Test PIVKA-II se provádí z krve a určovaná látka patří mezi takzvané nádorové markery. Jsou to látky, které nádor produkuje nebo se při této diagnóze objevují v těle.

„Tento nový nádorový marker jsme úspěšně vyzkoušeli, testem prošlo od června na 60 pacientů,“ popsal primář oddělení imunochemické diagnostiky Fakultní nemocnice v Plzni Ondřej Topolčan.

Podle něj by se PIVKA-II mohla stát obdobou PSA, což je marker, který se léta používá k odhalování rakovinných nádorů prostaty.

Primář upozornil, že když před padesáti lety v medicíně začínal, po nalezení rakovinného nádoru jater nebo metastáz do jater dávali lékaři pacientovi šanci na zhruba tři měsíce života. Dnes přežívají pět a více let.

A PIVKA-II by jim měla dát další naději. „Díky tomuto nádorovému markeru dojde k záchytu nádoru v časnějším stádiu, s tím souvisí dříve provedená operace a lepší perspektiva přežití pacientů,“ popsal Topolčan.

V blízké budoucnosti se podle něj dostane diagnostika jaterního karcinomu na stejnou úroveň jako u rakoviny prostaty, u níž se určování pomocí nádorových markerů používá už léta a Fakultní nemocnice v Plzni dosáhla i toho, že veškerá vyšetření proplácejí pojišťovny.

Pomocí nového markeru chtějí odhalit agresivitu nádoru

Podle Topolčana by se časem mohlo podařit, aby i s pomocí nového markeru PIVKA-II lékaři odhadli agresivitu nádoru jater a podle toho okamžitě určili, v jakém rozsahu se tedy musí chirurgové do operace jater pustit.

Zavedení nové metody je výsledkem spolupráce oddělení imunochemické diagnostiky a chirurgické kliniky. „Výhodou je, že klinika je jedním z největších pracovišť v Česku, které se zabývá jaterní chirurgií,“ popsal Topolčan.

Podle přednosty chirurgické kliniky Vladislava Třešky jde o to, aby se u pacientů našel nádor co nejdříve a dal se operovat, protože zhruba jen 30 procent nemocných přichází ve stádiu, kdy je operace možná. U ostatních je orgán natolik zasažen, že se nádor vyříznout nedá.

Nádorů jater je méně než prostaty, úmrtnost je ale vyšší

Úkolem budoucích měsíců bude nasbírat dostatek dat, která se pak použijí k jednání se zdravotními pojišťovnami, aby zařadily vyšetření PIVKA-II do úhrad zdravotní péče. Dosud léčení financuje fakultní nemocnice ze svého rozpočtu.

Topolčan připomněl, že nádorů jater je méně než nádorů prostaty. Rakovinou prostaty ročně onemocní v Česku kolem 14 tisíc mužů, nádorem jater 900 lidí. „Problém ale je, že úmrtnost je u nádorů jater vyšší, navíc jich rok od roku přibývá,“ sdělil.

Rizikovou skupinou při vzniku nádoru jater jsou lidé po prodělané hepatitidě B a zejména C, lidé s postalkoholickou cirhózou jater, ale i lidé s potížemi spojenými s diabetem 2. typu, u jehož vzniku bývá nedostatek pohybu a obezita.

Právě tyto pacienty by odborní lékaři měli směřovat na krevní testy spojené s jaterními nádorovými markery. „PIVKA-II je velmi citlivý marker, navíc se jedná o poměrně levné vyšetření, dalo by se uvažovat o jeho zařazení při pravidelné preventivní kontrole u praktického lékaře u lidí starších 50 let,“ myslí si Třeška.