The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
VÍDEŇ
Kurz po volbách posílil. Kompromitující video z května, kde bývalý místopředseda rakouské vlády Heinz-Christian Strache z krajně pravicové FPÖ domlouvá veřejné zakázky s nastrčenou „dcerou ruského oligarchy“, způsobilo zemětřesení v rakouské politice.
Konzervativní vláda ÖVP (EPP) a FPÖ se v důsledku kauzy rozpadla a parlament nepodpořil ani nově zformovaný kabinet pod vedením Sebastiana Kurze.
Jak ale předpovídaly průzkumy, Kurz je po předčasných volbách zpět a získal 37,1 % hlasů, což je o 5,7 p.b. více než při předchozím měření sil. Za ÖVP následovali sociální demokraté (21,8 %), kteří se naopak musejí vyrovnat s poklesem podpory o 5,1 p.b.
Ztráta FPÖ byla nečekaně vysoká, podpořilo ji pouze 16 % voličů. Velký úspěch zaznamenali Zelení, kteří se v roce 2017 mezi zákonodárce ani nedostali a nyní si připsali 14 % hlasů. Na nejlepší výsledek ve své historii dosáhli se 7,8 % liberálové NEOS.
Na řadě je nyní prezident Alexander van der Bellen, který by měl nejsilnější stranu pověřit sestavením vlády. Bývalý člen Zelených van der Bellen se nicméně nechal slyšet, že při formování nové vlády chce hrát nezvykle aktivní roli, a to především v otázce klimatické politiky.
Kurz prohlásil, že chce jednat se všemi stranami, ale složit vládu může být obtížné. Jak předpokládají analytici, lídr bude chtít vytvořit koalici se Zelenými a liberálními NEOS. Problémem by mohli být zelení voliči, kteří mu nechtějí odpustit, že do minulé vlády pozval krajní pravici.
Profesor komparativní politologie z Keele University Richard Luther řekl Euronews, že opětovné vybudování koalice s FPÖ by se Kurzovi mohlo vymstít, zatímco spolupráce se Zelenými by byla „výzvou“, a to zejména vzhledem k jejich proevropským postojům a kritice Kurzovy protiimigrační rétoriky. (Alicia Prager, EURACTIV.de)
///
MADRID
Sánchez vs. pravice. Španělský socialistický premiér Pedro Sánchez vyzval všechny příznivce „socialistické rodiny“ – jak řádné členy jeho strany PSOE, tak jejich podporovatele – aby spojili síly a v nadcházejících parlamentních volbách (10. listopadu) společně zastavili konzervativce.
V sobotu Sánchez zdůraznil, že PSOE je jedinou politickou silou, která je schopná čelit pravicovému bloku lidovců (PP), hnutí Ciudadanos a krajně pravicové straně VOX. Strana podle jeho slov nabízí na následující čtyři roky „pozitivní a realistický program“, a „nikoliv jen investiční projekt“ jako její rivalové. (Fernando Heller, EuroEFE.EURACTIV.es)
///
ŘÍM
Zelený pilíř. Podle ministra financí Roberta Gualtieriho připravuje italská vláda ambiciózní rozpočtový zákon, který pomůže zemi čelit klimatické krizi. „Nový zelený úděl (Green New Deal) je velkým a radikálním pilířem této vlády,“ řekl ministr v televizním rozhovoru.
Obava z amerických cel. Ministryně zemědělství Teresa Bellanová se obává uvalení amerických cel na tradiční italské produkty, jako je sýr Pecorino, Grana Padano, těstoviny či extra panenský olivový olej. V dopise proto vyzvala premiéra Conteho a ministra zahraničí Di Maia k tomu, aby přijali preventivní opatření, která by dopad cel zmírnila. Cla by totiž mohla vážně ohrozit pracovní místa, podnikatele i rodiny, uvedla Bellanová. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)
///
ATHÉNY
Migrační noční můra. Situace v uprchlickém táboře Moria na ostrově Lesbos začíná připomínat noční můru. Včerejší protesty uprchlíků proti nevhodným podmínkám, které v táboře panují, si podle policie a UNHCR vyžádaly dva mrtvé.
V táboře Moria dnes přebývá více než 12 tisíc uprchlíků, přestože jeho kapacita je pouze 3 tisíce. Podobným problémům čelí i další ostrovy v Egejském moři.
Kritická situace přiměla premiéra Kyriakose Mitsotakise, aby dnes s vládním kabinetem projednal návrh zákona, který by co nejdříve upravil proces udělování azylu. Ve svém pátečním projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku také vyzval EU a Turecko k větší solidaritě při řešení migrační krize. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)
///
NIKÓSIE
Ankara se zlobí na Egypt. Třístranná schůzka Řecka, Kypru a Egypta v New Yorku a společné prohlášení volající po spolupráci ve východní středomořské oblasti, které rovněž kritizovalo Turecko za eskalaci situace ve zmíněné oblasti, vyvolalo bouřlivou reakci Ankary. Mluvčí tureckého ministra zahraničí se ve svém prohlášení opřel do všech tří zemí a poznamenal, že obzvláště Egypt nemá žádné právo komentovat turecké kroky v Egejském moři a na Kypru. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)
///
VARŠAVA
Společně do voleb. Tři bývalí prezidenti a zástupci vědy a kultury zveřejnili před říjnovými parlamentními volbami dopis, ve kterém o nadcházejících volbách hovoří jako o neobyčejných. Podle nich volby rozhodnou o tom, zda Polsko zůstane i nadále demokracií, nebo se z něj stane „autoritářská diktatura“. Klíčové podle nich je, aby opozice překonala své odlišnosti a společně bojovala za správnou věc. (Łukasz Gadzała, EURACTIV.pl)
///
BRATISLAVA
Pád letu MIG29. Během zkušebních letů dvou tryskových letadel se jedno z nich zřítilo. K havárii došlo poblíž Nitry. Pilot namířil padající stroj do neobydlené oblasti a sám se katapultoval. Podle předběžných informací může za pádem letadla stát nedostatek paliva nebo nefunkčnost některých částí stroje.
Slovenská armáda vlastní 11 zastaralých strojů MIG29, které slouží už 20 až 30 let. V roce 2023 by však měly být nahrazeny americkými F16, které armáda pořídila minulý rok za více než 2 miliardy eur. (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)
///
PRAHA
Penzijní reforma. Jak napsala ČTK, český penzijní systém by měl po chystané reformě mít podle ministryně Jany Maláčové (ČSSD) tři pilíře včetně nového nultého, z něhož by měl být vyplácen státem garantovaný minimální důchod. Důchody chce financovat mimo jiné z vyššího zdanění právnických osob. Sociální demokraté hodlají navrhnout také zavedení sektorové bankovní daně, a podporu by mohli získat například u Pirátů. Ekonomka Helena Horská v debatě České televize namítala, že zvyšování daně by mohlo právnické osoby odehnat do zahraničí. (Ondřej Plevák, EURACTIV.cz)
///
SOFIE
Čtvrtina Bulharů žije pod hranicí chudoby. Zhruba 1,66 milionu Bulharů žije pod hranicí chudoby, nejohroženější skupinou jsou důchodci.
Hranice chudoby je v zemi upravována každý rok na základě rozhodnutí ministerské rady. V roce 2020 tak bude pod hranicí chudoby žít každý, kdo má měsíční příjem nižší než 185 eur. Bulharsko je nejchudší zemí EU s průměrným měsíčním příjmem 630 eur. (Krassen Nikolov, EURACTIV.bg)
///
BUKUREŠŤ
Podpora Plumbové. Rumunská premiérka Viorica Dancilaová stojí za svou kandidátkou na post eurokomisařky i přes to, že Rovana Plumbová neprošla hlasováním parlamentního výboru pro právní záležitosti. Podle europoslanců by se jako členka Komise dostala do střetu zájmů. Podle vládních socialistů (PSD) stojí za odmítnutím Plumbové opoziční strany. „Rovana (Plumbová) má stále moji neochvějnou podporu,“ řekla Dancilaová. (EURACTIV.ro)
///
LUBLAŇ
První solární loď v Evropě. Slovinec Saša Mandžić spolu s Chorvatem Markem Sušanjem postavili první evropskou loď poháněnou sluneční energií. Plavidlo nyní pluje po řece Lublaňce, která protéká slovinskou metropolí. Nejedná se přitom o první úspěch těchto dvou konstruktérů. Před rokem postavili autobusovou zastávku, kterou vyhřívalo teplo vyrobené ze solární energie. (Željko Trkanjec,EURACTIV.hr)
Státní peníze jen pro veřejné školy. Liberální strana SAB, která je součástí vládní koalice, začne sbírat podpisy pro vyhlášení nezávazného referenda o financování základních škol. Strana požaduje, aby stát investoval pouze do veřejných škol, a nikoli do privátních. (Željko Trkanjec,EURACTIV.hr)
///
ZÁHŘEB
Chorvatské priority pro předsednictví v EU. Chorvatsko přišlo se čtyřmi oblastmi, kterým by se chtělo primárně věnovat během svého předsednictví v Radě EU. Na prvním místě je ekonomický růst, vnitřní trh, koheze a klimatická změna, na druhém konektivita, na třetím vnitřní a vnější bezpečnost a na čtvrté posílení role EU ve světě. Vytyčené oblasti však nápadně připomínají priority, které si stanovila nová Evropská komise pro následujících pět let. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)
Vstup do Schengenu nelze předpovědět. „Našim cílem je obdržet v letošním roce pozitivní stanovisko Evropské komise, že Chorvatsko plní všechna kritéria. Pro nás je v tuto chvíli politicky důležité, že o vstupu Chorvatska do Schengenu rozhodne ještě Junckerova komise. Teprve poté přijde na řadu rozhodnutí Rady. Zatím ale nejsem schopen spolehlivě říct, kdy bude o našem vstupu rozhodnuto,“ řekl Plenković. Podle Jutarnji.hr, jsou proti chorvatskému členství v Schengenu Nizozemí, Německo a Francie. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)
///