Restauratérům v centru vadí absence jasných pravidel pro předzahrádky, Praha 1 to chce změnit

Podle Hospodářské komory Praha 1 není dosavadní postoj samosprávy a státní správy dostatečně transparentní a rovný vůči všem podnikatelům. „Pokud někdo nedodržuje pravidla, nechť je sankcionován. Pokud je však dodržuje, zaslouží si respekt a stabilní podnikatelské prostředí bez překvapení a nepochopitelných a nikým nevysvětlených rozhodnutí,“ sdělil serveru Pražský patriot předseda komory Vladimír Krištof.

To uznává i místostarosta Prahy 1 Petr Hejma (My, co tady žijeme/STAN), do jehož gesce spadají mj. obchod, služby, podpora podnikání a cestovní ruch. „Předzahrádky musejí splňovat estetické nároky odpovídající charakteru historického centra, nesmějí rušit a omezovat svoje okolí, bránit v průchodu a jejich provozovatelé jsou povinni striktně dodržovat provozní dobu. Pokud toto spolu s dalšími předpisy dodržují, nevidím zásadní důvod, aby podnikatelům, kteří takto řádně a bez větších problémů provozují svoje předzahrádky, nebylo vydáno povolení i na další sezonu,“ prohlásil Hejma, podle kterého je také důležité, aby se podnikatelé o vydání povolení dozvěděli v dostatečném časovém předstihu, protože potřebují určitou dlouhodobější jistotu, aby mohli plánovat svoje investice, zajistit nábor zaměstnanců a podobně.

Dosavadní chování úředníků a politiků neodpovídá podle Hospodářské komory velkému finančnímu přínosu restauračních předzahrádek pro městské pokladny. „Jsou zdrojem zásadních příjmů Prahy 1 i hlavního města. Za rok 2018 to bylo zhruba 150 milionů korun,“ zdůraznil Vladimír Krištof a uvedl podle něj nikoliv výjimečný příklad, kdy podnikatel žádá o povolení obdobné předzahrádky, jaká byla povolena o několik set metrů dál, avšak bez vysvětlení jej nedostane.

Cena za umístění předzahrádky na veřejné prostranství v Praze je podle Krištofa navíc příliš vysoká; například oproti Vídni, která je Praze často dávána za vzor, až desetinásobná. V Praze se platí za zábor městské části mezi deseti a šedesáti korunami za metr čtvereční a den. Záleží samozřejmě na atraktivitě lokality. A obdobná částka se navíc platí i Technické správě komunikací v Praze. Takže není výjimkou, když částka zaplacená za měsíc za jednu předzahrádku přesáhne 100 tisíc korun. Praha patří v tomto ohledu k nejdražším městům v Evropě.

Podnikatelé jsou navíc podle Krištofa zatíženi velkým množstvím administrativy. Hospodářská komora Praha 1 proto iniciovala vznik aplikace, která živnostníkům umožní, aby mohli každý rok o opětovné povolení předzahrádky žádat elektronicky. „Tato aplikace je hotová, už měsíce však vázne její implementace na úřadech,“ zkritizoval Krištof.

Komora také pro podnikatele prosazuje, aby kromě povinností měli i právo například na včasné získání informací o uzavírkách a jiných akcích, které omezí jejich provozovny, právo na snížení nájmu po dobu nezaviněného omezení či právo na oznámení případného neprodloužení nájmu dostatečně dopředu, aby nedošlo ke zbytečnému maření investic. Radnice Prahy 1 je podle svého 1. místostarosty Hejmy na takové jednání připravena.

„My jako samospráva musíme od živnostníků vyžadovat plnění povinností, ale na druhou stranu je v zájmu naší městské části a jejích obyvatel je podporovat a vytvářet jim kvalitní servis. I díky příjmům ze záborů veřejného prostranství má Praha 1 dostatečné zdroje na financování kvalitního školství, sociálních služeb, grantové politiky a dalšího servisu pro občany,“ uznal Petr Hejma.