dnes už je vše v digitální formě.
Je to tak. A počet těch dat exponenciálně narůstá a oni s nimi musí nějakým způsobem pracovat. Mají samozřejmě velmi přísné normy na utajení dokumentů a bezpečnost. Takže se může zdát, že správa digitálních dokumentů bude jednoduchá věc, ale je to poměrně rozsáhlá problematika.
Tedy opět softwarová záležitost. A ty rakety by vás nebavily?
Není to o tom, jestli by mě to bavilo nebo nebavilo. Ale myslím si, že dostat se k práci na raketě, to se poštěstí jen několika málo lidem.
Ale před vámi je otevřená budoucnost. Kde se vidíte za nějakých 5, 10 či 15 let?
V nějakém krátkodobém horizontu bych chtěl určitě uplatnit i své mezinárodní zkušenosti minimálně v Praze nebo někde ve světě.
Tak ať se vám daří, ať se vám splní sny a přání. A potom za těch 15 let se zase sejdeme tady v Hradci. Lukáš Smetana, student Univerzity Hradec Králové, byl naším hostem. Díky, na shledanou.
Díky, na shledanou.
Související
-
Přivítejte svět u sebe doma. Našel by u vás na rok zázemí středoškolský zahraniční student?
Představíme vám takzvaný mezikulturní AFS program. Pokud si žijete poklidně a občas vám připadá, že by to chtělo trochu nějakého dobrodružství, tak může stát AFS za úvahu.
-
Nejlepší mezi českými vysokými školami. Hradecká univerzita uspěla v mezinárodním hodnocení
Organizace Times Higher Education zveřejnila výsledky mezinárodního hodnocení vysokých škol European Teaching Ranking 2019. UHK je mezi českými univerzitami nejlepší.
-
Život budoucích generací připravují univerzity. Chci, aby se hradecká mohla počítat mezi nejlepší
Dnešním hostem Českého rozhlasu Hradec Králové je prof. Ing. Kamil Kuča, Ph.D., přední český toxikolog a rektor Univerzity Hradec Králové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
