Kritici polistopadového vývoje  často operují  s  tím, že  byl  záměrnou a  neodpovědnou  hospodářskou  politikou polistopadových  elit   zdecimován  český průmysl. Že  jsme  pod cenou  prodávali  zahraničním  pseudoinvestorům, kterýmnešlo  o nic jiného,než  o zavření konkurence.    Další přicházejí  s tím, že  jsme  se ze  země s rozvinutým průmyslem, který  by  velkým světovým  dodavatelem  investičních  celků, stali ekonomikou montoven nebo  maximálně subdodávek pro  finalisty.   Bohužel  není moc  co namítat.  Realita je prostě  zjevná.

Proto by  bylo záhodno se bít za  každou  ještě  existující  českou  fabriku a  značku,  která má  pořád  ještě potenciál být  něčím víc  než jen  montovnou  nebo  subdodavatelem. Tohle  obecné konstatovaní, to čemu já  říkám hraběcí moudro.  Takže je na  čase  být  konkrétní.Jeden takový  smutný příběh  úspěšné a vitální  české  firmy  a  jejího  smutného konce  díky  cizím majitelům  vám  budu  vyprávět  dnes.

Když se řekne  Plzeň, ozvěnou se samozřejmě  ozve  – pivovar. Ale u nás  ve městě  to  hodně  dlouho bylo  jinak.  Kdokoli  z našinců řekl Plzeň, v podstatě mínil Škodovku. Nebyla  rodina, která  by  v  téhle  fabrice  po generace někoho neměla. A  dlouho  platilo, že  kdo  Škodovkou alespoň  částečně  neprošel,  nemá dobrou průpravu pro život.   Škodovka  byla  Plzeň  a Plzeň  Škodovkou.  Bylo tak  od  roku 1859 až  do 12.září 2001 kdy  skončila  v konkurzu  po  poprivatizačním  dobrodružství pod vedením  kapitána  privatizovaného průmyslu  Lubomíra  Soudka. Plzeň tehdy  zažila mocný otřes.Škodovka pak svůj konec  jako  koncern.

Následovalo mimořádně zajímavé  období konkursu a zejména klasické vyvedení  lukrativních  částí  zbankrotované  firmy  z konkursu  ven a  ponechání  průšvihu  ve  zbytku pod kontrolou konkursního správce. Dodnes mne udivuje, že nikdo  nešel sedět a  že  to, co tehdy posvětila a nechala proběhnout  Zemanova  vláda, nemělo velkou trestně právní dohru. Protože  to  naprosto kopírovalo to, za  co  šel sedět  Zemanův  exministr  financí  Svoboda a jeho  tehdejší partnerka  Snopková  v  mělnické Libertě. A navíc – profitovala  z  toho, v prvém kole , stejná  partička, která to schytala natvrdo  ve  Švýcarsku kvůli Mostecké uhelné. Ta, co si říkala  Appian… Zeman a  jeho vláda  těmhle  finančním eskamotérům  přáli opravdu mimořádně. Ale  Appian není  tématem dne.

V každém případě od té doby přestala  být  Škodovka  Škodovkou.  Došlo k něčemu nepředstavitelnému – její  rozstřelení  na jednotlivé  výrobní  subjekty,  které posléze  skočily  u řady různých  majitelů – českých, slovenských, britských, jihokorejských, švýcarských, ruských  a také  –  čínských.

Zkrátka  – dřívější  strojírenský gigant a  plzeňský  dominátor  zanikl.  Rozpadl se  na nejméně  dvě  desítky  trpaslíků, více  či méně  úspěšných. Kteří v  naprosté většině  dnes nikomu nic  neříkají. A  o mnohých  rodilý  Plzeňák  naprosto netuší,  že  v městě vůbec  působí….

Prostě dokonalý  debakl a zánik. Většinově.  A tomu disasteru  není konec!  Jenom letos  skončily  v konkursu  dva z  nejtradičnějších  bývalých  škodováckých závodů-

-dříve  Škoda nářadí   nyní  Pilsen Tools

-dřívě  Hutě a kovárny Škoda dnes  Pilsen Steel

a nejnověji   do něj  ostře  směřuje dříve  Škoda  Těžké strojírenství, dnes  TS Plzeň.

Pro pořádek  uvedu, že  Tools  byl privatizován  česko švýcarskou cestou, Hutě  a kovárny  si koupili, respektive překoupili Rusové.  Nicméně  tyhle příběhy  jsou  celkem uchopitelné. Jde o klasický  příběh  -souběh  chyb  managementu, špatný odhad a  podnikatelského  rizika, které se ukázalo být příliš  vysokým.

Jiná  opera  je  záležitost toho posledního bankrotu  – Škody  Těžkého strojírenství, respektive TS Plzeň!

Takhle  společnost  měla  dobrý a  značně  široký  výrobní program. Dodávala  řadu investičních  celků. Počínajíc  válcovnami, přes  třtinové  mlýny, cementárny, gumárny   a  další podobné  fabriky.  Na klíč.  Což  jí umožnilo  proplouvat  řadou  různých  úskalí, jak je přinášela doba. Zdálo se že  TS, když přežilo  Soudka, Appian, Romana, atd. atd.  přežije  všechno. Došlo k přeprodeji  do  slovenské  strojírenské skupiny  Železiarne  Podbrezová,  která  ovšem byla  jen koncernovou  součástí  holdingu  ŽĎAS.  A také  to fungovalo.

Bez ohledu na  vlastníka  vždycky  dokázala  sehnat  zakázky .Svým  majitelům  ještě  v roce  2015 vygenerovala  zisk  27 milionů, o  rok později  -2016  ještě  19,5 milionů. Následně  se  propadla  do ztráty! A  už  se  z  ní nedostala.  Pamatujete  si poslední  úspěšný  rok?  Měli byste  -2016.

Dodám, že   právě  tehdy naposled   změnila  firma majitele. Tentokráte  nikoli  sólo. S  celou  skupinou  ŽĎAS!

Pamatujete  na  tu  velkohubou  slávu , která se valila  tenkrát  napříč  Českou  republikou? Konkrétně  v  březnu 2016? Co jako?  Dobrá, nebudu  zkoušet  vaší paměť  – tehdy přijel do Prahy  čínský prezident  a  my  byli  z Hradu  doslova  bičováni  ujištěními , o jak historickou návštěvu  jde,  jak  se přivalí  do země  čínské stamiliardy  na investice a  jak  nás  díky  tomu  čeká  už  jen blahobyt a  vůbec  havaj.   Potlesk!

Realita  byla  a je tristní.  Z  Číny  nepřiteklo  skoro nic. Ne  vůbec  nic,  skoro nic.  Z  toho co Zeman  tehdy ohlašoval.  Pár miliard  ano. Číňané  ze  skupiny  CEFC  si koupili  Slávii,  budovu Živnostenské  banky, skupinu  pivovarů Lobkowicz a  ..  ano  skupinu ŽĎAS.   A tím to skončilo. Vlastně  začalo.  Alespoň  pro  TS Plzeň  přišel začátek konce.

Jejich  schopnosti   a  současnou  situaci nejlépe  vystihuje  výrok  šéfa  odborů  firmy Ervína  Egnera

„Současní majitelé neuměli fabriku řídit a neumějí ji ani zavřít,“ nebo „Jde o řízenou likvidaci. Nevidím naději, že by firma ještě mohla fungovat,“

Není se   čemu  divit, že  to takhle  skončilo –  snad si ještě  vzpomínáte, jak dopadla  ona  slavná  CEFC, jejíž  arestovaný  šéf byl  ještě  dlouho po svém zatčení    uváděn  jako  oficiální  poradce   našeho prezidenta  Zemana.    Inu ocitla  se v  nezvládnutelných kotrmelcích, byla převzata  čínským  státním  holdingem CITIC. Takže  je pochopitelné , že   měla  jiné starosti než  byl  byznys  jedné  ze získaných  českých firem. Pokud  bych  to bral optimisticky.

Jenže  ta  věta  odborového šéfa  Egnera  –„Jde o řízenou likvidaci. Nevidím naději, že by firma ještě mohla fungovat,“  je  čerstvá a dává všemu  úplně  jiný  rámec.  Řízená likvidace  je úplně něco jiného než  nezvládnutá podnikatelská  rizika.  Zejména  když   si   máme  co do činění s informacemi  typu, že  v podniku už  nic  nefunguje, nikdo nic  neřeší,  ale  rušno  je, či spíše  bylo, zejména kolem  firemního  archivu.  Tedy veškeré  technické dokumentace , patentů a ochranných známek. Bedny s obsahem firemního archivu byly  minulý týden ze závodu odvezeny neznámo kam….

Historie  Škody  TS  přesně po  160 létech končí…. Dovolím  si  závěr, že  díky  Číňanům. A  jejich  ovládnutí  podniku.

Což  byl podle  Zemana megaúspěch….. Protože  Číňany  a jejich miliardy  přivedl přece on!

Jak  jsem psal v jiném  článku  nedávno- když  v  soukromí dojde na  Zemana, pak jeho příznivci  jsou jako náboženská  sekta.  Mají ho doslova za  svého  svatého, který  čeho se dotkne, tam způsobí zázrak a když náhodou ne, tak  to alespoň okamžitě  pozlatí. Problém ovšem nastane,  jak  už  bylo minule popsáno,  když  si dovolím položit  otázku  – co KONKRÉTNÍHO  dobrého  Zeman za  svou politickou  dráhu učinil pro dotyčného zemanistu a  jeho rodinu. Jak jim některý  jeho čin pomohl.  V  tu ránu se člověku dostane jen naprostých a obecných  keců nebo mlčení.

Jenže  denní život není obecných  blábolech. Nýbrž  o  zcela  konkrétních věcech. Musíte  například zaplatit  účty, postarat se o domácnost, myslet  na  zdraví své i  své rodiny na její přežití na  to , abyste  se nedostaly  do konfliktu se zákonem,  aby  jste, co to lze, eliminovali  všechna  životní rizika, aby…aby.. aby…

Zkrátka  samé konkrétní a jasné úkoly. V nichž  vám nějaké  obecné řečičky  vůbec nepomohou. A  vy to víte. Tak proč ,ohledně politiků  to přezkoumávání přes konkrétní  činy  najednou  neplatí?

Zeman se Plzně, tedy  Škodovky a jejích  zbytkových  částí,  dotknul  dvakrát.  Jednou  při Soudkově  bankrotu při následném  řešení  přeprodání  „americké investorské skupině  Appian“ , což  byla  parta  tunelářů z Mostecké uhelné kolem Koláčka.  S  tím,že  jim  mimořádně  lacino  byly  prodány  ty  nejlibovější kousky  z  konkursní podstaty, respektive  -mimo podstatu.

Podruhé  když  Zeman do země  dovedl  čínské investory. Prý  historická  hauptrefa  pro Česko….

Dva  doteky  a je  zřejmé, že  rozhodně  nepřivodily  žádný  zázrak. A zcela  určitě  nic  v Plzni a ve  Škodovce nepozlatily. Právě naopak!  Výsledkem je , že  v původní  Škodě většinově   „tráva  neroste“ – nebo  přesněji  – původní  Škodovka  trávou zarůstá…

Když se zemanistů zeptám,  co jako  konkrétně udělal pro ně, že na  něm tak visí,  nemají co odpovědět.  Já mám! Zatraceně mám! A  v podstatě  každý Plzeňák, který pamatuje Škodovku k  17. listopadu  1989!

Tohle  je  historie  Škody  TS. Je  v ní  všechno, o čem byla  řeč na  začátku

-zpackaná privatizace do rukou  gaunera

-podivné  druhé  vyvedení  majetku a  přeprodání do zahraničí

-konečný  nákup  zahraničním pseudoinvestorem, který firmu  řízeně  přivedl cu grunt a  odvezl  si veškeré  technické know  how,aby vyráběl doma. A  zbavil se české konkurence.

Vše s ingerencí   geniálního prognostika, ekonoma, šachisty, ekonoma a  stratéga, kterému není  rovno. Čeho s e dotkne, to nejméně pozlatí a  způsobí zázrak!  V Plzni můžem vyprávět!

Dodatek z nedělního dopoledne:

Tenhle  článek jsem psal řádově  před  3-mi týdny  a stále jej, kvůli aktuálnějším , odsouval. Takže  jsem v něm nemohl zachytit  jeho projev v OSN.

Kde mimo jiné, konstatoval:

Náš automobilový, strojírenský, potravinářský, textilní, obuvnický a vojenský průmysl patřily k nejlepším na světě. Proslulost společností a značek, jako je Baťa, Škoda, JAWA nebo československý zbrojařský závod Zbrojovka, přetrvává až do současnosti.

Ano, vážení přátelé  ANO i ano!  Škoda,Jawa, Zbrojovka….. Jeden  horší bankrot  než  druhý!  Naprostá katastrofa. Nechápu, proč měl zapotřebí světu prezentovat naše  trestuhodné a ostudné  debakly. Údajně  jako  úspěchy  nebo poučení zminulosti. Viz další jeho moudro z OSN:

Po pádu komunismu jsme však promrhali spoustu času a zdrojů a naše nezkušené politické elity udělaly spoustu chyb, místo aby se učily od okolního světa. Nakonec jsme se ale vrátili na správnou cestu díky úsilí a dobré vůli našich občanů, malých i velkých společností, podnikatelů i zaměstnanců.

O to je  aktuálně  ten  článek o fisku bývalé Škody  TS, pod  čínskými majiteli  horší. Protože  ty  sem nepřivedly  ony nezkušené politické elity, ale  Zeman!  A  krach přišel za  Babišovy  vlády.  To  je fakt  sucses  jak má být!

Ze Škodovky,  jak  jsem ji  znal, když  jsem v  ní pracoval nezbylo vlastně nic. Lokomotivku má  Kellner, Zubárnu  Wichterle, Tabák Briti, Doudlevce  Slováci a  Briti. Elektrárnu  Křetínský.  Všechno ostatní už je jen  tzv.brownfield. Dříve zde  vydělávalo na svůj  chléb  vezdejší 40 000 lidí. Dneska?

Ano jsme země  úspěchů. Podle Babiše. Já  bych to opravil na   ANO země. Kde  nám Čína zavírá továrny. Úspěch, z kterého se nějak nemohu vzpamatovat!