„Klíčovou podmínkou úspěšných inovací s využitím technologií je příprava učitelů. Ukazuje se, že tradiční postupy (zavádění shora dolů, stejný postup pro všechny, sedět a poslouchat) mají velmi malý dopad. Jedině personalizované metody propojené s praxí mohou učitelům pomoci na jejich cestě k celoživotnímu učení a soustavnému zvyšování odborných schopností,“ píše se mimo jiné v dokumentu, který shrnuje budoucí výzvy školství. Na portálu RVP informuje Bořivoj Brdička.
1.1 Technologie a budoucnost práce
Umělá inteligence, robotika a hluboké učení jsou technologiemi, které mají významný vliv na myšlení lidí i na to, jak se učí, žijí a pracují. V důsledku toho musí vzdělavatelé přehodnotit své představy o tom, jaký budou mít v příštích letech technologie vliv na výuku i samotné učení. Digitální gramotnost se ukazuje být kritickou podmínkou kvalifikace na pracovním trhu. Digitální občanství je též důležité. Žáci musí umět se v digitálním světě chovat eticky a žít zodpovědně.
1.2 Další vzdělávání učitelů
Klíčovou podmínkou úspěšných inovací s využitím technologií je příprava učitelů. Ukazuje se, že tradiční postupy (zavádění shora dolů, stejný postup pro všechny, sedět a poslouchat) mají velmi malý dopad. Jedině personalizované metody propojené s praxí mohou učitelům pomoci na jejich cestě k celoživotnímu učení a soustavnému zvyšování odborných schopností.
1.3 Propast mezi technologiemi a pedagogikou
Rychlý rozvoj technologií vyvolává tlak na pedagogy, aby modifikovali svůj přístup k výuce. Jsou-li digitální nástroje zaváděny bez zohlednění dialektického vztahu mezi výzkumem a pedagogikou, nebo bez správně načasované přípravy učitelů, může to být jen ztrátou času, úsilí i investic a zmařená možnost pro žáky učit se v digitálním světě.
1.4 Digitální rovnost
Rovný přístup k vysokorychlostnímu internetu, digitálním nástrojům, výukovým materiálům a inovativním postupům, to vše je předmětem stále většího zájmu vzdělávací politiky. Příležitost učit se v digitálním světě může být ovlivněna socio-ekonomickým statusem, bydlištěm, rasou, pohlavím či nějakým hendikepem. Případné nerovnosti je třeba vyrovnávat. 1.5 Nastavování a udržení inovací Na mnoha místech chybí zájem, vlastní vize i potřeba přenášet inovativní využití technologií z několika málo tříd k plošnému nasazení v rámci celé školy, obvodu, státu. Institucionalizace inovačních postupů vyžaduje systematický přístup, soustavnost a průběžnou identifikaci efektivity pro potřeby řízení a udržitelnosti.
Celý text naleznete zde
.png)
1 komentářů:
Já si nemyslím, že by jednotné nařizování shora mělo malý dopad. To je dle mého zcela chybná interpretace výstupů. Prvním problémem, na který ale, troufám si tvrdit, většina z nás poukazovala ještě před tím, než se onen ultraliberální experiment zavedl, spočívá v tom, že pečlivě vybraných 80% populace, nemůže nikdy mít jako celek srovnatelné výsledky s pečlivě vybranými 20%. Je třeba si přiznat, že na část populace v oblasti vzdělávání nezabere nic. Ano, můžeme tuto část zabavovat a odstínit ji tak od socio-patologických jevů a páchání trestné činnosti, ale nikdy z ní neuděláme jaderné inženýry a inovátory. Kdo toto propaguje, je v lepším případě utopista, v horším wage-seeking aktivista.
Kvalita a aktuálnost znalostí učitelů hrají jistě roli, ale klíčová je orientace vzdělávacího procesu. Když minimální hodinová dotace matematiky na SŠ je srovnatelná s minimální hodinovou dotací dějepisu a občanky, která je semletím všech možných humanitně a společensky orientovaných oborů, navíc většinou vyučovaných učiteli, kteří ani jednomu z těch oborů nerozumí, tak se nemůžeme divit. Před tím, než začneme zase nahánět učitele na nějaké kurzy, bychom nejprve měli zvýšit minimální hodinovou dotaci matematiky a informatiky a přidat algoritmizaci a programování. A literární historii, taxonomii rostlinek a zvířátek a ten humanitní slepenec vypustit a nahradit základy práva a státoprávní teorie a základy ekonomie.
Okomentovat