Český soběstačný dům 2019

Ještě před koncem prázdnin vyhlásila odborná porota vítěze studentské soutěže Český soběstačný dům 2019. Ve 4. ročníku klání měli studenti za úkol navrhnout malý rodinný dům na konkrétní parcelu v Českém Krumlově. Na zastavitelnou plochu pouhých 80 m2 v zahradě u stávající vily ze začátku 20. století se snažili umístit plnohodnotný dům, který maximálně šetří pitnou vodou a více než polovinu roku pokryje svoji energetickou spotřebu z vyrobené nebo naakumulované energie.

Do letošního ročníku se přihlásily desítky studentů, kteří se zajímají o principy umožňující co nejvyšší nezávislost bydlení na dodávkách energií.

„V České republice se za rok vyrobí v průměru 50 % veškeré elektrické energie z uhlí. Z toho přibližně třetinu spotřebují zásuvky v našich domácnostech. Jedna domácnost tak pouze na elektřině spotřebuje průměrně 1,3 tuny uhlí ročně. Věřím, že dává smysl stavět či rekonstruovat domy tak, že neplýtvají energií, částečně si ji k tomu samy vyrobí a na místě spotřebují. Naše soutěž chce pomoci vychovat generaci profesionálů, kteří takové domy umí navrhovat,“ říká Pavel Podruh, zakladatel soutěže a celé platformy Český soběstačný dům, s tím, že zde existuje obrovský prostor i pro šetrnější nakládání se všemi dalšími přírodními zdroji či odpady.

Spojení architektury a technologií

Odborná porota, která jednotlivé návrhy posuzovala, se skládá ze skutečných odborníků na danou problematiku.

Kromě zakladatele soutěže Pavla Podruha, který se snaží již několik let co nejvíce zpopularizovat tento typ udržitelného stavění a svobodu, již tyto domy svým majitelům přinášejí, v ní působí také vítěz prvního ročníku Českého soběstačného domu Daniel Brýda, kterého tato zkušenost přivedla k rozhodnutí, že nezávislé bydlení je to, co chce dělat.

Techničtější část poroty představovali Michal Klečka a Petr Pokora, odborníci na technologie, které umožňují optimalizaci systémů soběstačných domů. Představitelem partnerské ČVUT byl v porotě Štěpán Mančík, zajímavý pohled přinášel také Jaroslav Vondřička, ředitel developerské společnosti V Invest.

Ta plánuje v příštím roce začít s výstavbou obytné čtvrti, jejíž domy budou využívat ve velké míře principů soběstačnosti, a chce tak nadále s Českým soběstačným domem a jeho soutěžícími spolupracovat. Studenti z České republiky a Slovenska mají na vypracování návrhů vždy šest měsíců, v jejichž průběhu mají možnost konzultací s odborníky.

Po odevzdání návrhů v 1. kole zvolila porota finalisty, kteří svoji práci dále rozpracovávali a následně představili porotě a ostatním soutěžícím na finálních prezentacích konaných na Fakultě stavební ČVUT.

Návrhy a nápady

Odborná porota vyhodnotila jako nejlepší projekt studenta Jiřího Petrželky z Fakulty stavební ČVUT v Praze. Jeho navrhovaná dřevostavba s originálním využitím sklolaminátových fasádních desek disponuje 106 m2 obytné plochy. Po většinu roku dům využívá elektřinu, kterou si sám vyrobí díky fotovoltaickým panelům integrovaným do střechy.

Ty spolu s bateriovým úložištěm zajišťují domu energetickou soběstačnost po dobu 265 dní v roce. Návrh počítá také s maximální recyklací šedé vody a s využitím dešťové vody, díky čemuž dokáže ušetřit až polovinu běžné spotřeby pitné vody.

Celkové náklady na stavbu tohoto domu by měly včetně všech potřebných technologií dosahovat 4 milionů korun. Výhodou reálných zadání soutěže je mimo jiné fakt, že studenti nevytvářejí své návrhy virtuálně do šuplíku, ale mohou se dočkat také jejich realizace.

V září letošního roku začne například Český soběstačný dům stavět dva ukázkové ostrovní domy, které budou zcela nezávislé na jakýchkoli sítích. Jde přitom o návrh studenta z prvního ročníku soutěže, dnes již architekta úspěšně praktikujícího ve vlastním studiu MLAA, Vojtěcha Lichého.

„Zadání Českého soběstačného domu je každý rok velice náročné. Vždy koresponduje s vývojem trhu a zároveň se technologicky drží o krok před ním. Posouvá tak hranice i ve smýšlení lidí, což je velice užitečné. Pro veřejnost je přitom důležité vidět, že je možné postavit podobné domy a že nejde o žádná akademická cvičení,“ říká Ing. arch. Ing. Jana Hořická, Ph.D., zástupce vedoucího katedry architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Kromě ČVUT soutěž probíhá na vysokých školách v Brně, Ostravě, Liberci, Českých Budějovicích či v Bratislavě.

Od malého k velkému

Zatímco letos dělala soutěžícím potíže relativní drobnost navrhovaného objektu, v příštím roce se měřítko soutěže radikálně změní. Kromě důrazu na zadání, která vycházejí z reálného světa a života, si organizátoři soutěže zakládají také na tom, aby byl každý ročník soutěže typově odlišný.

Po malém rodinném domku tak budou studenti v příštím roce řešit výstavbu celé čtvrti v konkrétním developerském projektu.

„Na začátku letošního roku jsme získali dalšího důležitého partnera v podobě developerské společnosti V Invest. Díky tomu můžeme otestovat využití prvků energetické soběstačnosti ve větším měřítku a také posunout zadání studentům na novou úroveň,“ říká Pavel Podruh.

V Invest se tak zařadil do již existujícího organismu partnerů Českého soběstačného domu, mezi které patří také například společnost GWL, největší evropský dodavatel lithiových baterií a solárních komponent, společnost ELPRAMO, která dodává prémiové elektroinstalace pro moderní budovy, a dále například Hypoteční banka, Internorm, Envi-Pur, Teco či Centrum pasivního domu.

Od partnerů ASB

Bilance pilotních projektů FENIX Group je zcela jednoznačná

Technické řešení zaměřené na zvýšení úspor tepla v tepelných napáječích a ve větších dimenzích tepelných sítí

„V současnosti s lidmi kolem Českého soběstačného domu připravujeme detaily zadání na příští rok. Studenti v něm budou muset řešit kromě jednotlivých rodinných a bytových domů také urbanismus celého zadaného území. Tedy aby nová čtvrť byla nejen šetrnější k životnímu prostředí, ale aby zároveň respektovala své okolí a zároveň dobrým skloubením veřejného a soukromého prostoru umožnila, aby se zde lidem dobře žilo,“ vysvětluje Jaroslav Vondřička, ředitel a partner společnosti V Invest s tím, že půjde o celou jednu etapu projektu Nová Valcha v Plzni.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 4/2019.